Dotazy všemožné i nemožné

Kaltxì, Guest! Why don't you join our community?

Paul Frommer's
Language Workbook

[Blue Elf]

Kaltxì ma smukan,
dovolím si založit nové vlákno, kde chci pokládat různé dotazy na které narazím při učení se lì'fya leNa'vi (a doufám že je někdo zvedne  )
Takže první várka:

• jaký je rozdíl je mezi ' a ’ (co je to vůbec za znak, ani nevím kde je to na klávesnici) ? V kterémsi vlákně se píše, že se to tu už někde probíralo, ale zatím jsem to nenašel... ' je nepochybně ráz, ale ve slovníku se objevuje obojí (’ mnohem míň), třeba:
  'aw _PF čísl. jeden
  ’awa swawtsyìp _PF idiom moment, počkej[te] chvíli, vteřinku
  Taronyu ve slovníku důsledně používá ’ ...
• v gramatice jsem postoupil ke skloňování podst.jmen a nějak mi chybí 6. a 7.pád, ty v na'vijštině nejsou?
  Jak se teda řekne třeba "Neytiri ulovila hexapoda svým lukem" a "Neytiri šla na procházku ke stromu hlasů" ? Musí se to vyjádřit nějakým opisem?
  
• procházel jsem si ve slovníku floru a faunu a některé názvy se mi moc nelíbily, konkrétně pa'li = koňour, to mi zní dost hrozně (na netu jsem našel i děsokůň, což sice sedí na anglické direhorse, ale je to ještě horší  ), v ASG to překládají jako pancířák.
  A nantang = zmijodlak, v ASG však zmijovlk. Čemu teda věřit?
  

Díky za objasnění.

[Yanari]

• oba jsou znaky pro apostrof, nicméně já osobně preferuji ' ’ snad nic nezkazí.
• šestý a sedmý pád skutečně nemáme, a z toho co si pamatuju (už jsem tady fakt celkem dlouho nebyl) ti můžu říct jen Neytiri-l (erg.) yerik-it (4.p)fa peyä tsko t<ol>aron (Fa = s pomocí, tady by se dala použít místo toho 7. pádu)
  Druhá věta by zněla Neytiri tìrm(nebo arm, podle toho jak dávno šla)ìran ne Utral Aymokriyä. (slovo procházka asi nemáme) 
• tohle bych neřešil, ty překlady jsou sice hrozné, ale lepší asi nevymyslíme... já nejradši používám ENG/Na'vi originály.

[Blue Elf]

tohle bych neřešil, ty překlady jsou sice hrozné, ale lepší asi nevymyslíme... já nejradši používám ENG/Na'vi originály.

Taky se nebráním originálu, ale jestli česky, tak bych použil překlad z ASG.

A ještě jeden problém: co je "solelaw" ? Holpxaye zìsìt ngari solelaw je dotaz na věk (kolik roků ty<téma> ), ale ať to rozebírám jakkoliv, nemůžu se dobrat ke kořeni toho slova.... wiya!

mod edit: A sám si taky odpovím - Oe lu skxawng, skxawng a ještě jednou skxawng! Správně je to totiž Holpxaye zìsìt ngari solalew - a už to dává perfektní smysl, kolik roků co se tebe týče prošlo? Takhle to dopadá když tawtute neumí pořádně opisovat a ještě si to po sobě nepřečte  Smutek

Používej edit, nedoublepostuj, prosím.

[Blue Elf]

Dnes jsem trochu víc používal slovník (vlastně už včera ten čas letí) a musel jsem se trochu podivit.
Vitrautral = Strom duší. Nebylo by správnější Ayvitrautral? Taronyu to má ve slovníku taky tak, takže to nebude chyba, ale vypadá to divně. Studna duší je přitom správně Ayvitrayä Ramunong.

[Blue Elf]

Livu frapor txon lefpom,
pokoušel jsem se pochopit výslovnost rázu, ale moc moudrý z toho nejsem ani po vyslechnutí audionahrávek. Většinou se ráz definuje jako pauza v anglickém "uh-oh" a podle různých nahrávek se zdá, že je to opravdu pauza (např. Ftiafpi ve slově Na'vi, dokonce karyu Pawl na masempul.org ve většině slov s rázem) - jak potom ale vyslovit ráz na počátku slova?
Někde jsem se dočetl (a bohužel jsem si to nedal do záložek, takže to teď nemůžu najít), že se ráz vyslovuje nějak tak, že se ohryzkem jako pístem vytlačí vzduch z krku, což se mi snad nějak daří nasimulovat. A to, jakým způsobem Frommer ve své odpovědi na masempul.org vyslovuje "Na'vi" by tomu i odpovídalo - já tam slyším skoro Na-avi, tj. to druhé "skoro-a" je ráz (podle mě nejde vyslovit tak, aby nepřipomínal nějakou samohlásku).
Jak to vyslovujete vy, co už máte něco namluveno?

[Tsteututan]

Tawtakuk dával jako příklad naše slovo "ahoj". Na začátku je intonace useknutá, tak to je vlastně ráz. (hm, já to říkám bez rázu o.O)

Nebo kašlání, to je taky plné rázů To "uzavření krku" je vlastně ráz

[Blue Elf]

Příklad v gramatice jsem samozřejmě četl, ale taky mám dojem, že tam ten ráz spíš není, nebo aspoň ne vždycky (nebo snad neumím česky ? ) Objeví se až při přehnané výslovnosti, když se to úvodní "a" řekne s pořádným důrazem, ale tak se zas nedá v reálu mluvit.
No nic, zkusím pohledat lepší nahrávky. BTW, ty Ftiapiho byly v anglické části fóra označené za obsolentní, nemáte někdo link na nějaké novější odpovídající současnému stavu poznání na'vijštiny ?

[Tanri]

Livu frapor txon lefpom,
pokoušel jsem se pochopit výslovnost rázu, ale moc moudrý z toho nejsem ani po vyslechnutí audionahrávek. Většinou se ráz definuje jako pauza v anglickém "uh-oh" a podle různých nahrávek se zdá, že je to opravdu pauza (např. Ftiafpi ve slově Na'vi, dokonce karyu Pawl na masempul.org ve většině slov s rázem) - jak potom ale vyslovit ráz na počátku slova?
Někde jsem se dočetl (a bohužel jsem si to nedal do záložek, takže to teď nemůžu najít), že se ráz vyslovuje nějak tak, že se ohryzkem jako pístem vytlačí vzduch z krku, což se mi snad nějak daří nasimulovat. A to, jakým způsobem Frommer ve své odpovědi na masempul.org vyslovuje "Na'vi" by tomu i odpovídalo - já tam slyším skoro Na-avi, tj. to druhé "skoro-a" je ráz (podle mě nejde vyslovit tak, aby nepřipomínal nějakou samohlásku).
Jak to vyslovujete vy, co už máte něco namluveno?

Kaltxì,
všechno, co píšeš, je pravda . Ráz je technicky vzato vyslovení jakékoliv hlásky, když začínáš se zavřenými hlasivkami a mírně stlačeným vzduchem v plicích - předtím nevydechuješ vzduch. To je to typické české "ahoj" když před tím nic není.
Přesně tak je to v navijštině - zkus vyslovit ahoj i 'eylan oběma způsoby - jednou když začínáš se zavřenými hlasivkami, a podruhé když už předtím vydechuješ vzduch.

Ráz uvnitř věty není nic než pauza pro uzavření hlasivek, aby následující hláska začínala "s čistým štítem". Slova jinak plynou jedno za druhým a když už ve větě uděláš pauzu kvůli něčemu co dohromady vyslovit nejde (nebo kvůli nádechu), začni další bezrázové slovo nepatrným výdechem naprázdno a bude jasné, že to ráz není.

Ráz na začátku věty je totéž - každá samohláska kterou začínáš bez plynulého výdechu bude mít ráz, žádná kterou začneš výdechem ještě před vyslovováním ráz mít nebude.
Tohle je taky vysvětlení pro můj velice krátký dech v navijštině proti češtině - nadměrná spotřeba vzduchu .

No a takové to záměrné přehánění rázu, ono Na-avi, vznikne když vyslovíš ráz jako samostatnou hlásku, když uzavřeš hlasivky a ještě před další hláskou vydechneš naprázdno. Takovéto přehánění používám, například když se učím slova začínající rázem - abych si byl toho rázu opravdu vědom i při psaní.

[Blue Elf]

Txana irayo, ma tsmukan,
tvoje vysvětlení je skvělé - pochopitelné a jednoduché, hned si to vyzkouším. To by skoro stálo za dopsání do gramatiky.

[Blue Elf]

Kaltxì frapor.
V Prezi lessons threadu se řešilo používání -ä, -yä v genitivu. Zjevně už neplatí to, co máme napsáno v gramatice - že pokud slovo končí na -ya, použije se koncovka -ä, Omatikayaä je (asi) jediná vyjímka (v threadu je i odkaz na to, co k tomu říká oeyä karyu Pawl).
Asi by to chtělo opravit, ať to máme v pořádku.

BTW - sleduje někdo změny v na'vijštině a promítá je do překladu gramatiky? Nerad bych se něco učil špatně....

[Tanri]

Irayo si nìmun, ma Blue Elf.
to už je tak stará část gramatiky, že mě to naprosto uteklo - i když samozřejmě vím, že Omatikayaä je výjimka. Takže pravidlo -ya => -yaä bylo odesláno do zapomnění.

Latsu ngaru pxia menari 

Horen leNa'vi už jsou ve verzi 1.13, jen tak z hlavy to omrknu a uvidíme. O li vím a pravděpodobně jej doplním mezi částice i do části o rozkazovacích slovesech, na takové krátké slovo má významů až příliš.

[Blue Elf]

Kea tìkìn nìmun, ma Tanri
Šlo mi hlavně o to, že na různých místech gramatiky jsou poznámky typu: čeká se na vyjádření od PF, dosud jiný známý výskyt tohoto jevu je ... atd. a je možné, že v těchto věcech již nastal nějaký pokrok. Bohužel porušuji své vlastní pravidlo, že nejasnosti si budu označovat a ptát se na ně (většinou studuji cestou do práce a nemám po ruce pisátko ), ale určitě projdu celou gramatiku znova a tyto poznámky si dohledám a budu je chtít konzultovat.
Takže - sleduj novinky, ať můžeš odrážet mé otázky 

[Tanri]

Oe ngahu mllte nìtxan.
Ptej se, upozorňuj, navrhuj změny a rýpej , protože já nemám bohužel tolik času na zpětné procházení celého shrnutí a vyhledávání chyb a zastaralostí. Dvě hlavy toho dokáží nevyhnutelně více než jedna, zejména když já se do gramatiky dívám zřídka - jen když si něco nedokážu vybavit z děravé paměti. Do slovníku jsem ponořen daleko častěji.

Edit: Proběhl (a opravil) jsem shrnutí podle Horen leNa'vi 1.13, zatím jsem úmyslně nechal preferovaný slovosled SOV a důraz na začátku věty. Tohle chce podrobnější pátrání (s analýzou dvou z Frommerových textů a závěrem z jediné věty se zatím nespokojím).

[Blue Elf]

Nuže, ma Tanri, přešel jsem v gramatice k těm složitějším věcem a zde jsou mé dotazy a připomínky.

Kapitolka o přímé řeči, poslední exampl se mi nepozdává:
Poltxe Eytukan, san oe kayä sìk, slä oel pot ke spaw. ..., ale já nevěřím jeho (4.p). To zní nějak nesmyslně, nemá tam být 3.p, tedy:
..., slä oe poru ke spaw ? Spaw bych řekl že je nepřechodné sloveso (slovník o tom mlčí...), resp. jak se určuje (ne)přechodnost? Podle toho, jestli je (ne)přechodné sloveso v českém překladu nebo podle toho, že je to uvedeno ve slovníku? Tipuji na druhou možnost, ale co pak s takovými slovesy, u kterých to výslovně není uvedeno, např. spaw, 'ampi, 'eko ....?
Chápu správně, že přímý předmět = předmět ve 4.p, vše ostatní = nepřímý předmět (fakt asi hloupý dotaz, ale jsem ze školy přes 20 let a větné rozbory jsem nenáviděl)

V následující kapitolce Souvětí a spojky je malý překlep v 1. odstavci:
kombinují se zájemnnými příslovci -> kombinují se zájmennými příslovci (drobnost za kterou není nutné se omlouvat)

Kapitola o vedlejších větách přívlastkových, ke konci odstavce je příklad
Tute a pol tsayerikit tolaron => Tute a tsayerikit tolaron - "Osoba, která ulovila hexapoda" - v překladu chybí to tsa-, tedy tamtoho hexapoda

Kapitola o vedlejších větách účelových a podmínkových, příklad:
Nga sänume sivi poru fte tsivun pilvlltxe sì tivìran na ayoeng. Proč je v pilvlltxe použitý dokonavý vid? To mi pak zní asi jako:
Naučíš ho promluvit a chodit jako my. Já bych tam dal jen <iv>, nebo by mělo být použito i tilvìran, ale to by pak dávalo ještě menší smysl. Nebo mi něco uniká?

Edit: ještě jsem zapoměl na jedno - jak se ti v pátek v Ngaynume nepozdávalo fì/tsa_me/pxe_noun, mě to taky vrtá v hlavě. Zrychleně jsem proběhl Na'vi in nutshell a horen leNa'vi, ale nic jsem nenašel. Pouze naše gramatika tyto tvaru nedoporučuje jako neověřené. Zkusím zapátrat dál, nejspíš se natvrdo zeptám

[Blue Elf]

Edit: Proběhl (a opravil) jsem shrnutí podle Horen leNa'vi 1.13, zatím jsem úmyslně nechal preferovaný slovosled SOV a důraz na začátku věty. Tohle chce podrobnější pátrání (s analýzou dvou z Frommerových textů a závěrem z jediné věty se zatím nespokojím).

Skvělé. Malá prosbička - mohl bys v gramatice uvádět datum poslední editace, případně nějaký minichangelog se změnami od minula? Abych věděl že se něco změnilo, případně i co. Díky