Author Topic: Syntax podruhé  (Read 1057 times)

0 Members and 1 Guest are viewing this topic.

Offline Tawtakuk

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 603
  • Karma: 16
  • kxangangang!
Syntax podruhé
« on: February 19, 2010, 10:23:17 am »
Jen pro srovnání, a taky aby se o tom víc vědělo, zde vystavuji své vrcholné dílo - překlad (a místy spíš překopávku, snažím se to vysvětlovat svými slovy) poslední sekce Wikibooku - syntax.

Jen upozornění: Tohle nebudu opravovat ani aktualizovat, od toho je google dokument, ale abychom nad tím mohli diskutovat a třeba najít nejasnosti, přece jen zakládám vlákno.

A ještě jedna poznámka - kašlu na formátování, to bych se tady z toho BBcode zbláznil. Vizuálně pěknou verzi máte pod odkazem výše.

Quote from: Náš googledok
Skladba (syntax)
Slovosled

Preferovaným slovosledem pro nezabarvenou oznamovací větu je podmět-předmět-přísudek (SOV) ale jinak je slovosled v na'vijštině volný, obdobně jako v češtině - význam slov je určen pády, nikoliv pozicí.


Přirozený důraz je však, na rozdíl od češtiny, na začátku věty - nikoliv na konci:


Neytiril yerikit tolaron - "Hexapoda ulovila Neytiri" (a ne Tsu'tey)

Yerikit Neytiril tolaron - "Neytiri ulovila hexapoda" (a ne zmijovlka)


Proto je velmi částé, že je-li ve větě vyznačeno téma (pomocí -ri / -ìri), bývá jím právě první slovo. Výsledek je pak v podstatě opačnou cestou dosažený ekvivalent trpného rodu, který na'vijština jinak postrádá.


Yerikìri Neytiril tolaron - "Hexapod byl uloven Neytiri" (Doslova: "Pokud jde o hexapoda, Neytiri ho ulovila")
Zápor

Zápor je vyjadřován záporkou ke, která se vkládá před negované slovo. V některých ustálených výrazech může dojít k elizi samohlásky, jako například ve slově kawkrr, "nikdy". Na'vijština používá vícenásobné zápory úplně stejně jako čeština, ke se tedy může objevit vícekrát.
Přímá řeč

Protože na'vijština nemá psanou formu (mimo přepisu do latinky), realizuje citace zvláštními slovy ve funkcích přibližně odpovídajících otevíracím a zavíracím uvozovkám: san značí začátek citace a sìk její konec. Časy zůstávají jak jsou, souslednost časová se v na'vijštině naštěstí nevyskytuje (stejně jako v češtině).


Tyto částice je možné pouze pro řeč přímou (Řekl jsem: "Jdi!"), nikoliv pro nepřímou (Řekl jsem, ať jde.).


V běžných situacích často jedna z částic splývá se začátkem nebo koncem věty a v této pozici je zbytečná, tedy se vynechává:


Poltxe oe, san zene ke uniltìranyu ke'u ziva'u fìtseng.
p‹ol›lltxe   oe   san   zene   ke   unil-tìran-yu   ke-'u   z‹iv›a'u   fì-tseng.
mluvit ‹dokonavý›   já   (zač. citace)   muset   (zápor)   snívec   nic   přijít ‹konjunktiv›   toto-místo
Řekl jsem: "Sem žádný avatar přijít nesmí."

Pokud se však přímá řeč vyskytuje uprostřed promluvy, použijí se obě částice jako pár:

Poltxe Eytukan, san oe kayä sìk, slä oel pot ke spaw.
p‹ol›lltxe   Eytukan   san   oe   k‹ay›ä   sìk   slä   oe-l   po-t   ke   spaw
mluvit ‹dokonavý›   Eytukan   (zač.citace)   já   jít ‹budoucí›   (konec citace)   ale   já-(ergativ)   on/ona-(4.p)   (záporka)   věřit
Eytukan řekl: "Půjdu," ale já mu nevěřím.

Souvětí a spojky

Pro spojování vět do souvětí slouží spojky, kterých zatím mnoho neznáme. Většina spojek jsou vždy samostatná slova, některá se kombinují se zájemnnými příslovci a jedna spojka (sì), protože nespojuje věty, může být připojena zezadu stejně jako předložka:


aylì'ut horentisì lì'fyayä leNa'vi


ay-lì'-'u-t   (ay+)koren-ti-sì   lì'-fya-yä   le-Na'vi
slova-(4.p)   pravidla-(4.p)-a   jazyk-(2.p)   (příd.jm.)-Na'vi
"(popsat) slova a pravidla na'vijského jazyka"

Souřadící spojky

    * poměr slučovací: ulte - "a" (Ovšem pouze mezi větami hlavními, na rozdíl od sì, což je "a" mezi několikanásobnými větnými členy. Co se používá mezi souřadně spojenými vedlejšími větami, zatím není jasné.)
    * poměr odporovací: slä - "ale"
    * poměr vylučovací: fu - "nebo"

Podřadící spojky

    * nejběžnější "podřadící spojkou" je vztažná částice a - "který", napojující věty vztažné (přívlastkové)
    * předmětné věty pro přechodná slovesa napojuje futa - "že" (ke fparmìl futa ... - "nemyslel jsem si, že ..." - nemyslel jsem si koho, co)
    * předmětné věty pro nepřechodná slovesa napojuje tsnì - "že/aby" (ätxäle si tsnì ... - "žádám, aby ..." - žádám koho, co). Pozor, tsnì ve vedlejší větě vyžaduje konjunktiv.
    * podmětné věty pro nepřechodná slovesa napojuje fwa - "že" (law lu oeru fwa ... - "je mi jasné, že ..." - je mi jasné kdo, co)
    * účelové věty napojuje fte(ke) - "aby (ne)" (sawtute zera'u fte ... - "nebešťané přicházejí, aby ..." - přicházejí za jakým účelem). Pozor, fte(ke) ve vedlejší větě vyžaduje konjunktiv.
    * podmínkové věty napojuje txo - "jestli, pokud" (kä oehu, txo ... - "pojď(te) se mnou, pokud ..." - pojď(te) za jakých podmínek).
    * příčinné (důvodové) věty napojují taweyka a taluna - "protože"
    * důsledkové věty napojuje tafral - "tudíž"

Vedlejší věty
Přívlastkové

Vedlejší věty přívlastkové se uvozují již zmíněnou částicí a - "který/která/které/...", ale i "když" nebo "(ten,) kdo"


tute a tsun nìNa'vi pivlltxe


tute   a   tsun   nì-Na'vi   p‹iv›lltxe
osoba   která   umět   (přísl)-Na'vi   mluvit‹konjunktiv›

"osoba, která umí mluvit na'vijsky"


Stejný případ v trochu složitějším souvětí:


'Awpot set ftxey ayngal a l-ayngakip, 'awpot a Na'viru yomtìyìng.


'awpo-t   set   ftxey   ay-nga-l   a   lu   ay-nga-kip,   'awpo-t   a   Na'vi-ru   yom+t‹ìy›ìng
jeden(osoba)-(4.pád)   teď   vybrat   vy-(ergativ)   který   být   vy-mezi   jeden(osoba)-(4.pád)   který   lid-(3.pád)   jíst+dát‹blízká budoucnost›

"Teď vyberte jednoho z vás, kdo nakrmí lid." (kdo dá lidu najíst)


Významově je tato konstrukce velmi podobná slovesnému příčestí:


Palulukan atusaron lu lehrrap.


palulukan   a-t‹us›aron   lu   le-hrrap
thanator   (přívl.)-lovit ‹příčestí›   být   (příd.jm.)-nebezpečí
"Lovící thanator je nebezpečný."


Palulukan a teraron lu lehrrap.


palulukan   a   t‹er›aron   lu   le-hrrap
thanator   který   lovit ‹nedokonavý›   být   (příd.jm.)-nebezpečí
"Thanator, který loví, je nebezpečný."


Podřazovací částici a je však možné použít i pro vytvoření složitějšího přívlastku. V takovém případě bývá sloveso být (lu) vypuštěno.


Fìpo lu vrrtep a mìsokx atsleng.


fì-po   lu   vrrtep   a   mì+tokx   a-tsleng
tento (člověk)   být   démon   který   v+tělo   (přívlastek)-falešný

"Je to démon ve falešném těle".


Doslovněji "Toto je démon, který (je) ve falešném těle", syntakticky je to však přívlastek, tedy něco jako "Je to démon falešného těla".


Tam, kde čeština při vázání vedlejší věty použije vztažné zájmeno s předložkou, je v na'vijštině potřeba na příslušném místě osobní zájmeno zopakovat:


Ke lu kawtu a nulnivew oe pohu tireapivängkxo äo Utral Aymokriyä.


ke   lu   ke-'aw-tu   a   nì-ul-n‹iv›ew   oe   po-hu   tirea-p‹iv›ängkxo   äo   utral   ay-mokri-yä
(záporka)   být   nikdo   který   víc-chtít ‹konj.›   já   on/ona-s   duše-povídat_si ‹konj.›   pod   strom   hlasy-(2.p)
"Není nikdo, s kým bych si raději intimně povídal pod stromem hlasů."


Vedlejší věta vztažná také může modifikovat slovo z nezvyklé strany - zepředu (stejně jako přívlastek, více o tomto jevu níže v této kapitole):

Po tsane karmä a tsengit ke tsìme'a oel.

po   tsa-ne   k‹a‹r›m›ä   a   tsenge-it   ke   ts‹ìm›e'a   oe-l
on/ona   to-směrem_k   jít ‹minul.›‹nedok.›   který   místo-(4.p)   (záporka)   vidět ‹nedáv.min.›   já-(erg.)
"Neviděl jsem, kam šla." Doslovněji "Místo, směrem ke kterému šla, jsem já neviděl."

Pokud je podmětem nebo přímým předmětem vedlejší věty vztažné ono slovo, ke kterému je v hlavní větě vztažena, nemusí již být (a také zcela běžně nebývá) příslušný větný člen ve vedlejší větě zopakován:

    * Pol tsayerikit tolaron a tute => Tsayerikit tolaron a tute - "Osoba, která ulovila hexapoda"
    * Fìtutel pol tolaron a yerik => Fìtutel tolaron a yerik - "Hexapod, kterého ulovila tahle osoba"


Pozor, toto však není možné provést pro nepřímý předmět. Je-li tedy to, k čemu je vedlejší věta vztažena, pro ni nepřímým předmětem ve třetím pádě, je nutné tento větný člen zopakovat osobním zájmenem po nebo neosobním tsa s patřičnou koncovkou:

    * Lu poru mesyal a ikran - "Ikran, který má dvě křídla" - nelze zkrátit na *mesyal lu a ikran ani na *mesyal a ikran.


(Faktografická poznámka: Toto je věta přímo od Dr. Frommera a proto ji nebudu upravovat, ale běžný pandorský ikran má křídla čtyři, tedy (ay)syal. Sečtením se dvěma nohama tak dojdeme k šesti končetinám.)

Účelové a podmínkové
Vedlejší věty účelové se uvozují spojkou fte - "aby" nebo spojkou fteke - "aby ne". V obou případech pak musí být sloveso vedlejší věty v konjunktivu.

Nari soli ayoe fteke nìhawng livok.

nari-s‹ol›i   ayoe   fte-ke   nì-hawng   l‹iv›ok
oko-dělat ‹dokon.›   my (exkl.)   aby-ne   (přísl.)-přílišný   přiblížit_se ‹konj.›
 "Dávali jsme pozor, abychom se příliš nepřiblížili."


Sawtute zera'u fte fol Kelutralti skiva'a.

(ay+)tawtute   z‹er›a'u   fte   (ay+)po-l   kelutral-ti   sk‹iv›a'a
nebešťané   přijít ‹nedok.›   aby   oni-(erg.)   rodný_strom-(4.p)   zničit ‹konj.›
"Nebešťané přicházejí, aby zničili rodný strom."


Vynucený konjunktiv může v kombinaci se způsobovými slovesy vést k řetězu konjunktivních vazeb:

Nga sänume sivi poru fte tsivun pilvlltxe sì tivìran na ayoeng.
nga   sä-nume   s‹iv›i   po-ru   fte   ts‹iv›un   p‹i‹l›v›lltxe   sì   t‹iv›ìran   na   ay-oe-ng
ty   učení   udělat ‹konj.›   on/ona-(3.p)   aby   umět ‹konj.›   mluvit‹konj.‹dokon.››   a   chodit ‹konj.›   jako   my (inkluz.)
"Uděláš mu učení, aby uměl mluvit a chodit jako my." => "Naučíš ho mluvit a chodit jako my."

První sloveso, sänume si, je v konjunktivu jako vyjádření zdvořilého rozkazu, druhé, tsun, jako důsledek spojky fte a poslední dvě pak z toho důvodu, že jde o plnovýznamová slovesa závislá na způsobovém tsun.

Hlavní věta nemusí být vždy explicitní, tedy alespoň u podmínkových vět. Ty se uvozují spojkou txo - "pokud, jestli(že)".

Txo new nga rivey, oehu!

txo   new   nga   r‹iv›ey   oe-hu
pokud   chtít   ty   žít ‹konj.›   já-s
"Pokud chceš žít, (pojď) se mnou!" - známé Arnoldovo "Come with me if you want to live!"
Věty se zástupnými zájmeny
Pro napojení vedlejších vět předmětných, ale například i podmětných nebo tematických, používá na'vijština kombinaci nevýznamového ukazovacího zájmena fì'u - "tohle" a vzdažné částice a - "které". Skloňováním zájmena pádovými koncovkami může vedlejší věta hrát role různých větných členů.

Ve čtvrtém pádě se může fì'u (tedy fì'ut) spojit se vztažným a a dát tak vznik podřadící spojce futa - "že", doslova "tohle-které". Takto se připojují vedlejší věty předmětné pro přechodná slovesa (a podmět věty hlavní tedy bude v ergativu).


Ke fparmìl oel futa lu tute a tsun nì-Na'vi set fìfya pivlltxe!


ke   fp‹a‹r›m›ìl   oe-l   fì-'u-t+a = futa   lu   tute   a   tsun   nì-Na'vi   set   fì-fya   p‹iv›lltxe
(záporka)   myslet ‹minul.›‹nedok.›   já-(erg.)   tohle-(4.p)+které = že   být   osoba   která   umět   (přísl.)-Na'vi   teď   takto   mluvit ‹konj.›

"Nemyslel jsem si, že je někdo, kdo by teď uměl takhle mluvit na'vijsky."


Bez čtvrtého pádu může dojít k podobnému spojení: fì'u + a = fwa - také "že". Protože není přítomna pádová koncovka, jde o nominativ (1. pád) a takto napojená věta ted bude větou podmětnou u nepřechodného slovesa:


Law lu oeru fwa nga mì reltseo nolume nìtxan.


law   lu   oe-ru   fì-'u-a   nga   mì   rel-tseo   n‹ol›ume   nì-txan
jasný   být   já-(3.p)   tohle+které = že   ty   v   obraz-umění   učit_se ‹dokon.›   (příslovce)-mnohý
"Je mi jasné, že ses toho v malířství mnoho naučil."


Pro nepřechodná slovesa se vedlejší věta předmětná napojuje spojkou tsnì - "že/aby". Pozor, tato spojka je také jedna z těch, které ve vedlejší větě vyžadují konjunktiv.


(Ohe) ätxäle si tsnì livu oheru Uniltaron.


(Ohe)   ätxäle   si   tsnì   l‹iv›u   ohe-ru   unil-taron
(Já, zdvořile)   žádost   dělat   aby   být ‹konj.›   Já, zdořile -(3.p)   snový lov (zasvěcovací rituál)

"(Já zdvořile) žádám, abych byl zasvěcen"


Přestože spojkou je "aby", jde o předmětnou větu - žádám koho, co.


Tsnì spolu s konjunktivem mohou být vypuštěny. Potom zbytek hlavní věty (např. Sìlpey oe, ... - "Doufám, ...") v podstatě funguje jako přerostlá částice. Toto víceméně odpovídá tomu, když čeština toto "doufám" přesune na konec věty:


Sìlpey oe, layu oeru ye'rìn sìltsana fmawn a tsun oe ayngaru tivìng.


sìlpey   oe
doufat   já
l‹ay›u   oe-ru   ye'rìn   sìltsan-a   fmawn   a   tsun   oe   ay-nga-ru   t‹iv›ìng
být ‹bud.›   já-(3.p)   brzy   dobrý-(přívl.)   zpráva   který   moci   já   vy-(3.p)   dát ‹konj.›
"Brzy pro vás budu mít dobrou zprávu, doufám."

Doslovněji "Doufám, brzy budu mít dobrou zprávu, kterou vám budu moci dát"


Vztažnou větu lze navázat i na jiná menší gramatická slova. Například krr, čas, se v takovém případě chová spíše jako příslovce (resp. uvozuje větu příslovečnou časovou) a nedostává pádovou koncovku.


Tìeyngit oel tolel a krr, ayngaru payeng.
tì-eyng-it   oe-l   t‹ol›el   a   krr   ay-nga-ru   p‹ay›eng
(podst.jm.)-odpovědět-(4.p)   já-(erg.)   dostat ‹dokon.›   který ->   čas   vy-(3.p)   říci ‹bud.›
"Až dostanu odpověď, řeknu vám." Doslovněji "Tehdy, když já dostanu odpověď, vám řeknu."

Posledním známým typem vět se zástupným zájmenem je typ pro češtinu neznámý, nezvěme jej tedy vedlejší věta tematická. Zástupné zájmeno fì'u totiž může přijmout i koncovku topikálu, čili značku tématu -ri, a zakotvit tak vedlejší větu ve větě hlavní v pozici tématu. Volný překlad pak může vypadat jako "Pokud jde o to, že (X), tak (Y)," kde (X) je obsah vedlejší věty tematické a (Y) zbytek věty hlavní.

Ngal oeyä 'upxaret aysuteru fpole' a fì'uri ngaru irayo seiyi oe nìtxan.

nga-l   oe-eyä   'upxare-t   ay+tute-ru   fp‹ol›e'   a   fì-'u-ri   nga-ru   irayo   s‹ei›i   oe   nì-txan
ty-(erg.)   já-(2.p)   zpráva-(4.p)   osoby-(3.p)   poslat ‹dokon.›   který   tohle-(téma)   ty-(3.p)   dík   dělat ‹pozit.zabarv.›   já   (přísl.)-mnohý
"Mnohokrát ti děkuji, žes poslal mou zprávu lidem."

Pro opačné pořadí vět (viz následující kapitola) se fì'u + -ri + a stáhne do tvaru furia:

Furia ngal oeyä 'upxaret aysuteru fpole', ngaru irayo seiyi oe nìtxan.
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

Offline Tawtakuk

  • Taronyu
  • ****
  • Posts: 603
  • Karma: 16
  • kxangangang!
Re: Syntax podruhé
« Reply #1 on: February 19, 2010, 10:24:15 am »
Pokračování (přešvihl jsem limit 20000 znaků na post :D)

Quote from: Náš googledok
Pozice vedlejších vět vůči větě hlavní
Na'vijská vedlejší věta může být napojena k hlavní větě i z opačné strany, stejně jako v pozemských jazycích s pevným pořádkem slov a slovesem na konci (japonština, korejština, turečtina,...). Podobně jako u přívlastků lze pak směr napojení rozeznat z pozice vztažného a, které vždy stojí mezi vedlejší větou a zástupným zájmenem, případně jiným slovem, ke kterému se vedlejší věta vztahuje.

Jednoduše je to vidět na větách:

    * Oel ke tsìme'a tsengit a po karmä tsane - "Neviděl jsem, kam šel", doslova "Neviděl jsem místo, ke kterému šel"
    * Po tsane karmä a tsengit oel ke tsìme'a - strukturně odpovídá hovorovému "Kam šel jsem neviděl"


Složitějším příkladem se zástupným zájmenem budiž vedlejší věta podmětná u nepřechodného slovesa:

Tsun oe ngahu nìNa'vi pivängko a fìu oeru prrte' lu

tsun   oe   nga-hu   nì-Na'vi   p‹iv›ängkxo   a   fì-'u   oe-ru   prrte'   lu
moci   já   ty-s   (přísl.)-Na'vi   povídat_si ‹konj.›   který   tohle   já-(3.p)   radost   být
"Z toho, že si s tebou mohu na'vijsky povídat, mám radost."

Pro nás běžnější pořadí vět vypadá takto (význam zůstává identický):

Oeru prrte' lu fwa tsun oe ngahu nìNa'vi pivängko.


oe-ru   prrte'   lu   fì'u + a = fwa   tsun   oe   nga-hu   nì-Na'vi   p‹iv›ängkxo
já-(3.p)   radost   být   tohle + které = že   moci   já   ty-s   (přísl.)-Na'vi   povídat_si ‹konj.›

"Mám radost, že si s tebou mohu na'vijsky povídat."

Toto se projevuje také ve vedlejších větách příčinných/důvodových, ve tvarech slov znamenajících "protože": Od slova oeyk - "příčina" - odvozené taweyka / aweykta a od slova lun - "důvod" odvozené taluna / alunta. První varianty jsou nám známé pořadí "X se stalo, protože Y."

Také je možné použít spojku pro běžné pořadí na samém začátku souvětí, následovanou větou vedlejší a po čárce (v řeči pauze) větou hlavní - více v tabulce níže.
Tabulka podřadících spojek
Přehled, jak se podřadící spojky používají, v obou pořadích. VH je věta hlavní, VV věta vedlejší, běžné pořadí je to, které je přirozené pro češtinu.
Mimochodem, tuhle tabulku na Wikibooks nenajdete ;-)

druh věty vedlejší   otázka na VV   běžné pořadí   opačné pořadí   vložená VV
vztažná (přívlastková)   jaký, který?   VH {jméno} a VV   VV a {jméno}, VH   ?
předmětná (pro přechodná slovesa)   koho, co?   VH futa VV   VV a fì'ut VH   futa VV, VH
předmětná (pro nepřechodná slovesa)   koho, co?   VH tsnì VV (v konjunktivu)   ?   tsnì VV (konj.), VH
podmětná (pro přechodná slovesa)   kdo, co?   ?   ?   ?
podmětná (pro nepřechodná slovesa)   kdo, co?   VH fwa VV   VV a fì'u VH   fwa VV, VH
tematická   pokud jde o co?   VH furia VV   VV a fì'uri VH   furia VV, VH
účelová   za jakým účelem?   VH fte(ke) VV (v konjunktivu)
   ?   ?
podmínková   za jakých podmínek?   VH txo Vv   ?   txo VV, VH
příčinná/důvodová   z jaké příčiny/důvodu?   VH taweyka/taluna VV   VV aweykta/alunta VH   taweyka/taluna VV, VH
důsledková   s jakým výsledkem?   VH tafral VV   ?   ?
příslovečná časová   kdy?   ?   VV a krr VH   ?
Negace vedlejších vět

Vícenásobné zápory se v na'vijštině chovají stejně jako v češtině i v případě negace vedlejších vět - nepokračuje se v nich.


Již uvedený příklad:


Ke fparmìl oel futa lu tute a tsun nì-Na'vi set fìfya pivlltxe!

"Nemyslel jsem si, že je někdo, kdo by teď uměl takhle mluvit na'vijsky."
Přechodnost sloves, kauzativum
Jak již bylo napsáno v příslušném odstavci u sloves, přechodnost sloves není pevně dána.


    * Část přechodných sloves je ambitranzitivní - mohou fungovat s pozměněným významem i jako nepřechodná
    * Část nepřechodných sloves je možné převést na odpovídající přechodná pomocí kauzativa (infix ‹eyk›)

Ambitranzitivita
Příklad prvního může být sloveso pey, které může znamenat "čekat", ale i "očekávat". Je zřejmé, že první význam je nepřechodný ("čekám") a druhý přechodný ("očekávám koho, co"). Vtip je, že v případě tohoto slovesa se i přes změnu přechodnosti nemění podmět (příčina), proto u něj není přechodný tvar vyznačen kauzativem a chápe se jen podle kontextu:

Nìaynga oe perey nìteng.

nì-ay-nga   oe   p‹er›ey   nì-teng
(přísl.)-vy   já   čekat ‹nedok.›   (přísl.)-stejný
"Jako vy, také čekám"


Oe tsun pivey trrit a nga tayìng ayoer(u) nì'ul.

oe   tsun   p‹iv›ey   trr-it   a   nga   t‹ay›ìng   ay-oe-ru   nì-'ul
já   moci   očekávat ‹konj.›   den-(4.p)   který   ty   dát ‹bud.›   my(exkl.)-(3.p)   víc
"Mohu očekávat den, kdy nám dáš víc"

Tuto vlastnost do určité míry vykazuje i naše vzorové sloveso taron - "(u)lovit". Při běžném použití, jako v několikrát zopakovaném příkladě... :

Neytiri yerikit tolaron.

... je samozřejmě přechodné - předmět ve čtvrtém pádě a podmět v ergativu. Avšak smysl dává i následující věta:

Oe taron.

Tedy "lovím", ve významu "lov je činnost, kterou běžně provozuji". Zde sloveso funguje jako nepřechodné, vůbec nemá předmět (ani nevyjádřený) a podmět tedy zůstává v nominativu.
Nevyjádřený předmět
Pozor však na nevyjádřené předměty - ty přechodnost slovesa nemění a tudíž i v případě, kdy na první pohled chybí cokoliv ve čtvrtém pádě, musí ergativ zůstat zachován. Například:

Osoba A: Oel ayerikit taron - "Lovím hexapody"
Osoba B: Taron oel kop. - "Já taky." ("Já je také lovím," nevyjádřeným předmětem jsou "oni")

Podobně není přechodnost slovesa ovlivněna vypuštěním podmětu nebo předmětu ve vedlejší větě vztažné, shoduje-li se tento s tím, k čemu je věta vztažena:

Yerik a tolaron oel tsawl lu nìtxan.

yerik   a   t‹ol›aron   oe-l   tsawl   lu   nì-txan
hexapod   který   lovit ‹dokon.›   já-(erg.)   velký   být   (přísl.)-mnohý
"Hexapod, kterého jsem ulovil, byl hodně velký."

Yerik je zde v nominativu, protože jde o součást hlavní věty (yerik tsawl lu nìtxan) s nepřechodným slovesem. Předmětem vedlejší věty (tolaron oel) se implicitně chápe právě onen yerik, ke kterému je vztažena, a přestože není zopakován, sloveso taron je zde užito přechodně a jeho podmět tedy musí být v ergativu.
Kauzativum
Použití kauzativa může mírně zamíchat kartami. Jednoduchý příklad převodu nepřechodného slovesa na přechodné je latem - "(z)měnit se" - tedy podmět mění sám sebe, je příčinou změny. Vyznačením kauzativa můžeme přisoudit příčinu změny externímu podmětu a dostat tak sloveso l‹eyk›aktem - "(z)měnit", které bude samozřejmě přechodné (kdo, co mění koho, co). Obdobně nepřechodné sngä'i - "začít (samo od sebe)" a přechodné sng‹eyk›ä'i - "započít koho, co". Všimněte si rozdílu oproti výzamům slovesa pey zmíněného výše, kde se změnou přechodnosti podmět neměnil a kauzativum tudíž nebylo potřeba.

Je-li kauzativum vyznačeno u přechodného slovesa, předmět se nemění a podmětem (v ergativu) se stává externí příčina. Původní činitel děje může být buď úplně vypuštěn nebo přejde do třetího pádu. Ilustrujme na příkladech již zmíněných v příslušném odstavci kapitoly o slovesech:

Neytiril yerikit tolaron.

"Neytiri ulovila hexapoda."


Eytukanìl Neytirir yerikit teykolaron.

"Eytukan nechal Neytiri ulovit hexapoda."


Eytukanìl yerikit teykolaron.

"Eytukan nechal ulovit hexapoda." (a kdo ho doopravdy ulovil, to nás nezajímá)
01000011 01011010 00100000 01001101 01101111 01100100 01100101 01110010 01100001 01110100 01101111 01110010 00000000

 

Become LearnNavi's friend on Facebook Follow LearnNavi on Twitter! Watch LearnNavi's videos on YouTube

SMF 2.0.17 | SMF © 2017, Simple Machines | XHTML | RSS | WAP2 | Site Rules

LearnNavi is not affiliated with the official Avatar website,
James Cameron, LightStorm Entertainment or The Walt Disney Company.
All trademarks and servicemarks are the properties of their respective owners.
Images in the LearnNavi.org Forums and Gallery may not be used without permission.

LearnNavi Affiliates:
ToS

LearnNavi is the community to learn Na'vi, the Avatar Language
"A place where real friendships are made." -Paul Frommer

AvatarMeet | Learn Na'vi Forum | Learn Na'vi Wiki | Na'viteri

LearnNavi