Slovní fotbal

[Tawtakuk]

(Krrpe oeyä ikranit tayel?) Nga alaksì layu.

V první větě to "já" asi mělo být podmětem, v té druhé máš nesmyslné první slovo - potřebuješ "ve stejný čas" a přidat za to vztažnou částici. A v obou větách by se asi hodil budoucí čas

Ty dvě připomínky ještě platí - Mělo by to být "kdy já dostanu" a v té druhé "v čase, kdy budeš připravený", takže

Krrpe oel ikranit tayel? Tsakrr a nga alaksì layu. 

Tsakrr oel sìltsana ayvulit rayun, oel tsko ayswizawit ngayop. (u toho tsakrr si ale nejsem jist - je to vzdálené ukazování a čas, takže by se to dalo považovat za "až", popřípadě, bylo by lepší použít tsatrr?)

Moc hezká věta! Jen bych možná přece jen na začátku přidal vztažné a (takže tam bude vložená věta, protože tím tsakrr vlastně začíná ta druhá) a když už jsi ustálené spojení tsko swizaw upravil, tak bych tam přidal sì. Jo a jak možná nevědomky naznačil Tsteututan, hodil by se minimálně v té druhé větě, ale spíš v obou, dokonavý vid. Ovšem stejně to jsou všechno jen drobnosti

Tsakrr a oel sìltsana ayvulit ralyun, oel tsko sì ayswizawit ngalyop.

San ne kllte sìk. Oe pameng ulte swizawt em oeng hlava-l amemza'u.

• San je na začátku věty zbytečné - stačí jen ukončení té přímé řeči, a tím pádem tam nebude ta tečka
• peng (kdo - řekne - co) je přechodné sloveso. Předmět se ti schoval do té přímé řeči, ale podmět by stejně mel být v ergativu
• Za tím ulte máš rozházené pády. Takhle (i kdyby to sloveso mělo ten význam) by hlava proletěla šípem...
• Když jednou uvedeš vyprávění do minulosti, nemusíš už potom v dalších větách ten časový infix opakovat. Chyba to není, ale přiděláváš si práci Ovšem napadá mě, že tady by se výborně hodilo spojit dva časy dohromady a dát tam k minulosti blízkou budoucnost (proletěl hned potom, co jsem něco řekl)
• Proč je oeng v prvním pádě? Nad našimi (ty + já) hlavami by bylo oengeyä.
• Plus Yanari má pravdu, hlavy by měly být dvě, když už, a to sloveso se na tohle použít nedá...
• Dokonavý vid použít můžeš, ale podle mě to není nutné, můžeš nechat i neurčený.

Takže po opravě (a po nahrazení hlavy něčím, co máme):

Ne kllte sìk oel pameng ulte swizaw 'em oeyä memikyun tswamìyon.

Ne kllte	sìk	oe-l	p<am>eng	ulte	swizaw	'em	oe-yä	me-mikyun	tsw<am><ìy>on
K zemi	(konec citace)	já-(ergativ)	říct <minulý>	a	šíp	nad	já-(2.p)	(dvě)-uši	letět <minulý><okamž.bud.>

"K zemi," řekl jsem a šíp ihned letěl nad mýma ušima.


ne kllte - eyawr

Sawtuteyä tì'ekori Omatikayal sì Eywal eyawra tì'eyngit ralmun. Kxangangang! 

[Yanari]

ne kllte - eyawr

Sawtuteyä tì'ekori Omatikayal sì Eywal eyawra tì'eyngit ralmun. Kxangangang! 

Nebešťani (2.p) útok (top.m.) Omatikaya(erg.) a Eywa(erg.) správný (přívl.) odpověď(4.p.) najít (dokon. + min. čas).
(Co se týče útoku nebešťanů, Eywa a Omatikaya našli správnou odpověď.)

Na útok nebešťanů našli Omatikaya a Eywa správnou odpověď. PRÁSK!!!

(škoda, že nemáme to "na", takhle to je dost složitější )

eyawr - rey

Předem upozorňuji, že toto není má tvorba, ale strašně se mi ta básnička líbí. (autorem je Tirealì'u, já jsem to jen trošku upravil po gramatické stránce.)

Oel ngati kame.
Rutxe, tìng nari...
Ngal oeti kame srak?

Oe set Eywahu lu,
Slä ngeyä txe'lan kea kerusey lu,
Tengkrr oe mì ngeyä ronsem rey.

Kehe, krr ke ftue layu,
slä rä'ä txopu si.
Oeng 'awsiteng nìmun layu,
Slä set - rey.


(Prostě jsem to musel postnout...)

[Tawtakuk]

Oel ngati kame.
Rutxe, tìng nari...
Ngal oeti kame srak?

Oe set Eywahu lu,
Slä ngeyä txe'lan kea kerusey lu,
Tengkrr oe mì ngeyä ronsem rey.

Kehe, krr ke ftue layu,
slä rä'ä txopu si.
Oeng 'awsiteng nìmun layu,
Slä set - rey.

Just... wow...

Nádherný kousek. Tak málo slov a tolik pocitů. Navíc v nádherné a (zřejmě díky tobě) bezchybné na'vijštině. Ještě teď mě z toho mrazí v zádech, když si představuju, že bych tohle slyšel při tsahaylu utralhu aymokriyä...

Irayo!

[Yanari]

Fakt tam nejsou chyby? Dal jsem si záležet, protože si stejně jako ty, dovedu představit tohle slyšet naživo...

originál je zde.

[Tsteututan]

To já si dokážu představit akorát tak prdlajz, překládat si to radši nebudu, měl bych to blbě a stejně bych to nepochopil.

rey (žít) - ya
Hufwe lu ya a rikx.

[Yanari]

rey (žít) - ya
Hufwe lu ya a rikx.

Vítr je vzduch, který se hýbe.

Dobře, jen bych možná to lu přesunul na konec věty (ale to není chyba).
(Teď mě tak napadá, je rikx zvratné automaticky, nebo by se tam mělo dávat <äp>? (Räpikx?)

ya - atan

Utral Aymokriyä atan mìton si.

[Tsteututan]

ya - atan

Utral Aymokriyä atan mìton si.

Zase něco nemůžu najít... mìton

[Yanari]

Napovím: mì je předložka.

[Tsteututan]

Napovím: mì je předložka.

Pxasik, oe skxawng lu, frakrr oel ke'uti rängun

[Tawtakuk]

Fakt tam nejsou chyby? Dal jsem si záležet...

Fì'uri kea kxeyey lu fu oel tsat ke tsere'a. Sìltsana tìkangkem!

rey (žít) - ya
Hufwe lu ya a rikx.

Vítr je vzduch, který se hýbe.

Srane!

jen bych možná to lu přesunul na konec věty (ale to není chyba).

Když je tam ta vedlejší věta, tak je to normální slovosled i takhle - viz příklad fìpo lu vrrtep a mì sokx atsleng.

je rikx zvratné automaticky, nebo by se tam mělo dávat <äp>? (Räpikx?)

Není zvratné, ale odpovídá českému zvratnému slovesu, takže strkat do něj ještě <äp> nedává smysl. Navíc, jak jsem se teď dočetl během opětovného překladu kapitoly o skladbě a rozšiřování kapitoly o slovesech, <äp> se používá jen pro přechodná slovesa a v podstatě značí, že podmět je zároveň předmětem (čímž tu přechodnost samozřejmě zruší). Víc máte v googledoku.

Utral Aymokriyä atan mìton si.

Utral	ay-mokri-yä	atan	mì+txon	si
Strom	hlasy-(2.p)	světlo	v+noc	dělat

Strom hlasů v noci svítí.

Tím přilepením předložky zepředu jsi to tedy nováčkům pěkně zavařil, Yanari. Vzhledem k tomu, že je na'vijština nepsaný jazyk, není vlastně rozdíl mezi tím, jestli ty slova napíšeš za sebe s mezerou nebo je slepíš, protože vyslovovat se to bude stejně, ale já bych to nedělal. Podle všech dosavadních konvencí se mezi předložkou a slovem (zepředu!) ta mezera dělá a já bych to tak nechal - nebudeš nikoho zbytečně mást

Ovšem jinak správně, a malé bezvýznamné plus za výrobu slovesa "svítit"

Pxasik, oe skxawng lu, frakrr oe ke'u rängun

No vidíš, to je věta! Už jen ergativ a 4. pád v té druhé části a bylo by to perfektní. Důvod, proč nic nenacházíš, je o odstavec výš a rozhodně nga kea skxawng ke lu!

atan - nawm

Nawma sa'nok Na'viru lrrtok salmi ulte sawtutet kolurakx fteke fol Eywa'evengit skiva'a.

(nápověda: obsahově némlich to samé jako v mé minulé větě )

[Tsteututan]

Utral Aymokriyä atan mìton si.

Utral	ay-mokri-yä	atan	mì+txon	si
Strom	hlasy-(2.p)	světlo	v+noc	dělat

Strom hlasů v noci svítí.

Tím přilepením předložky zepředu jsi to tedy nováčkům pěkně zavařil, Yanari. Vzhledem k tomu, že je na'vijština nepsaný jazyk, není vlastně rozdíl mezi tím, jestli ty slova napíšeš za sebe s mezerou nebo je slepíš, protože vyslovovat se to bude stejně, ale já bych to nedělal. Podle všech dosavadních konvencí se mezi předložkou a slovem (zepředu!) ta mezera dělá a já bych to tak nechal - nebudeš nikoho zbytečně mást

Moment, kam se v mì-txon podělo to x? Překlep (spíš nedoklep ), nebo nějaká záhadnost?

[Tawtakuk]

kam se v mì-txon podělo to x?

Předložka mì změkčuje, všimni si toho +. No a tx se změkčí na t

[Tsteututan]

kam se v mì-txon podělo to x?

Předložka mì změkčuje, všimni si toho +. No a tx se změkčí na t

Nenašel jsem jí ani ve slovníku, ani v gramatice

EDIT: Opraveno, je to správně?

[Tawtakuk]

To je divné, ve slovníku je mezi mi a mikyun, v gramatice v seznamu předložek mezi kip a ne.

Ale v obou případech je, kvůli tomu změkčování, zapsaná jako mì+ - nespletl sis to "+" s téčkem?

[Tsteututan]

To je divné, ve slovníku je mezi mi a mikyun, v gramatice v seznamu předložek mezi kip a ne.

Ale v obou případech je, kvůli tomu změkčování, zapsaná jako mì+ - nespletl sis to "+" s téčkem?

Ehm... Já zadal do vyhledávání mì-  *rolleyes*

A vymyslel jsem větu, jen jsem nenašel překlad toho mìton, mám to dobře?

Spoiler

atan - nantang
Nantang lehrrapa ioang lu slä palulukan nì'ul lehrrap lu.
Nepochopil jsem to "-to" u stupňování, snad je to dobře i takhle...

EDIT: Opraveno podle rozboru v gramatických dotazech (způsobem ctrl+c, ctrl+v )

[Tawtakuk]

Rozbor tvojí věty jsem udělal do vlákna o gramatických dotazech, takže teď už by zase někdo mohl odkopnout balón

[Tsteututan]

atan - nawm

Nawma sa'nok Na'viru lrrtok salmi ulte sawtutet kolurakx fteke fol Eywa'evengit skiva'a.

(nápověda: obsahově némlich to samé jako v mé minulé větě )

Vznešená matka se na Na'vi usmála a vyhnala nebešťany, aby nezničili Pandoru. ("Vznešená matka Na'vi(3.p) se usmála..." = usmála se na Na'vi?)
-nenašel jsem salmi, ale vzal jsem to jako si = dělat něco (dělat úsměv(min) -> usmála se), taky jsem nenašel fol

[Tawtakuk]

No, skoro Tady máš pár nápověd k tomu zbytku:

• Ten třetí pád ti půjde přeložit, když si uvědomíš, že v původní struktuře je to doslova "udělala jim úsměv" - teď už jen najít vhodnou předložkovou vazbu v češtině
• Sloveso jsi odhadl správně, je to složené takhle: s<a<l>m>i. <am> + <ol> = <alm>
• po  ->  ayfo  ->  fo  plus koncovka -l (všimni si, že je v té větě máš -it, tyhle dvě se kamarádí)

[Tsteututan]

No, skoro Tady máš pár nápověd k tomu zbytku:

• Ten třetí pád ti půjde přeložit, když si uvědomíš, že v původní struktuře je to doslova "udělala jim úsměv" - teď už jen najít vhodnou předložkovou vazbu v češtině
• Sloveso jsi odhadl správně, je to složené takhle: s<a<l>m>i. <am> + <ol> = <alm>
• po  ->  ayfo  ->  fo  plus koncovka -l (všimni si, že je v té větě máš -it, tyhle dvě se kamarádí)

První mi došlo v průběhu tvorění tvých odrážek
To složení jsem absolutně nepobral, co to sakra je?! Kdo se v tom má vyznat?
Asi nechápu to změkčení, když dojde u ay+ ke změkčení, tak to ay zmizí a jenom se to změkčí?
Např: ay+tawtute = sawtute.. ay zmizí a t se změkčí na s?

[Tawtakuk]

Rozebráno zde.

A co míč?