Gramatika - ptejte se

Started by Tawtakuk, February 10, 2010, 08:21:56 AM

Previous topic - Next topic

0 Members and 1 Guest are viewing this topic.

Tanri

Txantsan, stum ngal ke tswola' ke'ut ;)

Oe neiew spiveng oeyä tswawna'a sìomumit lì'fya leNa'vi.
Já jen pozměnil koncovku -ti na -it, protože mi lépe zní, ale správně jsou obě.

<ei> versus modální slovesa - já to samozřejmě vím, ale netuším jestli bude můj názor totožný s jazykovými autoritami ;D
Prostě ten infix dej tam, kde ho chceš mít podle významu - jestli chceš vyjádřit radost z "chtění" nebo z "obnovení".
Skvělý dotaz jako vždy, ma Blue Elf. Nepamatuji si že by to někdy někdo probíral, takže budeš mít tu čest rozvířit další debatu ;)

Čistě technicky, je to v zadní pozici (3), takže by to s ničím kolidovat nemělo, ale někdo taky může namítnout, že modální dvojice je významově jedno obrovské sloveso a všechny infixy kromě povinného <iv> a případně gramaticky nutných <äp><eyk>, by měly jít do modálního slovesa. Jak říkám, další oříšek k rozlousknutí :D
Tätxawyu akì'ong.

Alìma Tanhì

Ad -ti vs -it ... mě tam zase líp znělo ti, ale jak říkáš, je to jedno :)

Ad n<ei>ew - dočetl jsem se, že
Quote from: GramatikaSlovesné infixy vidu a času se v této dvojici sloves vkládají výhradně do způsobového slovesa, sloveso významové může kromě povinného konjunktivu (kombinace s videm není povolena) mít pouze infixy zvratnosti a kauzativa.
... takže do významového slovesa jsem to fakt nacpat nemohl ... sice se v tomhle pravidle nepíše nic o infixech vyjadřujících postoj mluvčího, ale ve významovém slovese povolené nejsou, takže tohle byla jediná možnost, jak <ei> použít ... takže to je snad dobře :)

Ad genitiv - až teď jsem si všiml, že jsem použil jiný pravidlo, než jsem chtěl, máte pravdu :D

Ad přívlastkové -a - ups, chybička se vloudila  :-X

Díky za zpětnou vazbu :)
Ngaru irayo seiyi ayoe, tonìri tìreyä,
Ngaru irayo seiyi ayoe, srrìri tìreyä...
Ma Eywa,
Ma Eywa.

Blue Elf

Quote from: Tanri on December 01, 2011, 09:28:32 AM
<ei> versus modální slovesa - já to samozřejmě vím, ale netuším jestli bude můj názor totožný s jazykovými autoritami ;D
Prostě ten infix dej tam, kde ho chceš mít podle významu - jestli chceš vyjádřit radost z "chtění" nebo z "obnovení".
Skvělý dotaz jako vždy, ma Blue Elf. Nepamatuji si že by to někdy někdo probíral, takže budeš mít tu čest rozvířit další debatu ;)
Šílené dotazy jsou moje práce, netřeba říkat dvakrát. Tìng nari fìkìngur.... Sám jsem zvědavý (možná jsem to měl dát do Intermediate. No, už je to jedno).
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Alìma Tanhì

Quote from: Blue Elf on December 01, 2011, 09:01:56 AM
Tse, tsun tivam :)
Pochopil jsem to dobře jako "No, umíš dost" ?

Quote from: Tanri on December 01, 2011, 09:28:32 AM
Txantsan, stum ngal ke tswola' ke'ut ;)
"Skvělé, skoro nic jsi nezapomněl." Že jo? :D

Ale jo, ono to snad půjde ... myslel jsem, že to bude horší. :D
Ngaru irayo seiyi ayoe, tonìri tìreyä,
Ngaru irayo seiyi ayoe, srrìri tìreyä...
Ma Eywa,
Ma Eywa.

Tanri

Tse, zola'u nìprrte awngakip nìmun, ma Tanhì!
Vítej opět mezi námi, a tím myslím celou bandu přátel Na'vi tady na fóru, nejenom v české sekci :)

Quote from: Blue Elf on December 02, 2011, 03:24:40 AM
Šílené dotazy jsou moje práce, netřeba říkat dvakrát. Tìng nari fìkìngur.... Sám jsem zvědavý (možná jsem to měl dát do Intermediate. No, už je to jedno).
Tak tohle bude snad nejrychleji objasněná věc v historii dotazů. Odpověď mě moc nepotěšila, ale nemusím mít vždycky pravdu ;D
Tätxawyu akì'ong.

Blue Elf

Quote from: Alìma Tanhì on December 03, 2011, 03:40:21 AM
Quote from: Blue Elf on December 01, 2011, 09:01:56 AM
Tse, tsun tivam :)
Pochopil jsem to dobře jako "No, umíš dost" ?
Tak nějak, úplně doslova: "No, mohlo by stačit". Jinak je to věta z filmu (až na to tse), kdy se Grace vyjadřuje k Normovým jazykovým schopnostem, Angličani to překládají jako "Not bad - není to špatné". Takže si vyber :)

QuoteTak tohle bude snad nejrychleji objasněná věc v historii dotazů. Odpověď mě moc nepotěšila, ale nemusím mít vždycky pravdu
Nepotěšující je spíš že se to ví, ale řádně nezveřejní. Wiya!
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)


Tanri

QuoteNepotěšující je spíš že se to ví, ale řádně nezveřejní. Wiya!
To taky. Není to poprvé, kdy odpověď na naše šťourání byla vyhrabána z hloubi kanonických záznamů.

Něco z nich jsem si pročetl a narazil jsem na zajímavou kuriozitu - když Frommer tvořil "Hunt song", slovem 'awpo nemyslel osobu ale zvíře:
QuoteQuote from: Karyu Pawl
'Awpo is indefinite, akin to tuteo 'someone' but not necessarily a person. I originally used it in the Hunt Song. "Choose one among you . . ." – that is, one animal among you to feed the people. But it's not "Choose THE one among you . . ."
Tätxawyu akì'ong.

Paulie2510

Ahojte,
mal by som otázku aj keď hlúpu verím, že poznáte odpoveď.
Tak som poslúchol radu ako sa učiť, tak som začal výslovnosťou, potom zámenami zámenami a tam som pochopil všetko,
ale keď som si čítal skloňovanie zámen, nechápal som.
Na slovensku skloňujeme podľa - Nominatív, Genitív, Datív, Akuzatív, Lokál, Inštrumentál:
N - Ja
G - (zo)Mňa/Ma
D - mne/mi
A - mňa/ma
L - (o) mne
I - (s) mnou

No tu: https://docs.google.com/document/preview?id=1DwUAhjUeu9VYlBBzMkKh_bb2CDpAYXZkICrELhwJtZY#
sa spomína toto:
nominativ   tsaw
1. (ergativ)   tsal
2. (genitiv)   tseyä
3. (dativ)   tsar, tsaru
4. (akuzativ)   tsat
téma (topikál)   tsari
A ja vôbec netuším, čo ergatív, a topikál je, a ešte nechapem tomu prečo je slovo "Oe" v ergatíve vo vete:
Oel ngati kameie. Pretože logicky by tam podľa mňa mal byť Nominatív, teda vlastne ani neviem kedy použit v Návijčtine Nominatív.
P. S.: Ak chcete môžem sa snažiť písať česky.  :)

Blue Elf

Vítej u nás!
Co víme, zodpovíme - a tohle je zrovna lehká otázka :) A slovenština je povolena.
Především - v na'vijštině je jiný systém pádů než v češtině/slovenštině a jejich použití závisí na typu slovesa. Na'vijština velmi striktně odděluje slovesa tranzitivní - přechodná a intrazitivní - nepřechodná.
Přechodné je takové, které má přímý podmět, např. taron - lovit. Přechodné sloveso na podmět v ergativu (používá se též pojem agentive case), u nás je to 1.pád., přímý předmět pak v akuzativu (též patientive case) - u nás 4.pád
Tedy "Já lovím hexapoda" = Oel taron yerikit

Nepřechodné sloveso pak přímý předmět nemá, nebo má pouze nepřímý předmět - ten je v dativu (3.pád), podmět je v nominativu (žádná pádová koncovka).
Tedy "Já čekám" = Oe pey
Na rozdíl od našich jazyků tedy podmět vypadá jinak u přechodného slovesa a jinak u nepřechodného. Navíc prakticky všechna přechodná slovesa jsou používat jako nepřechodná, třeba:
"Já lovím" = Oe taron. Protože tu není žádný přímý předmět, je podmět v nominativu, nikoliv v ergativu.
Jaké sloveso je kterého typu zjistíš ve slovníku.

6. a 7. pád na'vijština nemá - místo nich se používají předložky. Co je důležité - když se použije předložka, NESMÍ se s ní použít pádová koncovka. Topikál je něco, co čeština/slovenština nezná. Zhruba se dá přeložit jako fráze "pokud se X týče ..." :

Srungìri ngeyä oe irayo si ngar = Pokud se tvé pomoci týče, děkuji ti.

Se tedy věty Oel ngati kameie týče, věc se má takto:
kame je sloveso přechodné, vyžaduje tedy použití ergativu i akuzativu. Podmět je oe (já), tudíž dostane koncovku ergativu, předmětem je nga (ty) a tedy dostane koncovku akuzativu. A je to! :)
Oe lu skxawng skxakep. Slä oe nerume mi.
"Oe tasyätxaw ulte koren za'u oehu" (Limonádový Joe)