Author Topic: Gramatika - ptejte se  (Read 8549 times)

0 Members and 1 Guest are viewing this topic.

Offline hemmond

  • Palulukan Makto
  • *****
  • Posts: 1002
  • Karma: 5
  • I'm who I'm. :) Deal with it. :)
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #40 on: February 26, 2010, 04:20:22 pm »
Technický dotaz. :)
"Ahoj příteli" se řekne "Kaltxì, ma 'eylan", ale jak se řekne "Ahoj můj příteli"?
old gallery link?id=1849[/img]
old gallery link?id=1890[/img]

http://twitter.com/hemmondssandbox

If it's change in you, then the world is changing too.
--22nd World Scout Jamboree anthem.

Offline Tawtakuk

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 603
  • Karma: 16
  • kxangangang!
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #41 on: February 26, 2010, 04:41:45 pm »
Docela dobrá otázka.

Odpověď je jednoduchá - jediné gramatické pravidlo na to je, že ma bude stát před celým tím shlukem "můj přítel". Zbytek přeložíš 1:1.

Kaltxì, ma oeyä 'eylan ;)
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Offline Yanari

  • Eyktan
  • Taronyu
  • *****
  • Posts: 733
  • Karma: 15
  • Oe vrrtep a yawne nì'aw poru lu.
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #42 on: March 01, 2010, 01:24:13 pm »
Takže se zeptám - v jakých situacích se dá použít tsnì?

Edit: Přesunuto ze slovního fotbalu. Tawtakuk.
« Last Edit: March 01, 2010, 01:33:37 pm by Tawtakuk »
Zene fko nivume nìtxan.

Offline Tawtakuk

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 603
  • Karma: 16
  • kxangangang!
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #43 on: March 05, 2010, 01:23:17 pm »
Tak, konečně mám trochu času na tuhle otázku odpovědět.

Nejdřív to zkusím polopaticky: Když potřebuješ přilepit jinou než podmětnou vedlejší větu za nepřechodné sloveso.

A teď rozbor, záludnosti a spol.:
  • To, že je tsnì použitelné jen a pouze pro nepřechodná slovesa (a naopak futa jen pro přechodná) můžeme považovat za pevné pravidlo. Ale třeba bude nakonec tsnì dávat smysl i pro přechodná. Kdo ví.
  • Zatím je tsnì atestováno z frommerových vět jen v "normálním" pořadí VH tsnì VV. Těžko říct, jestli pro opačné pořadí bude jiná spojka nebo to půjde použít. Ale opačnému pořadí se dá snadno vyhnout a navíc se nám lépe chápe to "běžné", takže to není velký problém.
  • Překlad do češtiny je zatím "že", ale evidentně to může být i "jak" nebo "aby"
  • Konjunktiv může a nemusí následovat. Pokud ho použijete, pravděpodobně ponese význam podmiňovacího způsobu, hypotetičnosti (viz příklad 2)
  • Většina lidí se shoduje, že to prostě vztahuje vedlejší větu ke slovesu (nepřechodnému), pokud tato nenahrazuje žádné slovo a pokud tedy nejde použít žádná spojka odvozená od fì'u - zejména fwa (resp. a fì'u v opačném pořadí) - a tady pozor, kdy použít jde a kdy ne. Pokud nahrazuješ podmět, je to jasné - podmětná věta = fwa, ...
  • ... jenže pozor na přísudky jmenné se sponou (lu, slu). To jsou nepřechodná slovesa, ale ta jmenná část přísudku je přece jen slovo v nominativu. Takže pokud ho chcete nahradit vedlejší větou, musíte taky přes fwa: A lu B --> A lu fwa {vedlejší věta}. Tady je to nepřechodné sloveso, podmětem zůstává A a přesto nelze použít tsnì.
  • Ve výsledku je to tak, že sloves, se kterými jde použít tsnì, je celkem málo. Sìlpey a ätxäle si zcela určitě, to je od Frommera. Ještě možná ostatní složeniny se si nebo tìng, ale tam si nejsem úplně jistý, protože normálně váži předmět třetím pádem a tudíž by věta "měla být" napojena přes něco jako *fura. Nicméně ta slovesa, protože jsou nepřechodná, fungují i bez předmětu a tudíž by tsnì fungovat mělo. Jen tam pak může být významový rozdíl - spekulace: Oe tìng nari tsnì po taron vs. Oe tìng nari *fura po taron. A nebo taky ne :P
  • Opět obligátní poznámka - neberte tyhle odrážky moc vážně. Rozhodně neuděláte velkou chybu, když se budete řídit krátkou verzí mé odpovědi (nahoře).

Pár příkladů, ukradených od anglofonních kolegů:

Oel sìlpey futa ayoe kìyevä ne kelku ye'rìn
Oe sìlpey tsnì ayoe kìyevä ne kelku ye'rìn
Doufám, že půjdeme brzy domů.
 - jednoduchý příklad, sìlpey je nepřechodné sloveso, takže předmět toho doufání nijak jinak připojit nejde.

Oe txopu si tsnì fkol Kelutralit skiva'a
Bojím se, že rodný strom bude zničen
 - ukázka s konjunktivem. Není tu povinný, ale vyjadřuje tu hypotetičnost, kterou implikuje sloveso "bát se" - zpravidla se totiž bojíme něčeho, co může (ale nemusí) nastat.

Oe tìng nari tsnì Eytukanìl tsperang yerikit
Koukám, jak Eytukan zabíjí hexapoda
 - tady si nejsem zcela jistý, jestli by nebylo vhodnější to zatím neexistující *fura, ale přesto ten příklad uvedu kvůli odlišnému překladu spojky do češtiny.

A jeden příklad přímo ze scénáře (byť se to do filmu nedostalo):

Ohe ätxäle si tsnì livu oheru Uniltaron
Doslova (Uctivě) dělám žádost, že nechť je pro mě Zasvěcení, nebo češtěji (Uctivě) žádám, abych byl Zasvěcen

A na závěr citace ohledně tsnì z intermediate fóra:

To jsem to zase pěkně přehnal s ukecaností...
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Offline Alìma Tanhì

  • Tawtute
  • *
  • Posts: 83
  • Karma: 0
  • Oengeyä tìyawnä anawm keye'ung ...
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #44 on: March 07, 2010, 10:49:18 am »
Snad už tu záležitost s (ne)přechodností a ergativem chápu, ale pro jistotu se stejně zeptám:

Pokud mám nepřechodnou větu, např. Neytiri t<er>aron a potřebuju do ní přidat předmět, udělám to normálně tak, že ho tam jen "přilepím"? - Neytiri lonataya-ti t<er>aron

Jde mi o to, jestli se přidáním toho předmětu nepřidá taky koncovka -l (-ìl) k podmětu. Ale podle mě by neměla, když ta věta je nepřechodná, chápu to dobře?

Oe lì'fyaru leNa'vi käpeiar taweyka Na'vi yawne leiu oer.

Offline Tawtakuk

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 603
  • Karma: 16
  • kxangangang!
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #45 on: March 07, 2010, 11:27:23 am »
Dobrá otázka, tohle zaslouží zpřehlednění i pro ostatní.

Normálně je to s přechodností vcelku jednoduše tak, že jde o neměnnou vlastnost slovesa. Přesněji jde o to, jestli u něj má smysl předmět ve 4. pádě. Třeba "letět" je nepřechodné - jde jen je o to, kdo letí, ale "zabít" je 100% přechodné - kdo zabil koho. V tripartitních jazycích se podmět v tom prvním případě značí jinak než v tom druhém:

Oe tswayon - letím
Oel tawtuteti tsp<alm>ang - zabil jsem nebešťana

Je to tedy systém "všechno nebo nic" - u nepřechodných sloves je podmět v nominativu (neznačený 1. pád) a předmět ve 4. pádě tam není a ani nemůže (významově) být. Naopak ve větách s přechodným slovesem je podmět v ergativu a předmět ve čtvrtém pádě, -l/-ìl a -t/-it/-ti prostě tvoří nerozlučnou dvojici a jakmile máš jednoho, patří tam i ten druhý :)

Ovšem to, na co ty tu narážíš, je ambitranzitivita. To už je hodně pokročilá věc a chce to trochu cit, proto doporučuju se hlavně ze začátku držet jen těch základních významů přechodných sloves (tedy s předmětem).

Nicméně abych to vysvětlil, tak jde o to, že přechodnost není ostře daná jako ano/ne, ale je to spíše plynulá škála, po které se slovesa pohybují. Proto může dojít k situaci, kdy i sloveso, které běžně vyžaduje přímý předmět, jde použít nepřechodně, tedy bez tohoto předmětu, a věta při tom stále dává smysl. Nejde to u všech sloves a není to vždy jednoznačné, ale napřed nástin v češtině:

"Zahodil jsem kámen." - věta s přechodným slovesem, vidíš předmět ve čtvrtém pádě
"Zahodil jsem." - totéž bez předmětu, neúplná/nesmyslná věta. "Zahodit" evidentně není ambitranzitivní.

"Včera jsem lovil medvědy." - nic podezřelého, zase přechodné sloveso a přímý předmět
"Včera jsem lovil." - a hele, tohle smysl dává. Sloveso "lovit" je tedy ambitranzitivní a jde použít i bez předmětu ve smyslu "provozovat loveckou činnost"

A teď to hlavní: Pokud natrefíš na přechodné sloveso, které tuhle významo-vraždu přežije, budeš ho používat bez předmětu a s podmětem v nominativu (1.p). Když se ale rozhodneš přidat předmět (přímý ve čtvrtém pádě), vracíš to sloveso k původnímu přechodnému významu a tripartitní jazyk tedy potřebuje označit podmět/činitele ergativem.

Oe trram t<er>aron - včera jsem lovil (minulý čas vynechán pro zbytečnost), nepřechodná věta
Oel trram aynantangit t<er>aron - včera jsem lovil zmijovlky, přechodná věta

Jestli je moje vysvětlení špatně pochopitelné, tak nemlčte a dejte mi to pořádně najevo, zpětnou vazbu potřebuju! :)
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Offline Alìma Tanhì

  • Tawtute
  • *
  • Posts: 83
  • Karma: 0
  • Oengeyä tìyawnä anawm keye'ung ...
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #46 on: March 07, 2010, 11:50:34 am »
Aháá :)
Já to z tohohle slohu pochopil perfektně, nechceš to náhodou někde učit? :D

Takže moje první úvaha byla špatně, ta koncovka ergativu tam s předmětem prostě být musí: Neytiri-l lonataya-ti t<er>aron. Irayo, přesně o tohle mi šlo :)

V tom případě je to imho docela jednoduchej systém, kam se to hrabe na 7 pádů v češtině :D

Oe lì'fyaru leNa'vi käpeiar taweyka Na'vi yawne leiu oer.

Offline Alìma Tanhì

  • Tawtute
  • *
  • Posts: 83
  • Karma: 0
  • Oengeyä tìyawnä anawm keye'ung ...
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #47 on: March 10, 2010, 08:48:49 am »
Jedna technická:

Hraju (hru) Avatar -  Oel uniltìrantokx-it uvan s<ey>i, nebo jinak? Tohle by asi vyznělo dost blbě, takže tam ještě přidat uvan, aby bylo jasný, že jde o hru?

EDIT:
Ták ještě jedna věc, konkrétně z Na'vi in a nutshell ...
Oeng-ìl yìm po-ti = We (you and me) attack them. - to chápu, na tom vcelku nic není, ale pak tam je níž: Oeng-al 'eko fo-ti = We(you and I) bind her. Proč tam je ta koncovka -al? Neměly by náhodou být koncovky v obou větách stejný, buď teda -ìl nebo -al ? To -al tam je evidentně z důvodu, že Oeng je zkráceně Oenga, tak ale proč tam je poprvé -ìl? *confused*
« Last Edit: March 10, 2010, 11:33:21 am by Alìm Tanhì »

Oe lì'fyaru leNa'vi käpeiar taweyka Na'vi yawne leiu oer.

Offline Tsteututan

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 672
  • Karma: 1
  • Oe txura fngapur tereiyìng mikyun kop!
    • Airsoft US Army TDS Alliance
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #48 on: March 10, 2010, 08:54:33 am »
Jedna technická:

Hraju (hru) Avatar -  Oel uniltìrantokx-it uvan s<ey>i, nebo jinak? Tohle by asi vyznělo dost blbě, takže tam ještě přidat uvan, aby bylo jasný, že jde o hru?
OT: Jestli hraješ hru za Na'vi, tak si všimni, jak říkají srane ;D
Krrpe ole tayerkup, oe neu ne Pandora.


Offline Alìma Tanhì

  • Tawtute
  • *
  • Posts: 83
  • Karma: 0
  • Oengeyä tìyawnä anawm keye'ung ...
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #49 on: March 12, 2010, 08:41:52 am »
Jedna technická:

Hraju (hru) Avatar -  Oel uniltìrantokx-it uvan s<ey>i, nebo jinak? Tohle by asi vyznělo dost blbě, takže tam ještě přidat uvan, aby bylo jasný, že jde o hru?
OT: Jestli hraješ hru za Na'vi, tak si všimni, jak říkají srane ;D
Tj, to je jen jedna z mnoha vtipnejch výslovností :D
*waiting for answer*  ::)

Oe lì'fyaru leNa'vi käpeiar taweyka Na'vi yawne leiu oer.

Offline Tawtakuk

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 603
  • Karma: 16
  • kxangangang!
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #50 on: March 12, 2010, 11:39:43 am »
Hraju (hru) Avatar -  Oel uniltìrantokx-it uvan s<ey>i, nebo jinak? Tohle by asi vyznělo dost blbě, takže tam ještě přidat uvan, aby bylo jasný, že jde o hru?

Základní problém je, že uvan si je, stejně jako všechny složeniny, nepřechodné sloveso. Takže pokud Frommer nepřijde s jiným, nemůžeš říct "hraju koho, co". Což mi připomíná, že opravím definici ve slovníku na české "hrát si". Z anglického "play (a game)" to nebylo zřejmé, teď mě to trklo.

Možná (ale opravdu jen možná) by se dal ten předmět navázat třetím pádem - doslova by to pak bylo "dělat hru komu, čemu", což zní sice divně, ale použitelně. Navíc, Frommer dativ evidentně zbožňuje a nebyla by to pvní složenina, která by se takhle chovala (viz film - Poru tìng nari!).

Takže s pomocí spekulativní gramatiky:
  • Oe uniltìrantokxur uvan si, resp. Oe uniltìrantokxur uvan seiyi, kdybys trval na <ei> (všimni si, že tam nic neubývá, jen se vložilo "y", aby ta dvě "i" za sebou šla vyslovit)
  • Nebo tedy i s tou "hrou": Oe uvanur san Uniltìrantokx sìk uvan si/seiyi. Tohle je asi lepší - san a sìk udělají uvozovky a pozná se, že je to název. V té první verzi by to možná bylo spíš "hraju si na avatara" (podle vzoru "na doktora" nebo "na policajty a zlodějě") :)

Ták ještě jedna věc, konkrétně z Na'vi in a nutshell ...
Oeng-ìl yìm po-ti = We (you and me) attack them. - to chápu, na tom vcelku nic není, ale pak tam je níž: Oeng-al 'eko fo-ti = We(you and I) bind her. Proč tam je ta koncovka -al? Neměly by náhodou být koncovky v obou větách stejný, buď teda -ìl nebo -al ? To -al tam je evidentně z důvodu, že Oeng je zkráceně Oenga, tak ale proč tam je poprvé -ìl? *confused*

1) Máš přehozené překlady. To první je svazování (... yìm ...), to druhé je útočení (... 'eko ...)
2) Uvažuješ správně, NeotrekkerZ tam tedy evidentně má chybu. Nicméně důležitá technická připomínka: Žádná koncovka *-al neexistuje. Jen -l a -ìl
3) Správně je pouze oengal. Pro všechna osobní zájmena, co mají na konci ...ng platí, že končí na samohlásku. V jakémkoilv jiném pádě (i předložkovém), kdy připojuješ cokoliv na konec, se objeví skryté a od nga a teprve potom vybíráš vhodnou koncovku, zde -l.
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Offline Alìma Tanhì

  • Tawtute
  • *
  • Posts: 83
  • Karma: 0
  • Oengeyä tìyawnä anawm keye'ung ...
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #51 on: March 19, 2010, 08:08:55 am »
Sím, mohl by se mi někdo znalejší kouknout na tohle? Nechci mít v podpisu nějakou botu  ::)

Oe käpeiar lì'fya leNa'vi taweyka Na'vi yawne leiu oer.

Oe lì'fyaru leNa'vi käpeiar taweyka Na'vi yawne leiu oer.

Offline Tawtakuk

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 603
  • Karma: 16
  • kxangangang!
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #52 on: March 19, 2010, 08:31:14 am »
Až na jeden detail perfektní. Problém je s vazností toho slovesa kar. V češtině má trochu podivně dva přímé předměty - "já učím psa pitomosti" a rozlišujeme pořádkem slov. To není zrovna vrcholný moment české gramatiky, ale stará čeština na tom byla lépe - "já učím psa pitomostem" - teď už nám to zní archaicky, ale ten třetí pád je tam velmi logický a zabraňuje dvojznačnosti.

Takže vsadím boty, že takhle to bude i v na'vijštině:

Oel ayngati lì'fyaru leNa'vi kar - Učím vás na'vijštině (schválně to překládám doslova podstatným jménem)
Oe lì'fyaru leNa'vi käpar - Učím se na'vijštině (přímý předmět zmizel do zvratnosti a vzal s sebou i ergativ)

A ještě drobnůstky:
  • Sloveso bych v hlavní větě postavil normálně na konec (byť na tom celkem houby záleží)
  • Když už tam máš yawne, je <ei> prakticky zbytečné - už z toho přídavného jména je jasný pozitivní význam, te infix se hodí hlavně u jinak neurálních vět (všimni si, že i Frommer sám napsal Nga yawne lu oer) - ale opět, chyba to není, tak to tam klidně nech :)
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Offline Alìma Tanhì

  • Tawtute
  • *
  • Posts: 83
  • Karma: 0
  • Oengeyä tìyawnä anawm keye'ung ...
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #53 on: March 19, 2010, 08:59:45 am »
Vidíš to mě nenapadlo, ale vycházel jsem z článku o zvratnosti z toho dokumentu na Google Docs:
Quote from: Na'vijština neboli jazyk Na'vi
Zvratnost ‹äp› se používá ve slovech, kdy něco děláme sobě, a ještě konkrétněji tehdy, kdy podmět přechodného slovesa je zároveň jeho předmětem. Výborný příklad je například sloveso mýt - yur. Větu "Myju se." tvoříme Oe y‹äp›ur. Naproti tomu, Oel yur kì'ongit. znamená "myju (druh ovoce)". Věta "učím se na'vijsky" tedy zní Oe k‹äp›ar nìNa'vi. (Protože v tomto případě jsem sám sobě učitelem.)
Takže pokud to je tak, jak říkáš (pro mě jsou přijatelný obě varianty, ale ta "moje" mi je tak nějak bližší), možná by stálo za to to tam nějak doplnit :)

Ono se totiž sloveso "učit" dá taky chápat jen s jedním přímým předmětem - "Učím matematiku" koho co, předmět 4.p.. (a koho jí učím, to už tam nutně být nemusí), a tak jsem ho taky použil v mojí větě.

Oe kar lì'fya leNa'vi.  Já učím navijštinu. (= jsem učitel navijštiny)
Oe käpar lì'fya leNa'vi.  Já se učím se navijštinu. (= jsem učitel navijštiny - ale sám sobě)

Quote from: Tawtakuk
A ještě drobnůstky:
  • Sloveso bych v hlavní větě postavil normálně na konec (byť na tom celkem houby záleží)
  • Když už tam máš yawne, je <ei> prakticky zbytečné - už z toho přídavného jména je jasný pozitivní význam, te infix se hodí hlavně u jinak neurálních vět (všimni si, že i Frommer sám napsal Nga yawne lu oer) - ale opět, chyba to není, tak to tam klidně nech :)

Díky za postřehy, to sloveso na konci bude fakt asi lepší.

A to druhý <ei> jsem tam dal schválně pro zesílení významu, jestli se to tak dá říct, vím, že by to tam normálně být nemělo, ale snad by to posluchač jako zesílení "radosti" nebo pozitivního vztahu pochopil, ale zas to je jen můj experiment, stejně jako s tím "jít skrz" :D Já rád experimentuju :D
« Last Edit: March 19, 2010, 09:04:25 am by Alìm Tanhì »

Oe lì'fyaru leNa'vi käpeiar taweyka Na'vi yawne leiu oer.

Offline Tawtakuk

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 603
  • Karma: 16
  • kxangangang!
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #54 on: March 19, 2010, 09:21:11 am »
Pozor, teď tu mícháme dvě nebo spíš tři věci dohromady.

kar je přechodné sloveso se vším všudy, zrovna jako v češtině - někdo učí někoho
käpar je zvratná varianta tohotéž - přímým předmětem je podmět - někdo se učí

Problém je, když do toho přidáme ten nepřímý předmět - co je "obsahem" toho učení. Induktivně z toho, jak to měla stará čeština (učím se matematice, učitel učí Honzu francouzštině) a z toho, jak Frommer zbožňuje dativ, si dovoluji tvrdit, že bude-li přítomen nepřímý předmět a bude-li to podstatné jméno či zájmeno, bude nutně ve třetím pádě. Věta "učím se matematika, učitel učí honzu francouzština" je nesmyslná - v nominativu to prostě zůstat nemůže. Ještě tak nanejvýš, kdyby pro to byla nějaká extra předložka, ale takhle ne.

V tom příkladu na Google Docs je jeden velký rozdíl proti tomu, co tu máš ty - Oe käpar nìNa'vi je zcela v pořádku, protože na'vijsky je příslovce! Příslovce jsou neohebná, prostě se tam jen přilepí. V té větě vlastně žádný přímý ani nepřímý předmět není!

Oe kar lì'fya leNa'vi.  Já učím navijštinu. (= jsem učitel navijštiny)

Špatně. Takhle je to "já učím na'vijština". Musíš to označit 3. pádem jako nepřímý předmět a pak to bude ten význam, který jsi chtěl: Oe kar lì'fyaru leNa'vi. Mimochodem, právě jsme úspěšně dokázali, že "učit" je ambitranzitivní (a také, že je - když učitel řekne "zítra učím")

Oe käpar lì'fya leNa'vi.  Já se učím se navijštinu. (= jsem učitel navijštiny - ale sám sobě)

Ten samý případ, jen už je to použito jako přechodné sloveso scvrklé zvratností do nepřechodného. Přímým předmětem je díky <äp> zájmeno oe, ale stále je nutné označit nepřímý předmět, aby z toho nebylo "já se učím na'vijština". Takže Oe käpar lì'fyaru leNa'vi..

A to druhý <ei> jsem tam dal schválně pro zesílení významu, jestli se to tak dá říct, vím, že by to tam normálně být nemělo, ale snad by to posluchač jako zesílení "radosti" nebo pozitivního vztahu pochopil, ale zas to je jen můj experiment, stejně jako s tím "jít skrz" :D Já rád experimentuju :D

Vždyť jsem psal, že to není chyba - klidně jsi to tak mohl myslet a jako zesílení to fungovat bude! Neboj se experimentovat dál :) Já jsem jen chtěl pro ostatní zmínit, že <ei> /<äng> nejsou povinné, když mluvím o něčem příjemném / nepříjemném ;)
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Offline Alìma Tanhì

  • Tawtute
  • *
  • Posts: 83
  • Karma: 0
  • Oengeyä tìyawnä anawm keye'ung ...
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #55 on: March 19, 2010, 09:43:51 am »
Okej, teď už to konečně chápu ... jsem si nevšim toho příslovce. Dík za trpělivost ;)

Oe lì'fyaru leNa'vi käpeiar taweyka Na'vi yawne leiu oer.

Offline Yanari

  • Eyktan
  • Taronyu
  • *****
  • Posts: 733
  • Karma: 15
  • Oe vrrtep a yawne nì'aw poru lu.
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #56 on: April 07, 2010, 05:43:39 am »
Mám otázku - je pochopitelná věta Frapo a fmoletok palalukanhu tsaheylu sivi, yawmom lolu.?
A je přípustný překlad Sanhì tìterkupä jako Deathstars + lefngapa tute a'ewan jako Iron Maiden? :D

edit: teď mě napadla ještě jedna otázka. Jak se tvoří přídavné jméno pomocí příčestí činného ze složenin se si, například svítící Strom Hlasů? Bude to Atan susia Utral Aymokriyä, nebo nějak jinak? Nebo tuto možnost zatím nemáme?
« Last Edit: April 09, 2010, 06:56:32 am by Yanari »
Zene fko nivume nìtxan.

Offline Glutexo

  • Ketuwong
  • *
  • Posts: 32
  • Karma: 0
  • Keh!
    • どう匂ってる、犬夜叉は?
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #57 on: April 14, 2010, 06:58:42 pm »
Hele možná je to blbá otázka, ale jak v přívlastkové větě použiju „mít (něco)”, tedy technicky vzato „být (+dat.)“?

Jsem chtěl vytvořit zdánlivě banální větu „Potkal jsem děvče s těma nejhezčíma očima.“, ale nějak jsem si na tom vylámal zuby. To nejlepší, co jsem dokázal vypotit bylo „Oel ultxarìmun tutet a lu menari frato sevin.”, nicméně pořád mi tam nějak chybí ta správná vazba, zní mi to jako: „Potkal jsem děvče, které je nejhezčí oči.“ Jenomže tute už musí být v akuzativu, protože ultxarun by mělo být již z podstaty přechodné sloveso, ale pro posesívní vazbu v přívlastkové větě bych zase potřeboval právě ten dativ. Nebo se mýlím? o.o

Děkuji.
« Last Edit: April 14, 2010, 07:00:43 pm by Glutexo »
Modří již vědí!

Offline Yanari

  • Eyktan
  • Taronyu
  • *****
  • Posts: 733
  • Karma: 15
  • Oe vrrtep a yawne nì'aw poru lu.
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #58 on: April 15, 2010, 02:00:09 am »
Výborná otázka, Glutexo, ale v tomhle ti bude muset poradit někdo ze zkušenějších - Tawtakuk / Alìm, protože já jsem se tuto otázku taky pokoušel vyřešit, avšak neúspěšně.
Zene fko nivume nìtxan.

Offline Alìma Tanhì

  • Tawtute
  • *
  • Posts: 83
  • Karma: 0
  • Oengeyä tìyawnä anawm keye'ung ...
Re: Gramatika - ptejte se
« Reply #59 on: April 15, 2010, 03:16:55 am »
Hele možná je to blbá otázka, ale jak v přívlastkové větě použiju „mít (něco)”, tedy technicky vzato „být (+dat.)“?

Jsem chtěl vytvořit zdánlivě banální větu „Potkal jsem děvče s těma nejhezčíma očima.“, ale nějak jsem si na tom vylámal zuby. To nejlepší, co jsem dokázal vypotit bylo „Oel ultxarìmun tutet a lu menari frato sevin.”, nicméně pořád mi tam nějak chybí ta správná vazba, zní mi to jako: „Potkal jsem děvče, které je nejhezčí oči.“ Jenomže tute už musí být v akuzativu, protože ultxarun by mělo být již z podstaty přechodné sloveso, ale pro posesívní vazbu v přívlastkové větě bych zase potřeboval právě ten dativ. Nebo se mýlím? o.o

Děkuji.

"Potkal jsem děvče s těma nejhezčíma očima." a "Potkal jsem děvče, které mělo ty nejhezčí oči." je významově skoro ekvivaletntní, tak proč to nenapsat jednoduše takhle?

Oel tutet hu menari frato sevin ultxarìmun.

A kdybys trval na přívlaskový větě ...

Potkal jsem děvče, kterému jsou ty nejhezčí oči. (mít = být někomu/něčemu nìNa'vi - tzn. děvče má = tuteru lu)
Oel ultxarìmun tutet a tuteru lu menari frato sevin.

nebo

Oel ultxarìmun tutet a poeyä menari frato sevin lìmu. (Potkal jsem děvče, jejíž {doslova - které její} oči byly nejhezčí.)

Sice to zní krkolomně, ale jinak tam tu vazbu (asi) nedostaneš ...


Oe lì'fyaru leNa'vi käpeiar taweyka Na'vi yawne leiu oer.

 

Become LearnNavi's friend on Facebook Follow LearnNavi on Twitter! Watch LearnNavi's videos on YouTube

SMF 2.0.15 | SMF © 2017, Simple Machines
Privacy Policy
| XHTML | RSS | WAP2 | Site Rules

LearnNavi is not affiliated with the official Avatar website,
James Cameron, LightStorm Entertainment or The Walt Disney Company.
All trademarks and servicemarks are the properties of their respective owners.
Images in the LearnNavi.org Forums and Gallery may not be used without permission.

LearnNavi Affiliates:
ToS

LearnNavi is the community to learn Na'vi, the Avatar Language
"A place where real friendships are made." -Paul Frommer

AvatarMeet | Learn Na'vi Forum | Learn Na'vi Wiki | Na'viteri

LearnNavi