Slovní fotbal

[Tsteututan]

Rozebráno zde.

A co míč? 

Musím ho jen napumpovat, stejně ho ještě bude potřeba dofouknout někým zavatarizovanějším

Spoiler

Určitě blbě:
Oeri nìNa'vit kenìvin kame sngä'i - fail

nawm - mip
Neytiril mipa Ikranit kin.

[hemmond]

Neytiril mipa Ikranìt kin.
Neytiri-l mip-a ikran-ìt kin
Neytiri-ERG nový-GEN ikran-AKU potřebovat

Neytiri potřebuje nového ikrana.
Akorát bych viděl, že máš chyby v diakritice. Podtržená místa popořadě: -ä; -it (ale nevím jistě, čerpám z vlákna "gramatika-podst. jména)

mip - pa'li

Oeyä pa'li terul nìwin.

[Tawtakuk]

Jen bleskově a OT: Z těch vláken o gramatice prosím nečerpejte. Sloužila ke koordinaci překladu a zůstaly v nich chyby, navíc je nikdo neaktualizuje.
Finální verze všech částí gramatiky je v google dokumentu!

To -a je přívlastkový afix, ne koncovka genitivu (2. pádu) -ä. Mip je přídavné jméno, nemůže mít pád (ale zato může být přívlastkem).

*-ìt místo -it je ovšem platná výtka. Bacha na to, ì není i

[Tsteututan]

mip - pa'li

Oeyä pa'li terul nìwin.

Můj pa'li běžel rychle.

pa'li - Iknimaya (Frommer by měl vymyslet víc slov na I )
Po new ne Iknimaya eskxalätoriti txivula.

[Tawtakuk]

Nějak nám to tu umírá Budeme pokračovat, nebo vymyslíme jinou procvičovací hru?

Oeyä pa'li terul nìwin.

Bez chyby, gratuluji!

Můj pa'li běžel rychle.

Neběžel, běží. <er> je nedokonavý vid.

Po new ne Iknimaya eskxalätoriti txivula.

Po new ne Iknimaya eskxalätor-it tx<iv>ula.
On chtít směrem-k Iknimaya eskalátor-(4.p) postavit <konjunktiv>

Chce postavit eskalátor k Iknimaya.

No, budiž Ale Pořád mám pocit, že si tu pletete Iknimaya (schody do nebe, ta samotná cesta - kameny spletené liánama, po kterých skáčou nahoru) a pohoří Hallelujah (Fyape fko syaw tsaru nìNa'vi, oe ke omum...). Stavět eskalátor k tomuhle by bylo trochu divný, nemyslíš? :-P

Iknimaya - aungia

Aungia wäpalmìntxu taluna Eywal Neytiriru leskxawnga uniltìranyuti ke tspeykolang.

(omlouvám se všem začátečníkům, ale já jsem si ty nové konstrukce prostě musel vyzkoušet )

[Tsteututan]

No, budiž Ale Pořád mám pocit, že si tu pletete Iknimaya (schody do nebe, ta samotná cesta - kameny spletené liánama, po kterých skáčou nahoru) a pohoří Hallelujah (Fyape fko syaw tsaru nìNa'vi, oe ke omum...). Stavět eskalátor k tomuhle by bylo trochu divný, nemyslíš? :-P

Takže Iknimaya = cesta na Hallelujah?

Eskalátory na Iknimaya Hallelujah nebyl můj nápad, to vymyslel ten týpek v desertech, co byl s náma v kině Snad jsem se tam o tom i zmínil

[Yanari]

Iknimaya - aungia

Aungia wäpalmìntxu taluna Eywal Neytiriru leskxawnga uniltìranyuti ke tspeykolang.

(omlouvám se všem začátečníkům, ale já jsem si ty nové konstrukce prostě musel vyzkoušet )

Všem začátečníkům... a kdo to pak bude překládat?

Stalo se / objevilo se znamení protože Eywa nechtěla nechat Neytiri zabít tupého uniltìranyu.

Nemám pro to jakýkoliv logický podklad, smysl jsem si pouze odvodil - eyk absolutně nechápu.

[Tawtakuk]

Smysl jsi možná jen odvodil, ale zato téměř dokonale!

Jenom to není "nechtěla nechat", ale "nenechala" - new tam nikde nemám I když významově je to "nechtěla nechat" vlastně blíž a obojí je jako opis kauzativa fajn, tudíž je to jedno.


Takže to sám po sobě rozeberu, nechci s tím zbytečně trápit odkopávajícího:


Aungia wäpalmìntxu taluna Eywal Neytiriru leskxawnga uniltìranyuti ke tspeykolang.

Aungia	w<äp><alm>ìntxu	taluna	Eywa-l	Neytiri-ru	le-skxawng-a	uniltìranyu-ti	ke	tsp<eyk><ol>ang
Znamení	ukázat<zvrat.><dokon.-minulý>	protože-->	Eywa-(erg.)	Neytiri-(3.p)	(příd.jm.)-tupec-(přívl.)	snívec-(4.p)	(zápor)	zabít<kauz.><dokon.>

"Ukázalo se znamení, protože Eywa nenechala Neytiri zabít tupého snívce."


Zabít je přehodné, takže to přidáním <eyk> přehodilo Neytiri do 3. pádu a podmětem se stala vnější příčina - Eywa. Tahle věcička mi přijde jako mimořádně užitečný kousíček gramatiky, přehodit příčinu jinam, aniž byste potřebovali vazbu s pomocným slovesem jako v češtině, to se hodí

Jo a jestli to nechápeš, tak se prosím zeptej! Mohl jsem to do dokumentu napsat překombinovaně nebo špatně, ale bez zpětné vazby na to sotva přijdu

[Yanari]

Iknimaya - aungia

Aungia wäpalmìntxu taluna Eywal Neytiriru leskxawnga uniltìranyuti ke tspeykolang.

aungia - alunta (a pak už si zvolte slovo, na "a" už docházejí )

"Ayoe tsam sawtuteru si, alunta san fìtsenge... FÌTSENGE AWNGEYÄ!!!"

[Tawtakuk]

Nerad ti kazím tak pěknou větu, ale bohužel jsi použil špatný tvar té spojky Tenhleten s áčkem na začátku se používá tam, kde příčinná věta stojí před ním. Funguje to jako áčko u přívlastků:

• ...taluna {věta}   = důvod, který {věta}  (normální české pořadí "A, protože B")
• {věta} alunta...   = {věta}, kterýžto důvod  (tohle pořadí je do češtiny nepřeložitelné)

Takhle tam máš, že "tohle je naše země, protože válčíme s nebešťany". Na to, co jsi asi zamýšlel, bys tam měl mít taluna (nebo taweyka), protože otočit pořadí vět vzhledem k tomu výkřiku nemůžeš

[Yanari]

A sakra... no, napříště vím

Takže ta věta by vypadala Ayoe tsam sawtuteru sami, taluna...?

Plus rovnou opravuju čas, protože v přítomném to zní divně

[hemmond]

Rozbor snad netřeba, když jste to podrobně rozpitvali výše. Ale hrozně se nudím

alunta - atan

Atanìl tsawkeyä kelamu.

[Tsteututan]

Rozbor snad netřeba, když jste to podrobně rozpitvali výše. Ale hrozně se nudím

alunta - atan

Atanìl tsawkeyä kelamu.

atan - světlo
Světlo slunce(2.p) nebylo - Světlo nebylo slunce = Světlo nepatřilo slunci

atan - nìk'ong
Oe nìhawng kì'ong lu.

[Tawtakuk]

Atanìl tsawkeyä kelamu.

Tsteututan už to přeložil, já jen dodám, že ten ergativ tam nepatří (bude tam jen atan, ne atanìl) - nikde tu není předmět ve 4. pádě a lu není přechodné sloveso.
A to ke lamu prosím odděl, ať to lidi nemate a nehledají to jako jedno slovo

Oe nìhawng kì'ong lu.

Oe nì-hawng kì'ong lu.
Já příliš pomalý být.
Jsem příliš pomalý.

... slä aylì'u ngeyä eyawr leiu! Máš to bez chyby A já se přestanu předvádět a odkopnu jednodušší větou:

nìk'ong - ngim

Lu taronyuru leNa'vi tsko sì pxeswizaw angim.

[Yanari]

nìk'ong - ngim

Lu taronyuru leNa'vi tsko sì pxeswizaw angim.

Na'vijští lovci mají dlouhý luk a tři šípy. (proč jen tři? )

ngim - meoauniaea

Ayoeng ke omerum, 'upe san meoauniaea sìk livu.

[Tawtakuk]

Na'vijští lovci mají dlouhý luk a tři šípy. (proč jen tři? )

• Lovec je tam jenom jeden. Lovci by byli (ay)saronyu
• Tři šípy má, protože už ty ostatní vystřílel
• a-ngim stojí za tím swizaw - má to být, že "má luk a tři dlouhé šípy", ne "dlouhý luk a tři šípy"

Ayoeng ke omerum, 'upe san meoauniaea sìk livu.

"Nevíme, co je 'meoauniaea'."

Pěkná (navíc pravdivá) věta, ale jak tak na to koukám, docela slušnej překladatelskej ořech...

• 1. problém je, že 'upe znamená "co?" - ten otazník schválně zdůrazňuju, protože jsou to neodluční kamarádi. Cokoliv s pe+ je pouzé tázací zájmeno, nikdy vztažné. Tahle slovíčka uvozují otázky, končící právě tím otazníkem.
  Naopak vztažné ", co" (zdůrazněna čárka) je většinou fì'u a, ale to fì'u tam může být v různých pádech
• 2. průšvih - sloveso omum. V příkladu "oe omum" je nepřechodné, ale vsadím boty, že je to ambitranzitivní mrcha - ve větách "kdo - ví - co" bude rozhodně přechodné, protože to, co víš, je přímý předmět ve čtrtém pádě. Takže třeba "já nevím nic" by bylo Oel ke omum ke'ut. Ergativu ani čtvrtému pádu se nevyhneš (pokud nenecháš ten pád sežrat značku tématu)...
• ... což je trochu problém, když tam máš jako předmět vedlejší větu (Koho, co nevíme? - To, co to znamená). Budeš muset hodit do čtvrtého pádu (resp. do topikálu) to zástupné fì'u a samozřejmě přihodit vztažné a. Dostaneš fì'ut a neboli futa (resp. sežrané fì'uri a neboli furia), což je spojka vedlejší věty předmětné (to sedí, a pokud jde o furia, tak to sedí taky, může napojit cokoliv), o které jsme si až doteď mysleli, že znamená "že" (to tě asi zmátlo, ale podle mě jsme prostě jen objevili případ, kdy je Vv předmětná v češtině zrovna napojená něčím jiným...)
• A poslední drobost je konjunktiv. Proč? Ani otázka ani věta s futa/furia ho nevyžadují. Možná jedině jako náhrada za podmiňovací způsob, hypotetičnost... ale nevím, jestli se to tak dá říct, nebo ne.
• Úplně nejdůležitější bod - Neber mě v tomhle rozboru moc vážně. Takhle, jak jsi to napsal, z toho jde snadno pochopit smysl. A vůbec by to mohla být jakási "hovorová navijština" - klidně by sis mohl obhájit, že jsi jen slepil minivětu s nepřechodným omum a otázku "co je meoauniaea". Pravidla jsou od toho, aby se porušovala. I ta gramatická, protože tady má Frommer trochu díru - nepřišel jsem na to, jak rozlišit "nevíme, co ..." od "nevíme, že ...". Jedině snad topic markerem (takže furia místo futa), ale věta by vždy měla jít významově poskládat i bez něj...

Ayoeng ke omerum, 'upe san meoauniaea sìk livu.

Ayoeng ke om<er>um, 'u-pe san meoauniea sìk l<iv>u
My (vč. tebe) ne-víme, co ,, meoaunia ´´ by-mohlo-být


Moje rádoby-gramaticky-správná verze potom:

Awngal ke omum furia san meoauniea sìk lu


Takže - kdo chce odkopnout meoauniaea?

[Yanari]

Uf, to je na mě trochu komplikované... budu to muset chvíli strávit, a několikrát si to přečíst
S tou fúrií (furia) jsi to ale trefil
A ten konjunktiv jsem tam dal protože jsem hloupý a nepřemýšlím - děti, ode dneška je "vědět" způsobové sloveso!

[Tawtakuk]

Tak podle tohohle postu by nakonec asi bylo nejlepší volbou podceňované tsnì - a mně nezbývá než s tím souhlasit

*Awnga ke omum tsnì san meoauniea sìk lu.
Nevíme, co je "meoauniaea"

Dokud ovšem nebude o tsnì a téhle jeho "univerzálnosti" víc informací (hlavně od Pawla), tak nebudu jeho chlíveček v kapitole syntax upravovat...

Edit: Koukám, že to zas tak zřejmé není. Tsnì je sice univerzální, ale jen pro nepřechodná slovesa. A my tady máme případ, kdy má omum přímý předmět ve čtvrtém pádě (větu). Berte s rezervou, varianta furia je sice trochu neohrabaná a příliš silná, ovšem gramaticky neprůstřelná

[Tsteututan]

meoauniaea - oblíbené slovo Paula Frommera, zatím bez významu
meoauniaea - aylahe
Oeng set mìyakto, aylahe maw nulkrr (krr) pähem.

Nejsem si jistý tím dalším krr, jedno už je ve slově nulkrr, ale po překladu to bez něj zní divně. Já bych ho tam asi nedával...

EDIT: Nic

[Tawtakuk]

Oeng set miyakto, aylahe maw nulkrr (krr) pähem.

Oeng	set	m<ìy>akto	ay-lahe	maw	nì'ul-krr = nulkrr	pähem
Ty-a-já	teď	jet-na-něčem<blíz.bud.>	(množné-)ostatní	po	delší-čas	přijet

My dva teď pojedeme, ostatní později přijedou.

Bezva! To druhé krr tam *nejspíš* nepatří - nevím to ani já, protože neznáme přesný význam ani slovní druh u nulkrr. Ale vzhledem k tomu, že je složené z nì'ul (více) a krr (čas), tak by to klidně mohlo být i to příslovce, které tady potřebuješ Tím pádem jediná chybka, kterou jsem ti opravil, je infix blízké budoucnosti - není to *<iy>, ale <ìy>

Pro ostatní ale ještě vypíchnu to použití slovesa makto. Normálně je totiž přechodné a chce předmět ve čtvrtém pádě a podmět v ergativu - Oel pa'lit makto, "Jedu na koňourovi". Jenže ta tvoje věta je ukázkový příklad, kde se může i přechodné sloveso považovat za nepřechodné, tedy kde se chová ambitranzitivně. Sděluješ jen, že pojedeš, ale vůbec ne na čem (není to ani nevyjádřené), a zcela správně pak necháváš podmět jen v 1. pádě

EDIT: Nic

Jak nic?

aylahe - eltu

Po a eltut ke serar, tìyerkup ye'rìn.