Gramatika - část "slovesa"

[Yanari]

Důležité upozornění

Tento thread sloužil ke spolupráci při vytváření souhrnu gramatiky - nepoužívejte jej jako učební pomůcku, protože se zde mohou nacházet chyby, které už byly ve výsledku opraveny, nebo staré informace.

Vlastní gramatický dokument najdete zde.

Slovesa

Slovesa v Na'vijštině se časují jinak než jsme zvyklí - nerozlišují osobu, ale jen čas, způsob, vid, zvratnost a postoj mluvčího. Časování se provádí výhradně pomocí infixů (to jsou ta písmenka ve špičatých závorkách) Například "lovit" = taron, "lovil" = t<am>aron.
Víme, že do sloves můžeme vložit až tři infixy: dva před první samohlásku předposlední slabiky a třetí před první samohlásku poslední slabiky.
V jednoslabičných slovesech jako lu - být a tsun - moct, umět však všechny tři infixy stojí před první samohláskou. Nezačíná-li sloveso na souhlásku, po vyčasování začíná infixem.

Příklad tohoto jevu:

Tsampongut Tsu'teyl iveyk.
Tsampongu-t                Tsu'tey-l                   ‹iv›eyk
Skupina válečníků-(4.p)   Tsu'tey-(erg)   ‹konjunktiv, v tomto případě rozkaz›vést [tranzitivní]
"Tsu'tey povede válečníky."

Tabulka umístění infixů
C(konsonanta)-souhláska, V(okála)-samohláska

počet slabik ve slovese	klasická podoba bez infixů	klasická podoba s infixy	maximální podoba bez infixů	maximální podoba s infixy	minimální podoba bez infixů	minimální podoba s infixy
trojslabičné	CV.CV.CV	CV.C<1><2>V.C<3>V	CCVC.CCVC.CCVC	CCVC.CC<1><2>VC.CC<3>VC	V.V.V	V.<1><2>V.<3>V
dvojslabičné	CV.CV	C<1><2>V.C<3>V	CCVC.CCVC	CC<1><2>VC.CC<3>VC	V.V	<1><2>V.<3>V
jednoslabičné	CV	C<1><2><3>V	CCVC	CC<1><2><3>VC	V	<1><2><3>V

První místo pro infix si zabírá příčestí nebo zvratnost.
příčestí <us> najdeme ve slovech jako kerusey- ke-r<us>ey: "mrtvý" (nežijící), nebo txantslusam - txan-tsl<us>am "moudrý" (mnoho chápající).

zvratnost <äp> se používá ve slovech, kdy něco děláme sobě. Výborný příklad je například sloveso mýt - yur. Větu "Myju se." tvoříme Oe y<äp>ur. Naproti tomu, Oel yur kì'ongit. znamená "myju (druh ovoce)". Věta "učím se Na'vijsky" tedy zní Oe k<äp>ar nìNa'vi. (Protože v tomto případě jsem sám sobě učitelem.)


Druhé místo pro infix si zabírá čas, vid a slovesný způsob. Jejich infixy stojí vždy až v předposlední slabice slovesa.

V češtině, jak jistě všichni víte, máme tři základní časy: minulý => přítomný => budoucí. V Na'vijštině je to podobné, až na to, že existuje čas pro nedávnou minulost a pro okamžitou budoucnost.

Časové infixy:

Čas	<infix>
minulý	<am>
nedávno minulý	<ìm>
přítomný	-
okamžitá budoucnost	<ìy>
budoucí	<ay>

V jednom slovesu může být použito více časů (omg)
Oel pot tspìmìyang.
Oe-l       po-t           tsp‹ìm›‹ìy›ang
Já-(erg)  on/a-(4.p)zabít‹nedávná minulost›‹okamžitá budoucnost›
"Zrovna jsem se chystal ho/ji zabít."

Vidy jsou v Na'vijštině podobné jako v češtině, v Na'vijštině je však možné (a poměrně časté) vyznačit pouze vid a čas si odvodit z kontextu, nebo opačně.
Dokonavý: <ol>
Nedokonavý: <er>


Pokud se ve slovesu vyskytne čas a vid naráz, jejich infixy se spojí - souhláska vidového infixu se nacpe doprostřed infixu časového.

Oznam. způsob	-	dokonav.	nedokonav.
budoucí	<ay>	<aly>	<ary>
okamž. budoucnost	<ìy>	<ìly>	<ìry>
přítomnost	*	<ol>	<er>
nedávná minulost	<ìm>	<ìlm>	<ìrm>
minulost	<am>	<alm>	<arm>

popřípadě s konjunktivem:

Konjunktiv	-	dokonavý	nedokonavý
budoucí	<ìyev>/<iyev>	-	-
přítomný	<iv>	<ilv>	<irv>
minulý	<imv>	-	-

Spoiler

Mé dedukce byly správné :
t‹ì‹l›m›aron [lovit‹ned. minulost‹dokon.››] "zrovna ulovil"
t‹a‹l›m›aron [lovit‹minulost‹dokon.››] "ulovil"

Slovesné způsoby:
oznamovací - bez infixu
Konjunktiv - infix <iv>
rozkazovací - taktéž bez infixu, je označen důrazem.

Konjunktiv je slovesný způsob, který vyjadřuje přání, rozkaz nebo názor, jakož i podmíněnost či hypotetičnost děje. V češtině ho nahradil kondicionál, neboli podmiňovací způsob společně s imperativem - rozkazovacím způsobem.

V Na'vijštině nejsou rozkazovací věty. Chci-li někomu rozkázat "Běž!", řeknu pouze "Kä!". Rozkazy jsou tedy tvořeny samotným slovesem s patřičně důraznou intonací.
Záporné rozkazy jsou tvořeny slovesem rä'ä - naše české ne-(dělej, říkej, choď atd.)

Txopu rä'ä si! - Neboj se!
Tsakem rä'ä si' - Nedělej to!

Chceme-li vytvořit zdvořilejší formu rozkazu (čímž de facto uděláme větu přací), použijeme konjunktiv:

Aynga neto rivikx!
Ay-nga ne-to r<iv>ikx!
plurál-ty pryč <konj.>pohnout se!
Odstupte (všichni)!


Poslední místo pro infix si zabírá postoj mluvčího:
Pozitivní: <ei>
Negativní: <äng>
Formální: <uy>

příklady:
oe t‹ì‹r›m›ar‹ei›on - právě jsem lovil (a mám z toho radost)
oe t‹ay›ar‹äng›on - budu lovit (a nejsem z toho zrovna odvázán).


Lu
Lu = "být".Toto sloveso se používá ve významu A je B - přísudek jmenný se sponou (Kilvan ngim lu - řeka je dlouhá) a jako sloveso existence. Pokud je použito se třetím pádem, bude chápáno jako "mít", pro které nemá Na'vijšitna samostatné slovo. (Oeru lu ikran - mám ikrana.). V takovém případě stojí lu a slovo ve třetím pádu zpravidla vedle sebe a na začátku věty.
Sloveso "být" ve smyslu "byl jsem na nějakém místě", je tok - Oehu Txewì trram na'rìngmì t‹arm›ok - "Včera jsem byl s Txewìm v lese."

Si
V Na'vijštině máme jedno velice užitečné sloveso: si. Dalo by se přeložit jako "dělat". S jeho pomocí můžeme z podstatných jmen dělat slovesa, například: "tsam" - válka, tsam si "válčit" (dělat válku), nebo "lrrtok" - úsměv, "lrrtok si" - usmívat se.

Si můžeme použít společně s přídavným jménem, například ve větě
Kato oeru teya si - "rytmus mě plní." (Zde je použit třetí pád, protože si je nepřechodné - v těchto případech se předmět váže třetím pádem. )

Si se zpravidla nepoužívá osamoceně, pouze když je smysl z kontextu naprosto jasný:
Nga tsap'alute s<ol>i srak?
"Udělal jsi omluvu?" (Omluvil ses?)

S<ol>i.
"Udělal." (Omluvil.)

Si je nepřechodné - ve větách s ním podmět nikdy nebude v ergativu.

Tìng
Další užitečné sloveso v Na'vijštině je tìng - dát. Tohle sloveso plní kromě klasického "dát" (komu koho/co) i metaforickou funkci - "nari"- oko, tìng nari - dívat se ("dávat oko" - ačkoli to zní divně), "mikyun" - ucho, "tìng mikyun" - poslouchat (dávat ucho). Trochu přirozeněji nám zní pänutìng (dát slib/slíbit) nebo yomtìng (krmit, neboli dát jíst). Složeniny s tìng jsou nepřechodné a předmět váží třetím pádem.

Způsobová slovesa:
Po modálních slovesech (moct, smět, chtít, mít) vždy přijde druhé sloveso do konjunktivu.
Kromě new nemohou být samostatná. Hlavní slovesa ve větách, ve kterých se zp. slovesa vyskytují můžou mít jiný podmět než způsobová. (Oe new ngal fì'ut yivom - "Chci, abys to snědl"). Jak již bylo zmíněno, new ve smyslu chci nějakou věc/osobu je výjimka a může ve větě stát samostatně.

[Danecki]

Txan irayo. Akorát si nejsem jistý těmi vidy. Lovit i ulovit je vid dokonavý, ale opět je tu velká pravěpodobnost, že jsem něco špatně pochopil a plácám nesmysly. Jinak dobrá práce.

[Yanari]

Txan irayo. Akorát si nejsem jistý těmi vidy. Lovit i ulovit je vid dokonavý, ale opět je tu velká pravěpodobnost, že jsem něco špatně pochopil a plácám nesmysly. Jinak dobrá práce.

Není. Lovil jsem - po určitou nespecifikovanou dobu(a s neznámým výsledkem)-nedokonavý ulovil jsem - děj už skončil a měl nějaký výsledek-dokonavý.

[Danecki]

Co mě to v tý škole učí?

Vždycky nám říkávali, že vid se pozná podle toho, jestli je k budoucímu času slovesa potřeba slovo "budu". Kruci.

EDIT: Proboha živýho, vše beru zpět, nějak mi vypadává mozek. Fpi Eywa

[Yanari]

Co mě to v tý škole učí?

Vždycky nám říkávali, že vid se pozná podle toho, jestli je k budoucímu času slovesa potřeba slovo "budu". Kruci.

EDIT: Proboha živýho, vše beru zpět, nějak mi vypadává mozek. Fpi Eywa

Nic si z toho nedělej, i já mívám takové chvilky

[Tsteututan]

Co mě to v tý škole učí?

Vždycky nám říkávali, že vid se pozná podle toho, jestli je k budoucímu času slovesa potřeba slovo "budu". Kruci.

EDIT: Proboha živýho, vše beru zpět, nějak mi vypadává mozek. Fpi Eywa

To je zajímavý, mě učili to samý

[Danecki]

No právě že ono je to správně. Lovil jsem, lovím, budu lovit; ulovil jsem, ulovím.

[Yanari]

Mě to neučili, já jsem zrovna chyběl Ale zpátky ke slovesům, už jsem tady takže se vrhnu na ten překlad

[Tawtakuk]

Fì'u nìtxan sìltsan leiu, ma Yanari -> +1 karma

Už to asi nestíhám opravit pořádně, vzhledem k tomu, že zítra odjíždím na hory, takže jen pár nejdůležitějších postřehů:

• Ten konjunktiv v tom příkladu vyjadřuje přání, ne rozkaz, takže by se to přeložilo s "Nechť...". I dole v tom přehledu si to oprav - nenahrazuje ho imperativ, ale přací věty
• *<a<l>m> a spol. vypadají hezky, ale asi to tak nebude - v tom dopisu od Frommera jsem viděl <ol> a <am> normálně vedle sebe  

A ještě off-topic: Opravil jsem v googledoku celá zájmena a až na příklady i podstatná jména podle těch včerejších novinek. Máme trojné číslo! Hurá!  

[Yanari]

Fì'u nìtxan sìltsan leiu, ma Yanari -> +1 karma

Už to asi nestíhám opravit pořádně, vzhledem k tomu, že zítra odjíždím na hory, takže jen pár nejdůležitějších postřehů:

• Ten konjunktiv v tom příkladu vyjadřuje přání, ne rozkaz, takže by se to přeložilo s "Nechť...". I dole v tom přehledu si to oprav - nenahrazuje ho imperativ, ale přací věty
• *<a<l>m> a spol. vypadají hezky, ale asi to tak nebude - v tom dopisu od Frommera jsem viděl <ol> a <am> normálně vedle sebe 

Irayo, ma Tawtakuk,

No, nejsem si tím konjunktivem jist, přece jen, ty zdvořilé žádosti se prakticky rovnají rozkazům...

Talmaron vs Tolamaron? Mě se líbí ta moje verze, "tolamaron" zní divně

Už to asi nestíhám opravit pořádně, vzhledem k tomu, že zítra odjíždím na hory,

- co tu bez tebe budeme dělat, kdo nás bude opravovat? Já se na to ještě necítím 

[guest2190]

Je možné vytvořit "tìng mikyun" - poslouchat (dávat ucho)" --> mikyuntìng ?

[Tawtakuk]

Podle mě ne. Jediné, co jsem zatím viděl slepené, bylo yom + tìng = yomtìng (nakrmit), ale tam jsou obě dvě složky slovesa. Mikyun je podstatné jméno, takže asi musí stát zvlášť.

Ale dobrá otázka 

[Yanari]

Na wiki je "tìmmikyun", ale nevím, nakolik je to gramaticky správně.

[Danecki]

Podle mě bude asi nejlepší psát tìng mikyun, nic se tím nezkazí a myslím si, že to není tak složitá fráze, aby se musela zjednodušovat :-) Jinak Dr.Frommer nám k tomu určitě poví více

[Tawtakuk]

Na wiki je "tìmmikyun", ale nevím, nakolik je to gramaticky správně.

Co já vím, tak tohle je jen výslovnost - ty koncový nosovky se slejvaj, když za nima následuje "n" nebo "m". Ale je možný, že se to pak i zpětně odrazí v zápisu...

[Yanari]

Každopádně bych zůstal u tìng mikyun, o tom jediném víme, že je správné.

[Tawtakuk]

Tady to bude chtít překopávku. Ve slovesech se toho událo od té doby, cos to napsal, opravdu hodně (složené infixy, nebo dneska zvratný <äp>) - to by mi odrážky nestačily, takže tě asi poprosím o celkový update podle wiki a podle toho, co najdeš tady...

[Yanari]

Synchronizace dokončena, taky jsem to trošičku upravil po vizuální stránce.

[Tawtakuk]

Tak se tomu podíváme na zoubek

Slovesa v Na'vijštině se časují jinak než jsme zvyklí - rozlišují čas, ale ne osobu.

Kromě času ještě způsob, vid, zvratnost a náladu mluvčího plus zatím neodhalené causatives a evidentials...

dva po první souhlásce předposlední slabiky a třetí po prvním písmenu poslední slabiky.

Pozor, tohle je úplně špatně. Infixy nelezou za první souhlásku v té slabice, ale před samohlásku. Vždycky.

V jednoslabičných slovesech jako lu - být a tsun - moct, umět však všechny tři infixy stojí za první souhláskou. Nezačíná-li sloveso na souhlásku, po vyčasování začíná infixem.

Totéž

Tabulka umístění infixů
So-souhláska, Sm-samohláska

Radši bych použil K a V (konsonanta a vokála), takhle je to hrozně nepřehledný. A chtělo by to do tabulky i ty ostatní sloupečky - Minimálně ten pro V(K) slabiky.

V jednom slovesu může být použito více časů (omg)

A ještě větší OMG je, že mohou být zrovna jako v tom příkladě konfliktní!

Vidy jsou v Na'vijštině stejné jako v češtině:

Ne tak docela. Právě kvůli těm kombinacím, které nemáme a kvůli nezávislosti - můžeš se rozhodnout, že vid úplně vypustíš (což v ČJ nede), nebo že dokonce u slovesa vyznačíš jen vid a na čas se vykašleš. V tom případě se čas nechápe jako přítomný, ale jako neurčený (víceméně si představ infinitiv) - důležité je jen to, že akce probíhá nebo je uzavřená a kdy se to stalo, to se odvodí z kontextu (třeba z předcházející věty). A jak naschvál se tohle používá celkem běžně...

Mé dedukce byly správné

Já jsem neříkal, že nejsou, jen jsem se bál nepotvrzeného. A mimochodem Frommer opravdu použil <ol><am> za sebou, takže to slučování je sice fajn, ale asi nepovinný. Nebo udělal botu, nebo jsem já slepej jak patrona

rozkazovací - taktéž bez infixu, je označen důrazem.

raději "intonací", nebo případně "důraznou intonací"

Chceme-li vytvořit zdvořilejší formu rozkazu, použijeme konjunktiv:

... a de facto tím uděláme místo věty rozkazovací větu přací.

Pokud je použito se třetím pádem, může být pochopeno jako "mít", pro které nemá Na'vijšitna samostatné slovo.

Nejen že může být pochopeno, ono vždy bude. Takhle/podobně prý vyjadřuje "mít" i hebrejština. Jen bych zmínil, že pro tu konstrukci se mění pořádek slov - lu + cokolivur stojí vedle sebe a většinou na začátku věty.

(Oeyä ikran lu - mám ikrana.)

Tohle je nesmysl. Má to být Oeru lu ikran.

(tady si nevím rady s překladem, protože to je v 3. pádu, a v češtině bychom použili 4. ...)

To proto, že cokoliv se si je nepřechodné a má tedy akuzativ zapovězen. Musí to chytat předměty přes dativ. Totéž pro složeniny s tìng.

Si se zpravidla nepoužívá osamoceně, pouze když je smysl z kontextu naprosto jasný:

Si se nikdy nepoužívá osamoceně, protože je to pomocné sloveso, není to "udělat, vytvořit" - na to jsou jiná. Ten příklad s odpovědí na otázku je vlastně výjimka.

Další užitečné sloveso v Na'vijštině je tìng - dát. Tohle sloveso má metaforickou funkci

Ale nejen metaforickou - je to, na rozdíl od si, taky normální "dát" - koho/co komu (přechodné!) Jen je schopné vytvářet tyhlety složeniny, kde je v podstatě přímým předmětem to druhé sloveso. Takže jako pravidlo, jsou složeniny s tìng vždy nepřechodné a předmět váží 3. pádem

Modální slovesa:

Mluvme česky - způsobová. A ještě bych u nich dodal pár důležitých věcí:

• Kromě new nemohou být samostatnými slovesy
• Jejich podmět je bez ohledu na hlavní sloveso vždy bez ergativu
• Hlavní sloveso může mít ve větě jiný podmět než způsobové: Oe new ngal fì'ut yivom - "chci, abys to snědl". Tady, jak vidno, se už přechodnost nemění
• new je výjimka - v situacích "já chci věc/osobu" může být použito samostatně a potom je přechodné. Pozor na to.

Promiň, jestli mi někde trochu moc ujel důraz - samým hledáním chyb bych tě zapomněl pochválit za fakt dobré zpracování! +1 karma za slovesa

[Yanari]

Tak to tak vidím, že nebudu upgradovat zbytek gramatiky, jak jsem původně chtěl, ale budu se prohrabávat tady tímhle marasem

Za chválu a karmu děkuji, i když zpracování ještě zdaleka není takové, jaké si to představuju
nesnáším HTML kód pro tabulku!!11!1!