Slovní fotbal

[Yanari]

Proto používám červené kolečko.

[Tsteututan]

Letxep liška je prý samostatný operační systém, žere to paměť a rychlost procesoru jako nevím co. Já mám Chromovaný prohlížeč a jsem spokojenej

[Danecki]

Já používám Firefox a nemůžu si stěžovat, ale už zase zabíháme do offtopicu, takže zpět ke hře

[Tawtakuk]

Já je používám všechny tři a holt jsem měl zrovna smůlu, že tenhle se uráčil chcípnout v tu nejméně vhodnou dobu. Příště mě zas podrazí jinej z nich, člověk si nevybere.

Ale především: browser wars si nechte do off-topicu a radši kopněte do míče!

[Tawtakuk]

Tak druhý pokus o gigapost...

Oel ye'rìn tsun Na'vi lìyu.

Pokud ti šlo o "Brzo budu moci být jedním z Na'vi", tak na to vezmi to samé, co Eytukan - slovo hapxì a 2. pád. Plus ten ergativ je nesmyslný, tsun je jen pomocné sloveso, je nepřechodné a jeho podmět je vžddycky (pravidlo) v obyčejném nominativu. Taky pozor na časy - "budu moci", ne "mohu budu" - pomocné do budoucího a hlavní do konjunktivu. Volba <ìy> / <ay> je na mluvčím, není přesně dáno, co je ještě blízká a co už normální budoucnost, tak to nechám. Tsìyun oe ye'rìn Na'viä hapxì livu.

Oel new sìltsan nìNa'vit tsìvun.

• Pokud funguje jako způsobové sloveso (má k sobě další), je new nepřechodné. Takže ergativ pryč. A 4.pád na příslovci je konina, to nedává smysl ani v češtině.
• Tsun nemůže být hlavním slovesem věty, je jen pomocné, takže buď z něj udělej omum nebo tsun plltxe
• infix konjunktivu je <iv>, ne *<ìv>
• sìltsan je přídavné jméno, tady bys potřeboval spíš příslovce nìltsan

Takže: New oe lì'fya leNa'vi nìltsan ivomum nebo New oe tsivun nìltsan nìNa'vi pivlltxe.

Ikran win lu.

Správně!

Oel nìngay fpom lu.

Špatný pád. Je mi opravdu dobře = komu, čemu = 3.p = oeru / oer.

Oel tsun nì'it nìNa'vit pìvlltxe, slä oel neu nìNa'vi nìltsan tsìvun.

Stejné výtky jako minule: nepřechodné new, 4. pád u příslovce?! <iv>, nikoliv *<ìv>, ve druhé větě nemůže být tsun jako hlavní sloveso. Správně asi Tsun oe nì'it nìNa'vi pivlltxe, slä new oe lì'fya leNa'vi nìltsan ivomum.

Jaket Ikranìt yolomting. -> správně?

Beru, že to -t za džejkem je jen překlep místo -l, ale stejně sis ukousnul velké sousto. I kdyby tam ten pár ergativ-akuzativ byl, tak bys musel použít -ìl (ve slově Jake se naposledy vyslovuje souhláska) a -it (není tam ì). Jenže ono to tam nebude. Uvažuješ sice správně, nakrmit koho co, jenže yomtìng je složenina s významem "dát najíst" - a to se dělá komu, čemu -> předmět ve 3. pádě a sloveso je nepřechodné (platí pro naprosto všechny složeniny s tìng). A dál s tím infixem, dokonavý vid pro vyjádření toho, že děj už je hotový, je OK - Na'vijština to dělá běžně, jenže bacha na pozici - nemohl jsi to vědět, ale složeniny se skloňují, jako by tam to tìng bylo samotné. A protože tìng je jednoslabičné, přijde i infix z 2. pozice před poslední samohlásku. Takže správně: Jake ikranur yomtolìng.

Neitiril fpi Ey'tukanru nguamway.

• Křičet je nepřechodné. Pokud neznásilníš jazyk, tak nejde křičet koho, co. Takže pryč s ergativem.
• Předložku máš správnou, ale jakmile označíš jméno předložkou, už je to nutně bez pádu (na rozdíl od češtiny). Uvědom si, že ta předložka je sama o sobě tak trochu pádem, může se přilepit jako koncovka.
• Infix správný, ale patří před předposlední samohlásku

Správně Neytiri Eytukanfpi ngamuway.

Mě ty odrážky začínají bavit

'upe yom leNa'vi ?

Jíst koho, co - evidentně přechodné sloveso - chce to ergativ a 4.pád. A proč to leNa'vi? To znamená "Na'vijský". Jestlis chtěl říct "Co jedí lidé Na'vi", tak použiješ normálně Na'vi, protože to znamená "lid", ne jen jeden tute Takže: 'upet yom Na'vil?

Jakeil poaneyä meuiat zasloužit(<am> na 2.).

Jakeìl, jinak vlastně správně. Jen s tím poaneyä nějak nevím. Dost lidí v intermediate (a já taky) si myslí, že žádná přípona -eyä neexistuje, a že se jen u zájmen vždy samohláska před -yä mění na "e". Tohle ale končí na souhlásku, takže to podle mě bude normálně poanä. Ovšem bez záruky...

Jake alaksì tspang lu.

Zase velké sousto. Na'vijština nemá infinitivy, takže nevím, jestli jde věta "jake je připravený zabíjet" vůbec doslovně přeložit. "Jake je připravený" máš ovšem správně. Můj pokus přes osekanou vedlejší větu: Jake alaksì lu fte tspivang. - "Jake je připravený, aby zabíjel". Konjunktiv si vynucuje ta spojka fte.

Oel i'enti nìtxan new.

Bez chyby! Ale pár věcí tu vysvětlím: Tohle je jediný případ, kde je new přechodné - chtít věc/osobu. Být tam jako cíl chtění jiné sloveso, stává se new slovvesem způsobovým a tudíž nepřechodným. A dál koncovka 4. pádu -ti je naprostá výjimka, protože jako jediná může následovat po souhlásce i po samohlásce. Ještě bys tam mohl použít -it, ale -t už ne.

Ninat tsum nìltsan taron.

Tsum místo tsun je asi jen překlep, takže jedinou chybou zůstává, že po způsobovém slovesu musí to hlavní do konjunktivu s <iv>: Tsun Ninat nìltsan tivaron.

Sawtute namekx Kelutral.

Kdo, co spálil koho, co. Nepřijde ti to sloveso nějak podezřele přechodnější?

Kunsìpil kxangangangit sami. (opraveno)

Opraveno na špatně, ale zase je to s tím celkem složité. Předně, si nemůže být samostatné sloveso ve významu "udělat, vyrobit". Je to jen sloveso pomocné, musí být dohromady s nějakým podstatným jménem a stím se pak chová jako celek - např. tsam si = válčit. A všechna slovesa takhle udělaná ze si jsou nepřechodná. Vtip je ale v tom, že "dělat bum" vcelku dává smysl, tak proč si neodvodit sloveso kxangangang si? Tudíž věta Kunsìp kxangangang sami., "Bojový letoun udělal bum.", je nejspíš správně!

Eywal fra'u mìEywa'evengti namgop.

• Eyva stvořila koho, co - všechno. Takže ten 4. pád patří tomu zájmenu fra'u, Pandora už má stejně předložku
• Kam jsi to fpi Eywa strčil ten infix?! Kdybys ho jen nedal před samohlásku, tak tě normálně opravím, ale tys rozseknul "ng" - to přece ani nejde, je to jedna hláska, jeden zvuk 

Tudíž: Eywal fra'ut Eywa'evengmì ngamop.

Palulukanil pa'lit yamom.

Téměř správně - jen drobnost: ta koncovka ergativu po souhlásce je -ìl, ne *-il.

Nantang hì'i ioang lu, al stum tspamang Jaket, slä Neytiril tspamang nantang, ulte zamong Jakeit.

• u hì'i ti chybí přívlastkový afix -a
• Co má být "al"? Jestli je to to napojení vedlejší věty, tak a je částice/spojka, nemůže dostávat pádové koncovky, plus by to celé mělo být hned za ioang (je to přívlastková Vv) a to lu by skončilo až za ní
• Místo Jaket bych raději napasl Jakeit - na konci toho jména se přece jen vyslovuje souhláska
• Neytiri máš správně v ergativu, ale co chudák předmět (nantang)? Ten si koncovku čtvrtého pádu nezaslouží?
• U toho posledního slovesa bych asi místo minulého času vyznačil jen dokonavý vid. Že se to odehrává v minulosti už víme, tak můžeš nechat čas neurčený a jen tím videm říct, že už to jednorázově proběhlo. Tohle je v Na'vijštině, jak se ukazuje, dost běžný.

Jakeil tskoti namgop.

Až na *-il místo správného -ìl dobře!

Poanel pxunti mamun't.

"On řezal/řízl ruku"... Mňo, když pominu, že koncovka ergativu by měla být -ìl a ne *-el, a že sloveso řezat je mun'i, tak princip je dobře. Ještě si ale zahrajeme karetní čardáš s infixama. Řekněme, že jsi chtěl říct "říznul se do ruky". Takže co tu máme v češtině: zvratné sloveslo, minulý čas a dokonavý vid. Infix pro zvratnost je zbrusu nový <äp> do 1. pozice a minulý čas s dokonavým videm se pravděpodobně složí v druhopoziční <alm>. Tudíž tramtadadá: Poanìl pxunti mäpalmun'i.
Ještě ale dodám, že to -an a -e pro rod se přidává jen tam, kde je nutné odlišení. Při běžném vyprávění je třetí osoba normálně po, ač to nám indoevropanům (jazykově) přijde divné.

Oe new<?ti?> nìteng Na'vi lu.

Na'vi znamená lid, ne jeden tute, takže ten význam by se přeložil do New oe nìteng Na'viyä hapxì livu - "Chci být také součástí lidu". A pozor na konjunktiv po způsobových slovesech.

Oe new Na'vi ngim tìrey (mít). - Omg, přát tam není, mít taky ne...

Ty máš na ty těžký sousta čuch Přát ani mít tam není a nikdy nebude. Přání (přací věta, "nechť...") se vyjadřuje samostatným konjunktivem a vlastnictví ("mít") přes lu + 3. pád - "mám" = "je mi". A ještě pozor na přívlastky (dlouhý -> život) - musí mít na správné straně -a-
Livu Na'viru ngima tìrey. - "Nechť má lid dlouhý život" = "přeju jim, aby žili dlouho".

Jake lamu meyp mì sngä'ikrr.

Vlastně dobře... Lepší předložku pro "na začátku" těžko najdem. Jen ten slovosled bych možná upravil: Jake sngä'ikrrmì meyp lamu.

Pxasìk, ngeyä pxuntil oeri tìmakuk!

Je to pxasik s úzkým měkkým Jinak téměř dobře - "pokud jde o mě, tvůj loket uhodil" je vcelku jednoznačný. Jau, taky bych se ozval Jen jeden malej zádrhel: uhodit/zasáhnout koho, co - přehchodné sloveso. Akuzativ ti sežralo -ri, ale ten loket by pořád potřeboval do ergativu, takže z něj asi bude dost podivný pxuntilìl

Oel kelku si kelkuti

"Bydlím dům"? Tak až ho vybydlíš, pozor na skinheady "Bydlím doma" by bylo Oe oeyä kelkumì kelku si. Jak už jsem psal výš, cokoliv se si je nepřechodné.

Jake uniltìrantokx lamu, slä poan samlu Na'vi.

Gramaticky dobře až na to, že infix patří před samohlásku: sl<am>u. Ale významově pozor! Uniltìrantokx je ten třímetrovej kus dálkově ovládanýho modrýho masa, co vytáhnou z nádrže. Když už, tak je Jake uniltìranyu

Poana vrrtep kxanì fìtsenge lu.

Být tam poanä, tak je to správně. Ale nějak nevím, proč "jeho démon"... Napadá mě jen "démon alkohol" - pak by to ovšem dávalo smysl perfektně

Oe nìtxan ikran lu oeru new.

Až na chybějící konjunktiv vlastně dobře, jen ten slovosled jsem dost dlouho louskal... Asi bych napsal New oe nìtxan livu oeru ikran. - "Moc bych chtěl mít ikrana". A navíc se to rýmuje 

Tak, a hotovo! Prohlížeč to tentokrát ustál a snad jsem nic nevynechal. Doufám, že když jsem se s tím páral v součtu přes tři hodiny, že ty připomínky budou pro vás užitečné Eywa awngahu!

[xsoft]

A proto mame moderatory Diky, presne tohle potrebujeme (jinak budeme chyby delat porad a ani o tom nebudeme vedet).

[Danecki]

Nemám slov, tewti.

Jenom jeden dotaz.

Oel nìngay fpom lu.

Špatný pád. Je mi opravdu dobře = komu, čemu = 3.p = oeru / oer.

Oel nìngay fpom lu. Neznamená "Je mi opravdu dobře" nýbrž "Já jsem velice dobře-býcí (well-being)" Tudíž podle mě to mám správně.
Za ostatní chyby děkuji

[Tawtakuk]

Oel nìngay fpom lu. Neznamená "Je mi opravdu dobře" nýbrž "Já jsem velice dobře-býcí (well-being)" Tudíž podle mě to mám správně.

Jenže fpom je wel-being ve smyslu podstatného jména - dobro, příjemnost, klídek. Přídavné (s významem "příjemný" - trochu mimo to, co si chtěl říct, ale nic bližšího nenajdeš) bys z toho musel udělat přes le-.

A ta poznámka na ergativ platí pořád - lu není přechodné.

Takže když už, tak Oe nìngay lefpom lu.

A proto mame moderatory Diky, presne tohle potrebujeme (jinak budeme chyby delat porad a ani o tom nebudeme vedet).

Díky, ale na gramatický megapost přece nemusím být mod

Edit: To jsem vás tím postem tak zastrašil, že teď nikdo nechce hrát? To jsem rozhodně neměl v úmyslu...

[Yanari]

Nezastrašil (aspoň mě ne ), ale momentálně pracuju na upgradu gramatiky - ta je pro mě důležitější.

[Tsteututan]

ätxäle - eyk
Tsu'teyl tsampongut ni tsamä eyayk.

No ták, přeci pro ten míč nepoběžím sám

[Tawtakuk]

Tsu'teyl tsampongut ni tsamä eyayk.

No tak zase já, no... 

"Tsu'tey povede skupinu válečníků do války."

Chybičky:

• Ergativ pro Tsu'teye měl být -ìl, protože po dvojhláskách se používají koncovky jako po souhláskách
• předložku "ni" neznám, ale ne by fungovalo. Asi jen překlep.
• Když mám podstatné jméno nebo zájmeno upřesněné předložkou, už nenabývá žádného pádu (já vím, v češtině je to jinak a svádí to, ale zkuste si to zapamatovat tak, že předložka může být vlastně taky koncovka), takže jen ne tsam
• Infixy patří vždycky před samohlásku, ať už jsou v kterékoliv slabice. Eyk, potvora jedna, na tu samohlásku (dvojhlásku) zrovna začíná, takže to přijde úplně na začátek: <ay>eyk

Tsu'tey-ìl	tsampongu-t	ne	tsam	<ay>eyk
Tsu'tey-(erg.)	válečná_skupina-(4.p)	směrem_k	válka	vést<budoucí>

eyk - kawtu

Kawtul kawkrr ke'ut ke tsole'a.

[Tsteututan]

Tsu'tey-ìl tsampongu-t ne tsam <ay>eyk.

Schválně jestli tam zítra zazní tahle věta

[Tawtakuk]

Ve filmu je to jako přací věta v konjunktivu a myslím, že jsem ji tu někde viděl i rozebranou na Wikipedii jako příklad.

Tsu'teyìl tsampongut iveyk. - pokud si pamatuju dobře

</offtopic>

Edit: Přece nebudu hrát sám se sebou. To si vážně nikdo nechce kopnout?

[Tsteututan]

Ve filmu je to jako přací věta v konjunktivu a myslím, že jsem ji tu někde viděl i rozebranou na Wikipedii jako příklad.

Tsu'teyìl tsampongut iveyk. - pokud si pamatuju dobře

</offtopic>

Edit: Přece nebudu hrát sám se sebou. To si vážně nikdo nechce kopnout?

Já z toho přeložím jen půlku! S otevřeným slovníkem a gramatikou, samozřejmě

eyk - kawtu

Kawtul kawkrr ke'ut ke tsole'a.

Nikdo nikdy nic(4.p) ne viděl. -> já to dal?

kawtu - utu mauti
Jakeìl ututi mautiti yolom. - To zní divně, to bude špatně...

[Danecki]

Večer si začutám, ale teď jsem na počítači bez slovníku, takže bych toho asi moc nevymyslel

[Tawtakuk]

Nikdo nikdy nic(4.p) ne viděl. -> já to dal?

Jo! Hodil jsem to jako ukázku toho vícenásobnýho záporu - úplně stejnýho jako v češtině.

teď jsem na počítači bez slovníku

Slovník je přece on-line...

[Tsteututan]

Nikdo nikdy nic(4.p) ne viděl. -> já to dal?

Jo! Hodil jsem to jako ukázku toho vícenásobnýho záporu - úplně stejnýho jako v češtině.

Tak v tomhle musej mít amíci a další anglicky mluvící národy pěknej bordel!    Stejně, "nic nevidím" podle mě znamená, že nevidím nic = vidím všechno, aneb "dvojitá negace, žádná negace."

[Yanari]

Jake-ìl utu-ti mauti-ti yolom
Jake(erg.), (banán pandorský) - 4p. jíst(dokon.)
Jake snědl banán.


No, až na to, že je zbytečné používat dvakrát čtvrtý pád, to máš dobře, a zároveň jsi nám výborně předvedl použití vidu bez času v praxi. Paráda!

utu mauti - irayo si

Nga fpi 'upe irayo poanur sami? (nejsem si moc jist, jestli to mám správně )

[Tsteututan]

utu mauti - irayo si

Nga fpi 'upe irayo poan-ur s<am>i?

Přeložil jsem jen tohle...

Spoiler

Ty kvůli co děkovat(min) on(3.p)?

edit: když fpi 'upe = pelun, tak by to mohlo být...
Proč jsi mu poděkoval?

irayo si - i'en
Sawtuteyä i'en kìtara lu.

[Tawtakuk]

Nga fpi 'upe irayo poanur sami? (nejsem si moc jist, jestli to mám správně )

fpi 'upe? Od ceho mas pelun?

jinak vlastne dobre, jen bych za kazdou cenu neurcoval rod u po - pro nas je to divne, ale Na'vi (stejne jako Cinani) bezne rod u treti osoby nerozlisuji

Odkop prenechavam...