Gramatika - ptejte se

Started by Tawtakuk, February 10, 2010, 08:21:56 AM

Previous topic - Next topic

0 Members and 1 Guest are viewing this topic.

EloF

Kaltxi
Vím že to sem nepatří ale nechtěl jsem zakládat new topic možná by byl uplně zbytečný a jen by překážel jen mám otázku vím že je na toto slovník na překlad ale nebylo by dobré jsem psát překlady slov co jsou, pěkne podle abecedy? to jsem tu zatim neviděl...Začal jsem číst totiž od druhý stránky takže pozpátku...Např že by tam byla A - Autíčko -a překlad navijsky jen slova co už jsou pak by se to jen přidávalo a bylo by mín práce mín hledání....Možná to je kravina ale jen se ptám.Dále mě napadlo to nák spestřit tak jakou ve filmu bylo víc národu...Co kdyby sme to pro srandu a zabavu aby bylo víc důvodu proč to dělat si taky náký udělat vim že tam byli ty co jezdily na koních po vodě a tak každeju národ jinou specifikaci...a k čemu by to bylo?....Vůdce by byl ten co umí nejlíp naviijštinu a tak by se to pak i zaukolovalo xD např...Jeden Národ by překládal živočichy co tam byli v avataru druhej zbraně budovy atd atd...Každej národ by měl svoji hymnu a pak ještě společnou Hymnu.....Pak mě ještě napadlo udělat specifický svoje písmo x)Snad se vám něco z toho bude líbit....A nakonec otázka je tu někdo z České Lípy?  Rád bych se učil víc sice mám do toho školu co se musim učit taky ale bylo by to zajmavé protože ted na srazy do Prahy se stopro nedostanu a ten google kde kdo bydlí jsem trochu nepochopil omlouvájm se za tak dlouhej text a snad na mě nebudete naštvaný xD Eywa ngah

Tsteututan

Quote from: EloF on April 15, 2010, 06:18:56 AM
Kaltxi
Vím že to sem nepatří ale nechtěl jsem zakládat new topic možná by byl uplně zbytečný a jen by překážel jen mám otázku vím že je na toto slovník na překlad ale nebylo by dobré jsem psát překlady slov co jsou, pěkne podle abecedy? to jsem tu zatim neviděl...Začal jsem číst totiž od druhý stránky takže pozpátku...Např že by tam byla A - Autíčko -a překlad navijsky jen slova co už jsou pak by se to jen přidávalo a bylo by mín práce mín hledání....Možná to je kravina ale jen se ptám.Dále mě napadlo to nák spestřit tak jakou ve filmu bylo víc národu...Co kdyby sme to pro srandu a zabavu aby bylo víc důvodu proč to dělat si taky náký udělat vim že tam byli ty co jezdily na koních po vodě a tak každeju národ jinou specifikaci...a k čemu by to bylo?....Vůdce by byl ten co umí nejlíp naviijštinu a tak by se to pak i zaukolovalo xD např...Jeden Národ by překládal živočichy co tam byli v avataru druhej zbraně budovy atd atd...Každej národ by měl svoji hymnu a pak ještě společnou Hymnu.....Pak mě ještě napadlo udělat specifický svoje písmo x)Snad se vám něco z toho bude líbit....A nakonec otázka je tu někdo z České Lípy?  Rád bych se učil víc sice mám do toho školu co se musim učit taky ale bylo by to zajmavé protože ted na srazy do Prahy se stopro nedostanu a ten google kde kdo bydlí jsem trochu nepochopil omlouvájm se za tak dlouhej text a snad na mě nebudete naštvaný xD Eywa ngah
Kaltxì ma EloF

Na hledání ve slovníku stačí použít ctrl+F, tam napíšeš slovo a jestli existuje, tak ti ho prohlížeč najde :)

Zbytek jsem tak úplně nepochopil, ale věci okolo filmu má pod palcem Cameron. Jestli myslíš udělat nějaký fanfict národ, tak můžeš, ale tady (podle mě) nikdo pro nebude. Třeba se někdo najde, ale my tu spíš řešíme věci doložené, ať už z filmu, z literatury, nebo různých jiných zdrojů.

A ještě používej interpunkci a odstavce, špatně se to čte :D
Krrpe ole tayerkup, oe neu ne Pandora.


Tawtakuk

#62
Takže vzhůru do toho:

Quote from: Yanari on April 07, 2010, 05:43:39 AM
Mám otázku - je pochopitelná věta Frapo a fmoletok palalukanhu tsaheylu sivi, yawmom lolu.?

Ano, ale dost obtížně, protože tu konstruuješ trpný rod, který na'vijština nemá. Má sice příčestí trpné, ale to je jen pro výrobu přídavných jmen - můžeš vytvořit "snědený", ale ne "sněden". Je fakt, že zrovna tady nám docela dost informací od Pawla chybí, ale přesto, kdybys to takhle chtěl poskládat, tak by se muselo udělat několik oprav:

  • Napřed drobotiny: sloveso "navázat tsaheylu" je tsaheyl si, infix trpného příčestí je <awn>
  • Není to jisté, ale podle všeho není fmetok způsobové sloveso, takže ta vazba s konjunktivem je asi špatně - řešením by mohla být obyčejná věta předmětná s futa
  • Opět jedna nejasnost - nevíme, jak se váže tsaheyl si - použít hu nám přijde logické, ale ono by se to zrovna tak (a podle mě i dost pravděpodobně) mohlo vázat dativem - je to přecejen si-složenina...
  • Protože trpný rod nemáme, jediná možnost jak si vyložit ten konec je přísudek jmenný se sponou. Jenže potom nedává smysl ten dokonavý vid. Byl sežrán => je sežraný. Z mého pohledu infix pryč, ale zase - pravidlo není, tak se musíme zatím řídit subjektivním citem.
  • Chybí ti tam vay set, protože jinak je ta věta nepravdivá :P

Takže správně by mohlo být třeba tohle: Frapo a vay set fmoletok futa palalukanur tsaheyl si, yawnom lu.

Quote from: Yanari on April 07, 2010, 05:43:39 AM
A je přípustný překlad Sanhì tìterkupä jako Deathstars + lefngapa tute a'ewan jako Iron Maiden? :D

Proč by nebyl :) Vždyť do češtiny se to první překládá na chlup stejně genitivem, a ve druhém případě nám jen chybí slovo pro pannu a lepší opis nevidím. Jen bych tam možná otočil pořadí přívlastků - 'ewana tute (a)lefngap zní líp, nestraší tam ten ráz ;)



Edit: Tak právě jsem se dočetl, že slovo pro smrt není tìterkup (což je logicky spíš "umírání"), ale novinka - kxitx. To slovo se mi líbí, dobře vystihuje tu konečnost. Takže Deathstars = Sanhì kxitxä :D



Quote from: Yanari on April 07, 2010, 05:43:39 AM
edit: teď mě napadla ještě jedna otázka. Jak se tvoří přídavné jméno pomocí příčestí činného ze složenin se si, například svítící Strom Hlasů? Bude to Atan susia Utral Aymokriyä, nebo nějak jinak? Nebo tuto možnost zatím nemáme?

Principielně ano, takhle by to mělo fungovat (mimochodem je to zajímavý postřeh, protože to vlastně u těch složenin znemožňuje přívlastek z druhé strany) - není důvod vylučovat <us> u složenin, smysl to dává. Jediný problém je, že nevíme, jestli opravdu existuje atan si = svítit...


Quote from: Glutexo on April 14, 2010, 06:58:42 PM
Hele možná je to blbá otázka, ale jak v přívlastkové větě použiju ,,mít (něco)", tedy technicky vzato ,,být (+dat.)"?

Skoro mám i pocit, že jsem to už kdesi v gramatice/syntax zmiňoval, ale rád zopakuji: Pokud potřebuješ ve vedlejší větě přívlastkové z jakéhokoliv důvodu použít dativ (nebo genitiv nebo předložkovou vazbu) na to, k čemu větu vztahuješ, tak to musíš zopakovat zájmenem třetí osoby - tedy typicky poru, případně neživotné tsaru.

Opět jedna za-vlasy-přitažená analogie s češtinou - zkuste si místo vztažného a představit hovorové "co" a ono vám to tam spadne taky: Potkal jsem holku, co bylo osmnáct a ještě nikdy nepila alkohol.


Quote from: Glutexo on April 14, 2010, 06:58:42 PM
Jsem chtěl vytvořit zdánlivě banální větu ,,Potkal jsem děvče s těma nejhezčíma očima.", ale nějak jsem si na tom vylámal zuby. To nejlepší, co jsem dokázal vypotit bylo ,,Oel ultxarìmun tutet a lu menari frato sevin.", nicméně pořád mi tam nějak chybí ta správná vazba, zní mi to jako: ,,Potkal jsem děvče, které je nejhezčí oči." Jenomže tute už musí být v akuzativu, protože ultxarun by mělo být již z podstaty přechodné sloveso, ale pro posesívní vazbu v přívlastkové větě bych zase potřeboval právě ten dativ. Nebo se mýlím? o.o

Oel tutet a lu poru menari frato sevin ultxarìmun.

A bez záruky by možná šla ještě (básnická?) oklika "Potkal jsem děvče těch nejhezčích očí"
Oel ultxarìmun tutet menariä a frato sevin.

(abych zamezil dvojznačnosti, k čemu patří to frato sevin, udělal jsem z toho přívlastkovou větu s vypuštěným lu)

Quote from: Glutexo on April 14, 2010, 06:58:42 PM
Děkuji.

Není zač, od toho tu tahle lampárna je ;)


Quote from: Alìma Tanhì on April 15, 2010, 03:16:55 AM
Oel tutet hu menari frato sevin ultxarìmun.

Podle mě to takhle nejde. Neznám sice přesný rozsah významů předložky hu, ale působí to na mě dojmem, že si ty nejhezčí oči nesla v ruce...  :o

Quote from: Alìma Tanhì on April 15, 2010, 03:16:55 AM
Oel ultxarìmun tutet a tuteru lu menari frato sevin.

Jak už jsem psal výš, opakovat by se mělo zájmenem - tohle zní strašně kostrbatě a asi by to nebylo pochopeno. Abych recykloval svou analogii: Potkal jsem holku, co holce bylo 18...? Podle mě to ten zamýšlený význam nemá.

Quote from: Alìma Tanhì on April 15, 2010, 03:16:55 AM
Oel ultxarìmun tutet a poeyä menari frato sevin lìmu. (Potkal jsem děvče, jejíž {doslova - které její} oči byly nejhezčí.)

Jo, princip dobrý, tohle by taky fungovalo. Ale pár postřehů:

  • Proč poeyä? Už z toho a je jasné, že se to vztahuje k děvčeti, tak rod není potřeba odlišit (není od koho) -> peyä
  • Proč lìmu? Už na začátku máš infix, žes ji před chvílí potkal, takže současnost vyjádříš tím, že z druhého slovesa čas vyhodíš (tohle čeština neumí a proto ten čas opakuje). Takhle by to skoro znamenalo, že její oči byly nejhezčí jen před chvílí... :)

Oel ultxarìmun tutet a peyä menari frato sevin lu.



Jo a ještě detail pro všechny předcházející pokusy o tuhle větu - Nevím jak vy, ale já bych z takového setkání měl radost -> ultxarìmeiun ;)
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Glutexo

#63
Vskutku, v sekci Syntax tato věc skutečně je. O.o Mě nějak nenapadlo, že když není poznámka ani u popisu vazby lu+dat. ve významu mít ani u popisu přívlastkových vět, že to může být zmíněné ještěr jinde. Mea culpa.

Každopádně bych si ale do té věty ještěr zkusil šťournout se třema body:

  • Vezmeme-li v úvahu tedy podobu ,,Oel ultxarìmeiun tutet a peyä menari frato sevin lu.", přijde mi, že jsem již u prapůvodního návrhu nějak opomněl skutečnost, že to ,,frato" není součást přídavného jména, ale že se jedná o víceméně plnovýznamovou částici, čímž pádem by neměla zasahovat do výjimky z volného slovosledu a věta by tak měla být spíše ,,Oel ultxarìmeiun tutet a peyä menari asevin frato lu." tedy pokud to ,,frato" skutečně znamená ,,než vše"; nu a tato potenciální chyba se pak táhla i se všemi dalšími návrhy a korekcemi. Ale tak možná se pletu, praktických zkušeností mám s tímto jazykem ještěr pramálo.
  • Jaký mohu cítit významový rozdíl mezi položením slovesa hlavní věty hned za podmět a mezi případem, kdy ho dám až na konec za vedlejší větu? Mám nějakou tendenci ta slovesa pořád cpát až na konec, čímžpádem se ostatní členy dostanu na signifikantnější pozici, v tomto případě tedy tutet i s celou přívlastkovou větou. Je případně možné (spíše prakticky než teoreticky, zda by se to tak skutečně mohlo použít) odsunout podmět až úplně na konec, podobně jako se to děje např. v hovorové japonštině? (娘に会った、私は。 místo 私は娘に会った。)
  • Co se toho ,,hu" týče, nepřijde mi ani tolik, že by to mělo nutně znamenat něco, co si tvor nese v ruce, ale spíše mi to dle všech praktických příkladů přijde jako ,,spolu s" než jen prostě ,,s", tedy něco jako japonské と. V japonštině také neřekneme 綺麗な目の娘, ale jen 綺麗な目の娘, což prakticky doslova odpovídá tomu zmíněnému genitívnímu opisu, jenž v češtině zní spíše archaicko-divně. Jinými slovy, s tím ,,hu" bych po této úvaze teďka již řekl že určitě ne.

S prvním bodem pak souvisí ještěr jedna věc, na kterou jsem se chtěl zeptat ohledně přídavných jmen v přívlastku. Jestliže takovéto jmenné přívlastky musí být přišpendlené k rozvíjenému podstatnému jménu (zleva nebo zprava s afixem u přídavného jména na náležité pozici), chápu dobře, že jedno podstatné jméno je tedy možné rozvinout nejvýše dvěma přívlastky (jedním zleva a jedním zprava)? Nebo je nějaký způsob, jak jich na jméno napíchat víc?
Modří již vědí!

Yanari

Jediná věc na kterou ti dokážu odpovědět já je ta s těmi přívlastky - a odpověď je, že těch přívlastků můžeš za sebe hodit několik, a budou mít affix na straně bližší rozvíjenému slovu - např. sevina leNa'via tute a'ewan. (Krásná mladá Na'vijská žena)
Zene fko nivume nìtxan.

Tawtakuk

Díky za otázky!

Hned na úvod tě ale asi zklamu - u mnohých neznám odpověď. V tomto conlangu je ještě hodně děr a bílých míst, a vyřešit to bude muset Karyu Pawl. To se týká slovosledu okolo frato, významových rozdílů ohledně permutací SOV (víme, že jsou, nevíme jaké), přesného rozsahu hu a hlavně toho, "co se v jazyce používá" - tedy na které gramaticky korekdni vazby by Na'vi koukali jako tele na nový vrata :)

Quote from: Glutexo on April 23, 2010, 02:54:02 PM
Vskutku, v sekci Syntax tato věc skutečně je. O.o Mě nějak nenapadlo, že když není poznámka ani u popisu vazby lu+dat. ve významu mít ani u popisu přívlastkových vět, že to může být zmíněné ještěr jinde. Mea culpa.

Poznámku k přívlastkovým větám přidám, až k tomu najdu čas, to je dobrý podnět.

Quote from: Glutexo on April 23, 2010, 02:54:02 PM
Je případně možné (spíše prakticky než teoreticky, zda by se to tak skutečně mohlo použít) odsunout podmět až úplně na konec, podobně jako se to děje např. v hovorové japonštině?

Odpovím jen to, co víme - teoreticky to jde, abych citoval Frommera "All six variants of SOV are possible".

Bohužel, přirovnání k japonštině jsou málo platná, protože pokud vím, nikdo z nás tu japonsky neumí (nebo se pletu?) Každopádně já vím jen to, že je to fixed-order S-O-V, má CVCV slabiky a topikál. A tím končím :(

Quote from: Glutexo on April 23, 2010, 02:54:02 PM
přijde mi, že jsem již u prapůvodního návrhu nějak opomněl skutečnost, že to ,,frato" není součást přídavného jména, ale že se jedná o víceméně plnovýznamovou částici, čímž pádem by neměla zasahovat do výjimky z volného slovosledu a věta by tak měla být spíše ,,Oel ultxarìmeiun tutet a peyä menari asevin frato lu." tedy pokud to ,,frato" skutečně znamená ,,než vše"

Frato přepisuji jako "než vše", aby to bylo snadno k pochopení. Přesný význam není jistý, přesný překlad pravděpodobně neexistuje a přesné chování vůbec neznáme - nevíme, jestli má nějak daný slovosled vůči př.jm., nevíme, jestli se dá rozvíjet přívlastkovou větou (největší, co jsem kdy viděl), atd... :)

Quote from: Glutexo on April 23, 2010, 02:54:02 PM
Co se toho ,,hu" týče, nepřijde mi ani tolik, že by to mělo nutně znamenat něco, co si tvor nese v ruce, ale spíše mi to dle všech praktických příkladů přijde jako ,,spolu s" než jen prostě ,,s", tedy něco jako japonské と. V japonštině také neřekneme 綺麗な目の娘, ale jen 綺麗な目の娘, což prakticky doslova odpovídá tomu zmíněnému genitívnímu opisu, jenž v češtině zní spíše archaicko-divně. Jinými slovy, s tím ,,hu" bych po této úvaze teďka již řekl že určitě ne.

Máš samozřejmě pravdu, s tím nesením v ruce jsem trochu přestřelil, ale záměrně - chtěl jsem ostatním ukázat, že předložky nemusí zdaleka sedět 1:1 a může to vést i k takhle dramatickým významovým rozdílům. Překlad "spolu s" je výstižný, ale opravdu "dívka spolu s nejezčíma očima" znamená totéž, co "dívka s nejhezčíma očima"?

Quote from: Glutexo on April 23, 2010, 02:54:02 PM
S prvním bodem pak souvisí ještěr jedna věc, na kterou jsem se chtěl zeptat ohledně přídavných jmen v přívlastku. Jestliže takovéto jmenné přívlastky musí být přišpendlené k rozvíjenému podstatnému jménu (zleva nebo zprava s afixem u přídavného jména na náležité pozici), chápu dobře, že jedno podstatné jméno je tedy možné rozvinout nejvýše dvěma přívlastky (jedním zleva a jedním zprava)? Nebo je nějaký způsob, jak jich na jméno napíchat víc?

Přívlastky už zodpověděl Yanari a myslím, že správně - nejsou omezené na dva, skládání za sebe normálně funguje. Ovšem bez záruky, frommerovský příklad si nevybavuji, takže nás u toho může čekat překvapení, jako třeba povinná ...

Quote from: Glutexo on April 23, 2010, 02:54:02 PM
věta by tak měla být spíše ,,Oel ultxarìmeiun tutet a peyä menari asevin frato lu."

Až na pár detailů: sám jsi naznačil, že na'vijština má běžně tendenci k S-O-V a zapomněl na to, že sevin frato je tady přísudek jmenný a ne přívlastek, takže tam nebude -a-.

Oel tutet a peyä menari sevin frato lu ultxarìmeiun

Díky za zpětnou vazbu. Je sice pravda, že jsem tuhle lampárnu původně zamýšlel pro jednodušší dotazy a doufal, že se tu samo od sebe vytvoří jakési FAQ pro začátečníky, ale ani takhle podoba není špatná :)
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Glutexo

Už pěkně dlouho jsem si nedělal grafický větný rozbor (asi tak od prvního stupně gymplu), ale konečně jsem díky tomu všechny ty přísudky a přívlastky v té větě pobral. Hurá! ;D
Fuh. Ty indoevropské jazyky mě nějak zhýčkaly. Aspoň pro příště vím, že nejdřív stromečky a až pak otázky.  :D;;;

Quote from: Tawtakuk on April 23, 2010, 04:41:00 PMDíky za zpětnou vazbu. Je sice pravda, že jsem tuhle lampárnu původně zamýšlel pro jednodušší dotazy a doufal, že se tu samo od sebe vytvoří jakési FAQ pro začátečníky, ale ani takhle podoba není špatná :)

Jinak by se ale možná pomalu nějaké to ,,oficiální" FAQ/ČKD dalo začít sestavovat z toho, co tu doposud padlo (a ještě padne), ne? Mi přijde, že už teď se jistě na spoustu věcí odpovídalo více než jednou... Akorát drobnou vadou na kráse je asi holt to, že na mnoho věcí, na které se uživatelé ptají, se ptají proto, že to odnikud nevyčetli, a to bývá zapříčiněno často tím, že se to prostě zatím neví. :/ No nevím... Jsem tu moc krátkou dobu na to, abych mohl soudit.
Modří již vědí!

xsoft

Se mi celkem libi veta: :)
Oel ngati tse'a.
Navi != Na'vi. Deku Tree != Utral Aymokriyä

Yanari

"Vidím tě?"

No, já preferuji kame :)
Zene fko nivume nìtxan.

xsoft

Quote from: Yanari on May 06, 2010, 05:20:21 AM
"Vidím tě?"

No, já preferuji kame :)

Jop, ale tohle je spis jako "vidim te a nemam sebou rentgen" ;) kame/kameie je uz dost proflakle.
Navi != Na'vi. Deku Tree != Utral Aymokriyä

Yanari

Quote from: xsoft on May 06, 2010, 06:58:22 AM
"a nemam sebou rentgen"

hrh :D

A kam(ei)e je profláklé, ale líbí se mi :)
Zene fko nivume nìtxan.

Yanari

#71
Na'vi compendium už se zde řešilo. Nakonec se tenhle nápad zavrhl, neboť nám chyběl ještě dost podstatný kus gramatiky - ale teď, když máme gramatiku téměř celou (nebo alespoň její velkou část) tak to není vůbec špatný nápad. Pokud se někomu podaří sehnat čisté compendium (bez textu), klidně se toho ujmu, ale na kompletní přepisování si se svými photoshopovými skilly netroufám.

edit: tak jsem napsal Eywayä Mokri, čekám na odpověď s případným linkem na prázdnou verzi :)
Zene fko nivume nìtxan.

Tawtakuk

Jestli se nám Boží Hlas uráčí odpovědět, tak slibuji, že vrazím všechny skillpointy, co mám v lingvistice, do řádného českého překladu :)
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Yanari

S dovolením - toho bych se ujal já. Ty už děláš dost - tím myslím udržování a aktualizaci dokumentů - takže taky nech mě, abych nějak přispěl.
Zene fko nivume nìtxan.

Tawtakuk

OK, tak pak hodím korekturní očko na výsledek - tenhle postup už se nám u gramatiky osvědčil.
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Tsteututan

Quote from: Yanari on May 08, 2010, 03:16:16 AM
S dovolením - toho bych se ujal já. Ty už děláš dost - tím myslím udržování a aktualizaci dokumentů - takže taky nech mě, abych nějak přispěl.
Jako bys tu už tak neudělal dost :)
Krrpe ole tayerkup, oe neu ne Pandora.


Yanari

No dobře, tak jsem přeložil dokumenty.
ALE
Nebýt Tawtakuka, učíme se nějakou hotentotštinu.

Dobře, díky mně proběhl sraz.
ALE
Vy byste se stejně nějak potkali :D

Jo, pomáhal jsem s překladem slovníku.
ALE
Nebýt Tawtakuka (a Alìma) tak už je dávno, dávno zastaralý.

Pořád si to myslíš? :)
Zene fko nivume nìtxan.

Tawtakuk

Hlavně by nebýt tebe gramatika a slovník asi vůbec nevznikly - já bych se do toho sám nepustil, to tys mě nakopnul :)

</offtopic>
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Yanari

No dobře, tak jsem toho udělal dost... ale chci udělat více ;)

</offtopic>
Zene fko nivume nìtxan.

Glutexo

Neví se, prosím, zda slovíčko ,,rutxe" znamená pouze ,,prosím" v tom nejběžnějším smyslu, jaký známe, tedy jako žádost o něco, nebo zda je možné ho použít i ve významu pobídky či svolení?

Já bych se osobně klanil spíše pro to, že nikoliv, ale rád bych se zeptal na názor zkušenějších. Pro příklady nemusíme chodit daleko, např. slovenské ,,nech sa páči" vs. ,,prosím" nebo japonské ,,どうぞ" vs. ,,お願い". Na druhou stranu anglické ,,please", německé ,,bitte", litevské ,,prašom" či chorvatské ,,molim" se dá použít v obou významech. Nicméně to jsou všechno indoevropské jazyky a zmiňovaná slovenština může být prostě jen výjimkou.
Modří již vědí!