Dotazy všemožné i nemožné

Started by Blue Elf, February 02, 2011, 03:08:57 PM

Previous topic - Next topic

0 Members and 1 Guest are viewing this topic.

Blue Elf

Kaltxì ma smukan,
dovolím si založit nové vlákno, kde chci pokládat různé dotazy na které narazím při učení se lì'fya leNa'vi (a doufám že je někdo zvedne  :))
Takže první várka:

  • jaký je rozdíl je mezi ' a ' (co je to vůbec za znak, ani nevím kde je to na klávesnici) ? V kterémsi vlákně se píše, že se to tu už někde probíralo, ale zatím jsem to nenašel... ' je nepochybně ráz, ale ve slovníku se objevuje obojí (' mnohem míň), třeba:
    'aw PF čísl. jeden
    'awa swawtsyìp PF idiom moment, počkej[te] chvíli, vteřinku
    Taronyu ve slovníku důsledně používá ' ...
  • v gramatice jsem postoupil ke skloňování podst.jmen a nějak mi chybí 6. a 7.pád, ty v na'vijštině nejsou?
    Jak se teda řekne třeba "Neytiri ulovila hexapoda svým lukem" a "Neytiri šla na procházku ke stromu hlasů" ? Musí se to vyjádřit nějakým opisem?
  • procházel jsem si ve slovníku floru a faunu a některé názvy se mi moc nelíbily, konkrétně pa'li = koňour, to mi zní dost hrozně (na netu jsem našel i děsokůň, což sice sedí na anglické direhorse, ale je to ještě horší  :)), v ASG to překládají jako pancířák.
    A nantang = zmijodlak, v ASG však zmijovlk. Čemu teda věřit?
Díky za objasnění.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Yanari


  • oba jsou znaky pro apostrof, nicméně já osobně preferuji ' :) ' snad nic nezkazí.
  • šestý a sedmý pád skutečně nemáme, a z toho co si pamatuju (už jsem tady fakt celkem dlouho nebyl) ti můžu říct jen Neytiri-l (erg.) yerik-it (4.p)fa peyä tsko t<ol>aron (Fa = s pomocí, tady by se dala použít místo toho 7. pádu)
    Druhá věta by zněla Neytiri tìrm(nebo arm, podle toho jak dávno šla)ìran ne Utral Aymokriyä. (slovo procházka asi nemáme) 
  • tohle bych neřešil, ty překlady jsou sice hrozné, ale lepší asi nevymyslíme... já nejradši používám ENG/Na'vi originály.
Zene fko nivume nìtxan.

Blue Elf

#2
Quote from: Yanari on February 02, 2011, 04:18:24 PM
tohle bych neřešil, ty překlady jsou sice hrozné, ale lepší asi nevymyslíme... já nejradši používám ENG/Na'vi originály.
Taky se nebráním originálu, ale jestli česky, tak bych použil překlad z ASG.

A ještě jeden problém: co je "solelaw" ? Holpxaye zìsìt ngari solelaw je dotaz na věk (kolik roků ty<téma> ???), ale ať to rozebírám jakkoliv, nemůžu se dobrat ke kořeni toho slova.... wiya!

mod edit: A sám si taky odpovím - Oe lu skxawng, skxawng a ještě jednou skxawng! Správně je to totiž Holpxaye zìsìt ngari solalew - a už to dává perfektní smysl, kolik roků co se tebe týče prošlo? Takhle to dopadá když tawtute neumí pořádně opisovat a ještě si to po sobě nepřečte  Smutek

Používej edit, nedoublepostuj, prosím.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Blue Elf

#3
Dnes jsem trochu víc používal slovník (vlastně už včera :) ten čas letí) a musel jsem se trochu podivit.
Vitrautral = Strom duší. Nebylo by správnější Ayvitrautral? Taronyu to má ve slovníku taky tak, takže to nebude chyba, ale vypadá to divně. Studna duší je přitom správně Ayvitrayä Ramunong.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Blue Elf

#4
Livu frapor txon lefpom,
pokoušel jsem se pochopit výslovnost rázu, ale moc moudrý z toho nejsem ani po vyslechnutí audionahrávek. Většinou se ráz definuje jako pauza v anglickém "uh-oh" a podle různých nahrávek se zdá, že je to opravdu pauza (např. Ftiafpi ve slově Na'vi, dokonce karyu Pawl na masempul.org ve většině slov s rázem) - jak potom ale vyslovit ráz na počátku slova?
Někde jsem se dočetl (a bohužel jsem si to nedal do záložek, takže to teď nemůžu najít), že se ráz vyslovuje nějak tak, že se ohryzkem jako pístem vytlačí vzduch z krku, což se mi snad nějak daří nasimulovat. A to, jakým způsobem Frommer ve své odpovědi na masempul.org vyslovuje "Na'vi" by tomu i odpovídalo - já tam slyším skoro Na-avi, tj. to druhé "skoro-a" je ráz (podle mě nejde vyslovit tak, aby nepřipomínal nějakou samohlásku).
Jak to vyslovujete vy, co už máte něco namluveno?
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tsteututan

Tawtakuk dával jako příklad naše slovo "ahoj". Na začátku je intonace useknutá, tak to je vlastně ráz. (hm, já to říkám bez rázu o.O)

Nebo kašlání, to je taky plné rázů :D To "uzavření krku" je vlastně ráz :)
Krrpe ole tayerkup, oe neu ne Pandora.


Blue Elf

Příklad v gramatice jsem samozřejmě četl, ale taky mám dojem, že tam ten ráz spíš není, nebo aspoň ne vždycky (nebo snad neumím česky ? ;D) Objeví se až při přehnané výslovnosti, když se to úvodní "a" řekne s pořádným důrazem, ale tak se zas nedá v reálu mluvit.
No nic, zkusím pohledat lepší nahrávky. BTW, ty Ftiapiho byly v anglické části fóra označené za obsolentní, nemáte někdo link na nějaké novější odpovídající současnému stavu poznání na'vijštiny ?
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tanri

Quote from: Blue Elf on February 07, 2011, 04:51:34 PM
Livu frapor txon lefpom,
pokoušel jsem se pochopit výslovnost rázu, ale moc moudrý z toho nejsem ani po vyslechnutí audionahrávek. Většinou se ráz definuje jako pauza v anglickém "uh-oh" a podle různých nahrávek se zdá, že je to opravdu pauza (např. Ftiafpi ve slově Na'vi, dokonce karyu Pawl na masempul.org ve většině slov s rázem) - jak potom ale vyslovit ráz na počátku slova?
Někde jsem se dočetl (a bohužel jsem si to nedal do záložek, takže to teď nemůžu najít), že se ráz vyslovuje nějak tak, že se ohryzkem jako pístem vytlačí vzduch z krku, což se mi snad nějak daří nasimulovat. A to, jakým způsobem Frommer ve své odpovědi na masempul.org vyslovuje "Na'vi" by tomu i odpovídalo - já tam slyším skoro Na-avi, tj. to druhé "skoro-a" je ráz (podle mě nejde vyslovit tak, aby nepřipomínal nějakou samohlásku).
Jak to vyslovujete vy, co už máte něco namluveno?

Kaltxì,
všechno, co píšeš, je pravda :D. Ráz je technicky vzato vyslovení jakékoliv hlásky, když začínáš se zavřenými hlasivkami a mírně stlačeným vzduchem v plicích - předtím nevydechuješ vzduch. To je to typické české "ahoj" když před tím nic není.
Přesně tak je to v navijštině - zkus vyslovit ahoj i 'eylan oběma způsoby - jednou když začínáš se zavřenými hlasivkami, a podruhé když už předtím vydechuješ vzduch.

Ráz uvnitř věty není nic než pauza pro uzavření hlasivek, aby následující hláska začínala "s čistým štítem". Slova jinak plynou jedno za druhým a když už ve větě uděláš pauzu kvůli něčemu co dohromady vyslovit nejde (nebo kvůli nádechu), začni další bezrázové slovo nepatrným výdechem naprázdno a bude jasné, že to ráz není.

Ráz na začátku věty je totéž - každá samohláska kterou začínáš bez plynulého výdechu bude mít ráz, žádná kterou začneš výdechem ještě před vyslovováním ráz mít nebude.
Tohle je taky vysvětlení pro můj velice krátký dech v navijštině proti češtině - nadměrná spotřeba vzduchu ;D.

No a takové to záměrné přehánění rázu, ono Na-avi, vznikne když vyslovíš ráz jako samostatnou hlásku, když uzavřeš hlasivky a ještě před další hláskou vydechneš naprázdno. Takovéto přehánění používám, například když se učím slova začínající rázem - abych si byl toho rázu opravdu vědom i při psaní.
Tätxawyu akì'ong.

Blue Elf

Txana irayo, ma tsmukan,
tvoje vysvětlení je skvělé - pochopitelné a jednoduché, hned si to vyzkouším. To by skoro stálo za dopsání do gramatiky.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Blue Elf

Kaltxì frapor.
V Prezi lessons threadu se řešilo používání -ä, -yä v genitivu. Zjevně už neplatí to, co máme napsáno v gramatice - že pokud slovo končí na -ya, použije se koncovka -ä, Omatikayaä je (asi) jediná vyjímka (v threadu je i odkaz na to, co k tomu říká oeyä karyu Pawl).
Asi by to chtělo opravit, ať to máme v pořádku.

BTW - sleduje někdo změny v na'vijštině a promítá je do překladu gramatiky? Nerad bych se něco učil špatně.... :(
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tanri

Irayo si nìmun, ma Blue Elf.
to už je tak stará část gramatiky, že mě to naprosto uteklo - i když samozřejmě vím, že Omatikayaä je výjimka. Takže pravidlo -ya => -yaä bylo odesláno do zapomnění.

Latsu ngaru pxia menari  :)

Horen leNa'vi už jsou ve verzi 1.13, jen tak z hlavy to omrknu a uvidíme. O li vím a pravděpodobně jej doplním mezi částice i do části o rozkazovacích slovesech, na takové krátké slovo má významů až příliš.
Tätxawyu akì'ong.

Blue Elf

Kea tìkìn nìmun, ma Tanri :)
Šlo mi hlavně o to, že na různých místech gramatiky jsou poznámky typu: čeká se na vyjádření od PF, dosud jiný známý výskyt tohoto jevu je ... atd. a je možné, že v těchto věcech již nastal nějaký pokrok. Bohužel porušuji své vlastní pravidlo, že nejasnosti si budu označovat a ptát se na ně (většinou studuji cestou do práce a nemám po ruce pisátko :(), ale určitě projdu celou gramatiku znova a tyto poznámky si dohledám a budu je chtít konzultovat.
Takže - sleduj novinky, ať můžeš odrážet mé otázky  :)
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tanri

#12
Oe ngahu mllte nìtxan.
Ptej se, upozorňuj, navrhuj změny a rýpej :), protože já nemám bohužel tolik času na zpětné procházení celého shrnutí a vyhledávání chyb a zastaralostí. Dvě hlavy toho dokáží nevyhnutelně více než jedna, zejména když já se do gramatiky dívám zřídka - jen když si něco nedokážu vybavit z děravé paměti. Do slovníku jsem ponořen daleko častěji.

Edit: Proběhl (a opravil) jsem shrnutí podle Horen leNa'vi 1.13, zatím jsem úmyslně nechal preferovaný slovosled SOV a důraz na začátku věty. Tohle chce podrobnější pátrání (s analýzou dvou z Frommerových textů a závěrem z jediné věty se zatím nespokojím).
Tätxawyu akì'ong.

Blue Elf

#13
Nuže, ma Tanri, přešel jsem v gramatice k těm složitějším věcem a zde jsou mé dotazy a připomínky.

Kapitolka o přímé řeči, poslední exampl se mi nepozdává:
Poltxe Eytukan, san oe kayä sìk, slä oel pot ke spaw. ..., ale já nevěřím jeho (4.p). To zní nějak nesmyslně, nemá tam být 3.p, tedy:
..., slä oe poru ke spaw ? Spaw bych řekl že je nepřechodné sloveso (slovník o tom mlčí...), resp. jak se určuje (ne)přechodnost? Podle toho, jestli je (ne)přechodné sloveso v českém překladu nebo podle toho, že je to uvedeno ve slovníku? Tipuji na druhou možnost, ale co pak s takovými slovesy, u kterých to výslovně není uvedeno, např. spaw, 'ampi, 'eko ....?
Chápu správně, že přímý předmět = předmět ve 4.p, vše ostatní = nepřímý předmět (fakt asi hloupý dotaz, ale jsem ze školy přes 20 let a větné rozbory jsem nenáviděl)

V následující kapitolce Souvětí a spojky je malý překlep v 1. odstavci:
kombinují se zájemnnými příslovci -> kombinují se zájmennými příslovci (drobnost za kterou není nutné se omlouvat)

Kapitola o vedlejších větách přívlastkových, ke konci odstavce je příklad
Tute a pol tsayerikit tolaron => Tute a tsayerikit tolaron - "Osoba, která ulovila hexapoda" - v překladu chybí to tsa-, tedy tamtoho hexapoda

Kapitola o vedlejších větách účelových a podmínkových, příklad:
Nga sänume sivi poru fte tsivun pilvlltxe sì tivìran na ayoeng. Proč je v pilvlltxe použitý dokonavý vid? To mi pak zní asi jako:
Naučíš ho promluvit a chodit jako my. Já bych tam dal jen <iv>, nebo by mělo být použito i tilvìran, ale to by pak dávalo ještě menší smysl. Nebo mi něco uniká?

Edit: ještě jsem zapoměl na jedno - jak se ti v pátek v Ngaynume nepozdávalo fì/tsa_me/pxe_noun, mě to taky vrtá v hlavě. Zrychleně jsem proběhl Na'vi in nutshell a horen leNa'vi, ale nic jsem nenašel. Pouze naše gramatika tyto tvaru nedoporučuje jako neověřené. Zkusím zapátrat dál, nejspíš se natvrdo zeptám
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Blue Elf

Quote from: Tanri on March 01, 2011, 12:56:39 PM
Edit: Proběhl (a opravil) jsem shrnutí podle Horen leNa'vi 1.13, zatím jsem úmyslně nechal preferovaný slovosled SOV a důraz na začátku věty. Tohle chce podrobnější pátrání (s analýzou dvou z Frommerových textů a závěrem z jediné věty se zatím nespokojím).
Skvělé. Malá prosbička - mohl bys v gramatice uvádět datum poslední editace, případně nějaký minichangelog se změnami od minula? Abych věděl že se něco změnilo, případně i co. Díky
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tanri

Ty mi ale dáváš zabrat :). Vezmu to jedno po druhém:

Poltxe Eytukan, san oe kayä sìk, slä oel pot ke spaw.
Tohle je věta přímo od Frommera, proto zůstala jak je a nikdo ji dál nepitval (jestli by to nešlo říct lépe). Tím neříkám že to není vhodné, právě naopak, ale mě to zatím nenapadlo.
Spousta sloves je bez označení přechodnosti, což znamená, že se přechodnost/nepřechodnost odvozuje podle každého konkrétního významu či použití. Neexistuje na to jednoznačný návod, ale v tomto případě se přikláním k našemu učiteli. Jsem toho názoru, že je potřeba rozlišovat, jestli daným slovesem potřebujeme "na něco ukázat" (akuzativ, 4. pád), nebo "něco někomu dát" (dativ, 3. pád).
Tady potřebuji prostě říct, že něčemu nevěřím. Pozor, to že v češtině tam pasuje 3. pád, nic neznamená. V na'vijštině a možná i jiných jazycích jen ukážu akuzativem nebo topikálem na předmět slovesa, v tomto případě na to, čemu/komu [ne]věřím.
Dativ je nutný v případech, kdy se slovesem nedá na něco konkrétně ukázat, např. Oe srung seri poru - Pomáhám mu. Vtip je v tom, že na'vijský význam je "dělám pomoc", a tím se už nedá na nic ukázat, respektive sloveso dělám už má předmět - pomoc. Musíme tuto překážku obejít použitím spojení "dělám pomoc někomu", abychom řekli totéž co českým "pomáhám mu".
U sloves bez označené přechodnosti, nebo přímo ambitranzitivních, je tedy nutné přemýšlet nad významem věty, jakým způsobem je to sloveso do věty "zabudované".
Pokud se sejdou dva lidé (nebo Na'vi), jeden použije sloveso jako přechodné, druhý totéž sloveso jako nepřechodné, tak se budou asi hádat, kdo má pravdu. Vtip je v tom, že pokud si to konkrétní použití dokáže každý z nich smysluplně zdůvodnit, pak mají pravdu oba.

Nga sänume sivi poru fte tsivun pilvlltxe sì tivìran na ayoeng.
Věta přímo z filmu. Pokud bych ji vymyslel sám, použiji jenom <iv>, pokud bych ji viděl u někoho z nás, zeptám se jak to vlastně myslel. Takhle to ale musím zkousnout jako drobnou vadu na kráse, se kterou nemusím souhlasit, ale už s ní nic neudělám. Maximálně k ní můžu v tomhle smyslu doplnit poznámku.
Druhou variantou je zahájit pátrání, odkud se ta věta do wiki dostala, jestli ze scénáře nebo odjinud... a po dohledání viníka jej exemplárně ztrestat 100násobným veřejným vyslovením nějakého jazykolamu ;D.

fíme/fìpxe/fay+
Kdysi jsem skutečně narazil na nějaký zdroj, kde toto bylo nedoporučené, vzal to na bernou minci, v našem shrnutí nad tím souhlasně pokýval hlavou, a v pátek byl zcela překvapen, že se tato spojení aktivně používají. Horen lena'vi toto nezakazuje, takže jsem nad tím ještě chvíli popřemýšlel, vyhledal spoustu výskytů těchto spojení na fóru - a poznámku o jejich nedoporučení smazal z našeho shrnutí.
Vycházím z logické úvahy, že čisté ukazovací předpony jsou jenom fì- a tsa-. Tyto se pak jen použijí na podstatné jméno, které shodou okolností začíná číslem. Dvojné a trojné číslo zůstává beze změny, jediným speciálním případem je tedy sloučení ukazovací předpony a obecného množného čísla do jedné předpony (fay+, tsay+) - čistě z důvodů výslovnosti a elize samohlásek.
Tyto kombinace budu tedy nadále považovat za povolené, pokud nenarazím na jejich zákaz v materiálech od některé z autorit lì'fyari leNa'vi.

Překlepy a chyby byly zlikvidovány, a s tím changelogem je to docela dobrý nápad. Na konec shrnutí budu tedy uvádět info kdy/kdo/co změnil, aby byl o změnách přehled a dalo se o nich diskutovat. Jakmile bude příslušná změna všeobecně odsouhlasena, nebo uplyne dostatečná doba pro námitky a doporučení ostatních, tak z changelogu zmizí. Taková textová obdoba žurnálovacích souborových systémů.

PS: už vím, proč je editační okno příspěvku tak malé. Jako obrana před podobnými literárními tvůrci, jako jsme my dva. :)
Tätxawyu akì'ong.

Blue Elf

Quote from: Tanri on March 07, 2011, 12:46:01 PM
Tady potřebuji prostě říct, že něčemu nevěřím. Pozor, to že v češtině tam pasuje 3. pád, nic neznamená.
Irayo seiyi, ma karyu :) tohoto jsem se obával, že není spojitost s českým 3.pádem, už jsme na to někde narazil. Budu si na to muset zvyknout.

Dnes jsem narazil na malý zádrhel ve slovníku: emza'u - projít (zkouškou), uspět (u zkoušky) (odv. em - nad a za'u - přijít).
Žádnou předložku/předponu em- jsem nenašel, Taronyu píše odvozeno od za'u, tj. zřejmě došlo ke změně nebo to máme špatně od začátku, rutxe zeyko tsalì'u.

Škoda že to em neexistuje, pasovalo by to do Ftiafpiho překladu Sky is over (Taw lu em). Bohužel je to Taw lu 'em a já si lámu hlavu, jak to s tím vařením je (nepokoušel jsem se pochopit originální text, takže možná proto mi to uniká)
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tanri

Spíš je to odvozené od příslovce ta'em - shora. Díky, opraveno.
Byl to asi historický pozůstatek z doby, kdy ve slovníku byly i samotné kořeny slov (ne od Frommera, ale odvozené lidmi z fóra). Když ta znamená "od", svádí to k úvaze, že by 'em mohlo být nad.
Musíme si ale zvyknout, že tahle skupina znaků znamená samostatně a v různých slovech pokaždé něco jiného - není to žádný slovní kořen.
Tätxawyu akì'ong.

Blue Elf

malý příspěvek do gramatiky - ki lze použít i s rä'ä, detaily popsány zde. Ještě počkej co mi odpoví na můj dotaz ohledně případných rozdílů mezi ki/tup.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Blue Elf

opět máme změnu v gramatice - _nelze_ kombinovat ve slovese dva různé časy, avšak je povoleno použít až čtyři infixy.
Detaily v tomto postu.
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)