Dotazy všemožné i nemožné

Started by Blue Elf, February 02, 2011, 03:08:57 PM

Previous topic - Next topic

0 Members and 1 Guest are viewing this topic.

Blue Elf

#120
Není hloupých dotazů, jen se ptej - opakování matka moudrosti, taky si to rád osvěžím.

"Chci žít" - to je typická modální konstrukce, tj věta, kde jsou dvě slovesa, přičemž první z nich řídí to druhé. Zde platí trochu jiná pravidla a nejlíp je si o tom přečíst přímo na Naviteri.
Jednoduše: existuje cca 12 modálních sloves (ty co řídí, namátkou tsun, kan, var, new, zene, zenke, fmi, may', sto....). Do tohohle slovesa se davají infixy času, vidu, postoje mluvčího. Do řízeného slovesa se musí dát iv infix (která se navíc nesmí kombinovat s ničím jiným, prostě jen čisté iv). Pokud je to potřebné, lze sem vložit ještě äp/eyk, ale nic víc. A v modálních konstrukcích se modální sloveso bere nepřechodné, tj. podmět nemá -l/-ìl.

Tedy "Chci žít" -> Oe new rivey.

Pewn torukä je skutečně krk toruka. Ještě je podobné slovo flew, což je hrdlo (přední část krku). Podle mě by možná pasovalo líp - ale Frommer rozhodl takto a to platí :)
A jestli se ti líbí přísloví, můžeš kouknout i sem. Je to tvorba členů fóra, takže nic oficiálního, bez záruk gramatické správnosti, ale jazykový komentář a opravená verze je snad ke každému. Mělo by to být použitelné i k poučení.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Rotobull cz

#121
OME (Oh My Eywa). Díky za odkazy. Jak mám na popisu profilu, opravdu miluji lid Na'vi a jejich jazyk. Takže se mi přísloví líbí. A tady jich je taky dost.

Enjoying chemistry, physics, mathematics, ecotoxicology, environtology, ecology, neurology, physiology, anatomy, Na'vi, Latin, German, French, Biblical Hebrew.

Glutexo

Jsme tu s Roto(bull|plex)em na pár bodů, ve kterých aspoň já nemám jasno:

* S přepisy jmen je vždycky kříž. Roto chtěl z Ďáblic udělat *Tyaplìtse*. Mně se ale moc nepozdává to tya na začátku. Zběžné nahlédnutí na pravidla strukturování slabik mi to sice nevyvrátilo, nelíbí se mi to však. Může slovo (slabika) začínat na tya?

* Místní předložka v (v Praze) – , nebo ro?

* Ne X, nýbrž Y: Ke X, slä Y?

* Slova pro světové strany zjevně (zatím) nemáme. Měl bych tendence používat slovanské ,,půlnoc", ,,poledne", ,,ráno", ,,večer", chudák Pandora je ale měsíc a ne bludička, takže kdoví, zda by tam tato pozemská terminologie dávala smysl. Nějaký lepší nápad? Jedna z možných definic severu je: světová strana, kterou máš po levici, pokud stojíš stojíš ve směru otáčení Země.
Modří již vědí!

Blue Elf

Quote from: Glutexo on May 11, 2014, 09:39:27 AM
Jsme tu s Roto(bull|plex)em na pár bodů, ve kterých aspoň já nemám jasno:

* S přepisy jmen je vždycky kříž. Roto chtěl z Ďáblic udělat *Tyaplìtse*. Mně se ale moc nepozdává to tya na začátku. Zběžné nahlédnutí na pravidla strukturování slabik mi to sice nevyvrátilo, nelíbí se mi to však. Může slovo (slabika) začínat na tya?
Fonotaktická pravidla hovoří jasně: tya je slabika typu CCV a zde na místě prvního C smí být pouze ts, f nebo s. To zde není splněno, takže to tak být nemůže. Totéž pak platí pro plì. Tap.lì.tse by mělo být ok (tečkama odděluji slabiky)

Quote
* Místní předložka v (v Praze) – , nebo ro?
ro mi zní jako na Praze nebo u Prahy, takže já bych dal

Quote
* Ne X, nýbrž Y: Ke X, slä Y?
Souhlasím

Quote
* Slova pro světové strany zjevně (zatím) nemáme. Měl bych tendence používat slovanské ,,půlnoc", ,,poledne", ,,ráno", ,,večer", chudák Pandora je ale měsíc a ne bludička, takže kdoví, zda by tam tato pozemská terminologie dávala smysl. Nějaký lepší nápad? Jedna z možných definic severu je: světová strana, kterou máš po levici, pokud stojíš stojíš ve směru otáčení Země.
Příliš dlouhé  :)
Tenhle problém jsem ale kdysi řešil, viz tenhle thread. O ničem jiném nevím.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Glutexo

Děkuji! :)

Právě kvůli těm fonotaktickým pravidlům mi ty Ďáblice přišly divné. Jsem nějak ne a ne najít ten správný paragraf, který by říkal to, cos nám tu napsal. (Zlatá na'vijština v tomto – to kolikrát trpím když sáhnu do knihovny pro nějakou fantastiku, jaké nesourodé bláboly různí pisálci vymýšlejí, jen aby měli zajímavě znějící jména, názvy či celé glosy ve vymyšlené řeči...)

Jsem si kdysi chtěl splácnou regulární výraz, který by vyhodnotil, zda je nějaké (pseudo)na'vijské slovo platné, ale nějak mi to nešlo a nechtěl jsem tomu věnovat zase tak moc úsilí. ;D



Ono vůbec s těmi ,,novými" slovy je to těžké. Potřebuješ říct něco poměrně normálního, pro co nemáme slovo: sever, letadlo, žaludek, poleno, karburátor... a nemusejí to být nutně věci, které by lidu na'vi nedávaly smysl, nemáme slova ani pro hromadu normálních konceptů

Občas se i povede vymyslet nějakou elegatní alternativu jako plechový mozek, sluneční strana, ale oficiální to většinou není, takže to bude nejvýš tak nějaký úzus, který nikdy nenajdeš ve slovníku. Pro jednu věc tak může kdykoliv vzniknout hromada různých pojmů, protože nevíš, že už to vymyslel někdo před tebou, a ze snahy porozumět jazyku se stane válka s dešifrováním opisů z hlav mladých poétů. :(
Modří již vědí!

Blue Elf

Quote from: Glutexo on June 01, 2014, 04:26:12 AM
Jsem si kdysi chtěl splácnou regulární výraz, který by vyhodnotil, zda je nějaké (pseudo)na'vijské slovo platné, ale nějak mi to nešlo a nechtěl jsem tomu věnovat zase tak moc úsilí. ;D
zajímavý nápad. Ne že bych ten výraz dokázal napsat, ale nemožné by to být nemělo. Nebo spíš nějakou analyzační funkci, to by mělo být snadnější.
Quote
Ono vůbec s těmi ,,novými" slovy je to těžké. Potřebuješ říct něco poměrně normálního, pro co nemáme slovo: sever, letadlo, žaludek, poleno, karburátor... a nemusejí to být nutně věci, které by lidu na'vi nedávaly smysl, nemáme slova ani pro hromadu normálních konceptů

Občas se i povede vymyslet nějakou elegatní alternativu jako plechový mozek, sluneční strana, ale oficiální to většinou není, takže to bude nejvýš tak nějaký úzus, který nikdy nenajdeš ve slovníku. Pro jednu věc tak může kdykoliv vzniknout hromada různých pojmů, protože nevíš, že už to vymyslel někdo před tebou, a ze snahy porozumět jazyku se stane válka s dešifrováním opisů z hlav mladých poétů. :(
tak třeba žaludek máme - ngäng, eltu lefngap ve slovníku je, ale ja pravda, že když potřebuješ slovo, které zatím nemáme, musí se to složitě okecávat. a pka někdo řekne, že jeto moc dlouhé. No je, co se dá dělat? Na'vijský spisovatel má nelehký život, stačí si zkusit něco přeložit...
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Blue Elf

Tak jsem zase jednou narazil na zajímavou věc - máme nějakou možnost jak říct:

Kamarádi viděli polární záři. Já ne / já taky.
Eylan tsole'a tawsyuratanit. *Oe ke?? Oeri nìteng??.
Kladné konstatování je asi ok, ale pro záporné asi nic oficiálního nemáme?
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tanri

Pro krátký zápor bych zkusil "Oeri kehe", jinak delší "Oe ke tsole'a".
Jenom "ke" se říct opravdu nedá.

Naopak u souhlasu ten topikál považuji za zbytečný (ale možný, samozřejmě ;)), stačí "Oe nìteng".
Tätxawyu akì'ong.

Vawmataw

promiň...
Fmawn Ta 'Rrta - News IN NA'VI ONLY (Discord)
Traducteur francophone de Kelutral.org, dict-navi et Reykunyu

Blue Elf

Quote from: Tanri on September 13, 2014, 04:34:37 PM
Pro krátký zápor bych zkusil "Oeri kehe", jinak delší "Oe ke tsole'a".
Jenom "ke" se říct opravdu nedá.

Naopak u souhlasu ten topikál považuji za zbytečný (ale možný, samozřejmě ;)), stačí "Oe nìteng".
Tirea Aean to vidí trochu jinak - že takovou odpověď lze použít jen na otázky typy ano/ne. Vypadá to na zajímavou diskusi....
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tanri

Myslím, že se to vyjasní. Ta původní věta totiž vůbec není otázka, jen konstatování, na které někdo reaguje.
Kdyby to byla otázka (obsahující srake), odpovědí by samozřejmě muselo být doslova srane/kehe, nanejvýš doplněné nějakou omáčkou.
Tätxawyu akì'ong.

Tirea Aean


venceslas70

Kaltxì, na jedné stránce jsem se dočetl, že "Oel ngati kameie" lze hovorově zkrátit na "Kame ngat". Zajímalo by mě využití takové zkráceniny. Z filmu jsem pochopil, že když to někomu řeknu, znamená to něco víc než jen pozdrov nebo něco, co se říká každou chvíly a dá se to proto jednoduše zkrátit.

Blue Elf

Quote from: venceslas70 on November 23, 2014, 03:21:22 PM
Kaltxì, na jedné stránce jsem se dočetl, že "Oel ngati kameie" lze hovorově zkrátit na "Kame ngat". Zajímalo by mě využití takové zkráceniny. Z filmu jsem pochopil, že když to někomu řeknu, znamená to něco víc než jen pozdrov nebo něco, co se říká každou chvíly a dá se to proto jednoduše zkrátit.
Využití obou tvarů je stejné, kratší forma je méně formální. V čem je rozdíl z hlediska gramatiky:
- tvary ngati a ngat jsou rovnocenné, oboje znamená 4.pád od nga. Koncovka se volí s ohledem na snadnost vyslovení a řekl bych i krásu projevu. Oel ngat kameie se vyslovuje kapku hůř než Oel ngati kameie, a aspoň mě to i divně zní. Stejně tak kame ngati, bez toho koncového -i se to prostě líp říká a i to líp zní.
- kameie v sobě obsahuje infix <ei>, kterým se vyjadřuje radost nebo pozitivní pocity mluvčího. Tj. kameie řekneš někomu, kdo je ti sympatický a rád ho zase vidíš, kame je pocitově neutrální. Čili rozdíl je asi jako "dobrý den" a "dobrý den, to jsem rád, že jsme se zase setkali"
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Toliman

Kaltxì, k těm pozdravům mě ještě napadá jedna věc:
Když bych chtěl říci Oel ngati kameie více lidem (dejme tomu že dvěma), šlo by říct Oel mengati kameie, nebo bych musel každému zvlášť říci Oel ngati kameie?

Tanri

Určitě Oel mengati kameie, a pokud jsi si jistý že posluchají jen ti dva, tak se to dokonce předpokládá ;)
- když se mluví o někom/něčem v počtu dvou či tří, tak by se v Navijštině měl ten počet vyloženě říct (předponami me+, pxe+).
Tätxawyu akì'ong.

Toliman

Kaltxì, měl bych dotaz: lze nějak jednoduše a jednoznačně u sloves určit, zda-li je přechodné nebo nepřechodné?

Blue Elf

Quote from: Toliman on November 28, 2014, 11:49:49 AM
Kaltxì, měl bych dotaz: lze nějak jednoduše a jednoznačně u sloves určit, zda-li je přechodné nebo nepřechodné?
Jednoduše se podívej do slovníku, lepší návod neexistuje  :D ;D Používám to (stále) často.
U některých sloves je přechodnost stejná jako v češtině (angličtině), ale některá slovesa v čestině/angličtině přechodná jsou v na'vijštině nepřechodná a naopak. Prostě se to musíš naučit zpaměti. (a to máme ještě slovesa, kde přechodnost není zcela jasná, ve slovníku jsou označená jen jako slovesa)

Dobrá zpráva je, že pravděpodobně všechna přechodná slovesa jdou použít nepřechodně:
Já jím maso X Já jím
Poslouchám ptáka X Poslouchám.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Toliman

Irayo, to jsem přesně potřeboval vědět. Takže prostě naučit :)

Toliman

Tak budu mít opět dotaz: narazil jsem na větu Na'viyä luyu hapxì = Jsi částí lidu.
To je jednoduché, ale jenom jsem nikde nenašel, co je v tomto případě to -yu za tím lu (být).
Z gramatiky jsem zjistil, že -yu je přípona tvořící ze slovesa činitel děje, ale to tohle asi nebude.

Já bych tu větu přeložil jako: Na'viyä lu hapxì.   (jestli jsem teda něco někde nepřehlédnul...)