Slovní fotbal

[Tsteututan]

Dokonavý vid = ukončený děj (přečíst, začít, udělat, vyrobit ...)
Nedokonavý vid = neukončený děj (číst, začínat, dělat, vyrábět ...)

No právě... Já se snažil vytvořit "uslyšeli"

Muhahá můj první odkop

Na to, že je první, je nějak sakra dlouhej

[hemmond]

'armefeiu futa oeru poeyä lrrtokìl tokxit tìrerankxamlä ulte perlltxe san nga yawne lu oer.

'<arm>ef<ei>u futa oe-ru poe-yä lrrtok-ìl tokx-it tìr<er>an-kxamlä ulte p<er>lltxe san nga yawne lu oe-r.
Cítit<Nedok><Líbí> že Já-DAT ona-GEN úsměv-ERG tělo-AKU chodit<Nedok>-skrz a mluvit<nedok> Začátekcitace ty milovaný být já-DAT
Cítím, že mi její úsměv jde skrz tělo a říká "jsi mi milovaným".

IMHO bez chyby, ale buďto pro to máš zvláštní talent nebo nevím, protože dát to za pár minut... úctyhodný výkon.

lrrtok - kämakto

Sawtutel kämolakto ta ayeltu lefngap.

[Alìma Tanhì]

'armefeiu futa oeru poeyä lrrtokìl tokxit tìrerankxamlä ulte perlltxe san nga yawne lu oer.
'<arm>ef<ei>u futa oe-ru poe-yä lrrtok-ìl tokx-it tìr<er>an-kxamlä ulte p<er>lltxe san nga yawne lu oe-r.
Cítit<Nedok><Líbí> že Já-DAT ona-GEN úsměv-ERG tělo-AKU chodit<Nedok>-skrz a mluvit<nedok> Začátekcitace ty milovaný být já-DAT
Cítím, že mi její úsměv jde skrz tělo a říká "jsi mi milovaným".

'<arm>ef<ei>u - <arm> = <am> + <er> = minulost + nedokonavý vid, tzn. "Cítil jsem"
tìr<er>an-kxamlä v podstatě dobře, jen by mi jako překlad líp znělo "prostupuje", ale to je věc názoru
nga yawne lu oe-r "Jsi mi milovaným" je doslovnej překlad, ale většinou se to překládá normálně jako "Miluju tě".

Takže moje verze překladu: Cítil jsem, jak (že) mi její úsměv prostupuje tělem a říká "Miluju tě".

IMHO bez chyby, ale buďto pro to máš zvláštní talent nebo nevím, protože dát to za pár minut... úctyhodný výkon.

Díky za pochvalu, skoro se červenám


Sawtutel kämolakto ta ayeltu lefngap.
ay-sawtute-l käm<ol>akto ta ay-eltu lefngap.
Nebešťan(pl.)-ERG odjet pryč<dok.> z/od počítač(pl.).
Nebešťané odjeli pryč z počítačů. ... Ale nějak se mi to nezdá, protože ergativ je vždycky ve dvojici se 4.p., tzn. podle mě ay-eltu-ti lefngap, nebo spíš bez ergativu - jenom sawtute, protože sloveslo "odjet" na sebe neváže předmět ve 4.p. (Odjet koho, co moc nedává smysl)


kämakto - olo'

Neytiriyä olo' 'amìyeko, slä Neytiri päplltxatse san mefo ke'eylan Eywayä ke lu sìk ulte poel olo'ur mefoti 'eykoleko.

[Tawtakuk]

Vzhůru do megapostu!

Fo kamä uo nguway(7.p).

Pxasik, odkop na rychlo.

(původní odkop) - Sice už jsi to editnul, ale stejně toho využiju a na něco tu upozorním:

• uo znamená "za" ve smyslu "stojí to za domem", ne "jde za kamarádem". Pro ten druhý význam má na'vijština ne - "směrem k"
• to (7.p) v závorce je naprosto zbytečné. Jednak tu sedmý pád není a nebude a zadruhé se pády vylučují s předložkami, pád už vlastně určuješ tou předložkou samotnou - nezapomeň, že jde přilepit i zezadu, takže pro pádovou koncovku už by nezbylo místo.

Fol stalmawm nguwayt.

Pěkné! Chválím za <alm>! Jen jedna drobná, zanedbatelná chybka: nguway končí dvojhláskou ay a po dvojhláskách se používají stejné koncovky jako po souhláskách, takže nguwayit nebo nguwayti (univerzál)

BTW při aktualizaci slovníku jsem se dočetl, že nguway je spíš zvířecí skřek, vytí zmijodlaka Lidský křik bych asi udělal ze slovesa zawng jako tìzawng

Fìpo trrìl lìmu yol.

Promiň, ale tady jsou dvě hrubky:

• pokud chceš říct "tenhle den", nebo obecně "tenhle X", tak to nebudou dvě slova jako v češtině, ale jen přidáš předponu fì- a máš ten význam: fìtrr = tenhle den (mimochodem taky příslovce "dnes"), fìX = tohle X.
• trrìl? Nepoužívej ergativ tam, kam nepatří. Podmět obyčejného nepřechodného slovesa (jako je například lu) zůstává bez koncovky v 1. pádě - nominativu. Fìtrr lìmu yol.

A ještě jedna slovníková poznámka: v ASG (a tudíž i ve starších slovnících) byla definice slova yol obráceně - znamená to "krátký (časově)". Jako opak se používá txan.

'armefeiu futa oeru poeyä lrrtokìl tokxit tìrerankxamlä ulte perlltxe san nga yawne lu oer.

Muhahá můj první odkop

Au! Tewti! Ke lu oeru aylì'u!

Ngian, aykeyey:

• Na začátku chybí podmět. Zájmeno podmětu se vypouští až tehdy, když je stejné jako v předchozí větě. Tady není z čeho poznat, že to mělo být oel
• t<1><2>ìr<3>an, takže nedokonavý bude t<er>ìran, protože vidy a časy jsou v pozici <2>
• S tou předložkou opatrně. Zaprvé, nemůže se lepit ke slovesu - kxamlä X nebo Xkxamlä znamená "středem něčeho", "skrz X" - to X musí být podstatné jméno nebo zájmeno. "Skrz jít" je blbost i v češtině a v samostatném "jít skrz" už to není předložka ale příslovce. A protože chcež vyjádřit, že to šlo napříč tělem, tak tam budeš mít buď kxamlä tokx nebo tokxamlä (dvě kx za sebou se sloučí)...
• ... čímž se dostávám k další věci - celkem logicky přijdeš o ten čtvrtý pád (a s ním i o ergativ). Tìran totiž není přehodné sloveso, znamená "jít, chodit (po svých)" - angl. walk, takže mi připadá, že se sem bohužel vlastně vůbec nehodí Ono totiž jde o to, že sloveso "projít něčím", které by to "něčím" pravděpodobně mělo ve 4.p a bylo přechodné, zatím nemáme. Jediná možnost by byla ho odvodit, ale to je hodně nebezpečné. Já bych tipoval *kxamläk<1,2,3>ä - z obyčejného "jít" a předponově (protože infixy se počítají odzadu a v takovéhle složenině by zůstaly, kde jsou).
• A ještě poznámka/rada (ale není to chyba) - nesnaž se vyznačovat vid za každou cenu. Já vím, že nás slovany to láká, když máme vidové dvojice a jsme zvyklí, že si musíme vybrat jeden nebo druhý, ale v na'vijštině můžeš použít i neutrální sloveso bez vyznačeného vidu. A to se používá dost často, pokud vid není významově nezbytný

Ale vážně chválím za snahu a naprosto úžasný výkon - na to, jak dlouho se na'vijsky učíš Jen sis možná ukousl na začátek trochu moc velké sousto...

Sawtutel kämolakto ta ayeltu lefngap.

Nebešťané odjeli pryč od počítačů.

Trochu lepší než minule, ale pořád stejná chyba s tím ergativem. -l se páruje s -t. Nehnou se od sebe. Když nemáš přímý předmět, nebude ani ergativ

Za tohle nemůžeš, ale ještě mi trochu vrtá hlavou ta předložka. Nejsem si jistý, ale myslím, že ta znamená "původem od" a už ne "směrem pryč od". A že pro to druhé vlastně ani předložku nemáme... Možná by se to dalo nějak obejít přes příslovce neto, ale potom nevím, jaký pád/předložku dát těm počítačům.

kämakto - oeyk

Awngal ke omum oeykit a lì'fya leNa'vi awngaru yawne lu ulte aylaru kehe...

Kdo tu použije v překladu vhodnou českou podřadící spojku, má bezvýznamné plus

[Tsteututan]

• uo znamená "za" ve smyslu "stojí to za domem", ne "jde za kamarádem". Pro ten druhý význam má na'vijština ne - "směrem k"

No jo vlastně Když o tom mluvíš, tak jsem si vzpomněl na "ne kllte!", ale to trochu brzo

Fol stalmawm nguwayt.

Pěkné! Chválím za <alm>! Jen jedna drobná, zanedbatelná chybka: nguway končí dvojhláskou ay a po dvojhláskách se používají stejné koncovky jako po souhláskách, takže nguwayit nebo nguwayti (univerzál)

BTW při aktualizaci slovníku jsem se dočetl, že nguway je spíš zvířecí skřek, vytí zmijodlaka Lidský křik bych asi udělal ze slovesa zawng jako tìzawng

Irayo
Ay je dvojhláska? Aha... Beru v evidenci (ale na jak dlouho...) Pořád se řídím textem a nemůžu se toho zbavit To Y jsem vzal jako naše Y a ne J  Ale "a universe" bych napsal dobře -.-

kämakto - oeyk

Awngal ke omum oeykit a lì'fya leNa'vi awngaru yawne lu ulte aylaru kehe...

Kdo tu použije v překladu vhodnou českou podřadící spojku, má bezvýznamné plus

Co to je podřadící spojka?

[Alìma Tanhì]

Co to je podřadící spojka?

Věta hlavní - souřadící spojka - věta hlavní.
Věta hlavní - podřadící spojka - věta vedlejší.
... věta vedlejší - souřadící spojka - věta vedlejší.

Pokus o překlad:

kämakto - oeyk

Awngal ke omum oeykit a lì'fya leNa'vi awngaru yawne lu ulte aylaru kehe...
Awnga-l ke omum oeyk-it a lì'fya le-Na'vi awnga-ru y<awn>e lu ulte ay-lahe-ru kehe...
My-ERG ne vědět příčina-AKU proč navijštinu (dosl. jazyk na'vijský) my-DAT milovaný být a ostatní-DAT ne...

Nevíme (příčinu), proč milujeme navijštinu a ostatní ne.

Ták a dvojitej odkop
olo' - 'ì'awn
oeyk - kavuk si

Txo oel awngayä kìfkeyit kavuk si zayene 'ivì'awn Eywa'evengsìn.

[Tawtakuk]

Ma eylan, tìlatem ayhorenä!

Přátelé, změna pravidel!

Po krátké PM diskusi s Alìmem jsme došli k závěru, že situaci vzniklou ninja-editem vyřešíme šalamounsky: odteď hrajeme se dvěma slovy. Prostě odkopnete obě linie jako předtím a obě svá nová slova použijete ve větě Myslím, že by to mohlo povzbudit inspiraci - budete si muset tu dvojici vybrat tak, aby v nějaké větě/souvětí vůbec šla použít

Nevíme (příčinu), proč milujeme navijštinu a ostatní ne.

Přesně. Získáváš bezvýznamné plus za to "proč"

Neytiriyä olo' 'amìyeko, slä Neytiri päplltxatse san mefo ke'eylan Eywayä ke lu sìk ulte poel olo'ur mefoti 'eykoleko.

Neytiri-yä olo' '<am><ìy>eko, slä Neytiri p<äp>lltx<ats>e san me-fo ke-'eylan Eywa-yä ke lu sìk ulte poe-l olo'-ur me-fo-ti '<eyk><ol>eko.

Neytiri-(2.p) klan útočit<minulý><blíz.bud.>, ale Neytiri mluvit<zvrat.><infer.> (citace) oni_dva ne-přítel Eywa-(2.p) (zápor) být (konec citace) a ona-(erg.) klan-(3.p) oni_dva-(4.p) útočit<kauz.><dokon.>

Neytiriin klan se chystal zaútočit, ale Neytri si asi řekla: "oni dva nejsou nepřátelé Eywy" a nechala klan, aby na ty dva zaútočil.

Hm, to nějak nedává smysl. Nevytratil se ti v poslední větě zápor? Být tam ke 'eykoleko, je to smysluplnější. A teď střemhlav do gramatiky - vidím, žes to vzal opravdu zostra - kauzativum, inferential, složené konfliktní časy, zvratnost, san/sìk,... Přiznám se, že jsem si to musel přečíst několikrát

• ... olo' 'amìyeko ... - v psaném projevu to nevyjádříš, ale jen připomenu, že v mluveném by se ty dva rázy sloučily do jednoho a vyslovovalo by se to jako *olo'amìyeko. Obecně dvě stejné hlásky po sobě nikdy nenásledují.
• plltxe je "mluvit" - nepřechodné sloveso, tedy aspoň pokud vím. Pro "říct (něco/někomu)" máme ambitranzitivní peng. Jenže je tu jeden veliký problém: není zvratnost jako zvratnost. V češtině je to krásně vidět na slovesu mýt, které je trojvazné - kdo,co myje komu,čemu koho,co - a je tu hezky vidět nahrazování přímého (4.p) a nepřímého (3.p) předmětu různými zvratnými zájmeny:
  
  
  
  • "Jana myje Jardovi záda" - normální věta, vaznost využitá naplno, přímý i nepřímý předmět
  • "Jana myje Jardu" - pouze přímý předmět, čtvrtý pád
  • "Jana si myje záda" - vaznost naplno, přímým předmětem jsou záda ve 4. pádě, nepřímým je to zvratné "si" v pádě třetím
  • "Jana se myje" - pouze přímý předmět, zvratné "se" nám říká, že jím je podmět sám a vyjadřuje 4. pád.
  A teď pozor: infix <äp> vyjadřuje jedině tu poslední možnost, protože likviduje akuzativ. Zvratné "si", které je v dativu, nahradit nemůže a neumí!
  "Já jsem si řekl" by tedy bylo Oe oeru pameng - ač to zní divně, musím to zájmeno zopakovat, aby bylo zřejmé "komu". Když použiješ <äp>, vypadlo by ti * Oe päpameng, což by znamenalo "řekl jsem se" - a to je konina
  
• Nějak nevím, proč mefo. Gramaticky je to v pořádku, ale které dva myslíš?
• *ke'eylan je sice na první pohled pěkný nápad, ale s takovýmihle výtvory zacházej maximálně opatrně. Kromě češtiny mají všechny jazyky, které znám, pro slovo "nepřítel" vlastní výraz s úplně jiným kořenem, viz angl. "enemy". Narozdíl od poměrně bezpečých tì-, nì-, le- a spol. je předpona ke- hodně zrádná. Minimálně do té doby, než přijdou od Pawla všechna slova z L.E.P. - abychom tu předponou neodvozovali jinak základní slova. Takže: zatím nic lepšího nemáme, tak si klidně odvoď, co zrovna potřebuješ, ale ty "nebezpečné" odvozeniny bych raději viděl s hvězdičkou
• Taky nějak nevím, jak je to se shodou, jestli bys neměl mít spíš mehe'eylan (resp. jestli se věta "vy jste blbci" řekne aynga lu ayskxawng, což je pravděpodobnější, nebo aynga lu skxawng, což se mi sice nelíbí, ale také to může Frommer použít)
• V té poslední větě tiše předpokládáš, že 'eko může fungovat i jako přechodné a že přímým předmětem bude ten/to, na koho/co se útočí, tedy jako anglické attack someone/something. Může být a je to pravděpodobné, ale není to zatím jisté. Ve filmu bylo jen v rozkazovacím způsobu, ze kterého se toho moc nepozná. Takže to máš nejspíš správně, jen opět trochu opatrnosti - může to nakonec být i jinak.
• Myslím, že to chápeš správně, ale pro ostatní upozorňuju, že <ats> je "asi" jen z tvého pohledu - kdyby váhala Neytiri, muselo by se to říct nějak jinak
• No a na závěr zopakuju to, co jsem napsal na začátku - poslední věta asi měla být v záporu ("nedovolila klanu na ně zaútočit" - tedy snad, ono je to s tou negací kazuativa taky takové vratké...), jinak je to významově nesmysl.

Tudíž po mých opravách:

Olo' Neytiriyä 'amìyeko, slä Neytiri poru patseng san mefo (kea) mehe'eylan Eywayä ke lu sìk ulte poel olo'ur mefoti ke 'eykoleko.

Txo oel awngayä kìfkeyit kavuk si zayene 'ivì'awn Eywa'evengsìn.

Txo oe-l awnga-yä kìfkey-it kavuk si, z<ay>ene '<iv>ì'awn Eywa'eveng-sìn.

Pokud zradím náš svět, budu muset zůstat na Pandoře.

Tady už máš chyb trochu víc, ale vítám tu odvahu

• kavuk si je, stejně jako jakékoliv jiné složené sloveso se si, nepřechodné. Případný předmět může být jedině ve třetím pádě, doslova "udělat někomu zradu". Takže pryč s ergativem a kìfkeyur
• Koncovka druhého pádu je u zájmen trochu mrcha a vždy mění předcházející samohlásku (i skrytou!) na e, takže awngeyä.
• Tohle je věc citu, protože po spojce txo je to nepovinné, ale u té zrady bych použil konjunktiv pro vyjádření hypotetičnosti. Přecejen je ta věta významově spíš něco jako "jestli mám zradit náš svět" nebo "kdybych zradil náš svět". To <iv> by to podle mě dobře vystihlo.
• Vzhledem k tomu, že první věta je jen věta vedlejší, bych v té hlavní přece jen uvedl zájmeno podmětu. Dá se to sice z kontextu jakš-takš pochopit, ale je to takhle poněkud nepřehledné. Být ovšem víc vět hlavních za sebou (ať už v souvětí nebo odděleně), tak vyhazuj seč můžeš
• Špatná předložka u Pandory. Ve slovníku už jsem to opravil, ale sìn je spíš "na stromě" nebo "na strom" - vyvýšená pozice. Ovšem pro vyjádření jakéhokoliv umístění, nacházení se někde (třeba "na náměstí", prostě skoro kdykoliv odpovídáme na otázku "kde") máme podle Pawlových instrukcí používat generickou lokativní předložku ro +. Záznam u sìn jsem už ve slovníku opravil, aby se z tvé chyby poučili ostatní
• No a nakonec: na konci bych dal sloveso na konec

Txo oel awngeyä kìfkeyur kavuk sivi, zayene oe ro Eywa'eveng 'ivì'awn.


A teď můj odkop podle nových pravidel:

'ì'awn - na'rìng
kavuk si - io

Ayhunsìp io na'rìng tswamayon a krr, fraioang txopu seri. Ayhunsìpìl kelutralit nolekx a krr, frapol olomum futa lamu fraporu oeyk txopuyä nìngay.

(Zatracené infinitivy. Přecejen se najdou situace, kde se to bez nich vyjadřuje dost pitomě. Z konce toho svého souvětí moc nadšený nejsem...)

[Alìma Tanhì]

odteď hrajeme se dvěma slovy

Johohooooo!

Nevíme (příčinu), proč milujeme navijštinu a ostatní ne.

Přesně. Získáváš bezvýznamné plus za to "proč"

Bezvýznamný plus je taky plus

Hm, to nějak nedává smysl. Nevytratil se ti v poslední větě zápor? Být tam ke 'eykoleko, je to smysluplnější.

Jo, moje chyba, ten zápor tam být měl, v sešitě to s ním napsaný mám, nějak se mi tady ztratil :/

• plltxe je "mluvit" - nepřechodné sloveso, tedy aspoň pokud vím. Pro "říct (něco/někomu)" máme ambitranzitivní peng. Jenže je tu jeden veliký problém: není zvratnost jako zvratnost. V češtině je to krásně vidět na slovesu mýt, které je trojvazné - kdo,co myje komu,čemu koho,co - a je tu hezky vidět nahrazování přímého (4.p) a nepřímého (3.p) předmětu různými zvratnými zájmeny:
  
  
  
  • "Jana myje Jardovi záda" - normální věta, vaznost využitá naplno, přímý i nepřímý předmět
  • "Jana myje Jardu" - pouze přímý předmět, čtvrtý pád
  • "Jana si myje záda" - vaznost naplno, přímým předmětem jsou záda ve 4. pádě, nepřímým je to zvratné "si" v pádě třetím
  • "Jana se myje" - pouze přímý předmět, zvratné "se" nám říká, že jím je podmět sám a vyjadřuje 4. pád.
  A teď pozor: infix <äp> vyjadřuje jedině tu poslední možnost, protože likviduje akuzativ. Zvratné "si", které je v dativu, nahradit nemůže a neumí!
  "Já jsem si řekl" by tedy bylo Oe oeru pameng - ač to zní divně, musím to zájmeno zopakovat, aby bylo zřejmé "komu". Když použiješ <äp>, vypadlo by ti * Oe päpameng, což by znamenalo "řekl jsem se" - a to je konina
  
• Nějak nevím, proč mefo. Gramaticky je to v pořádku, ale které dva myslíš?
• *ke'eylan je sice na první pohled pěkný nápad, ale s takovýmihle výtvory zacházej maximálně opatrně. Kromě češtiny mají všechny jazyky, které znám, pro slovo "nepřítel" vlastní výraz s úplně jiným kořenem, viz angl. "enemy". Narozdíl od poměrně bezpečých tì-, nì-, le- a spol. je předpona ke- hodně zrádná. Minimálně do té doby, než přijdou od Pawla všechna slova z L.E.P. - abychom tu předponou neodvozovali jinak základní slova. Takže: zatím nic lepšího nemáme, tak si klidně odvoď, co zrovna potřebuješ, ale ty "nebezpečné" odvozeniny bych raději viděl s hvězdičkou
• Taky nějak nevím, jak je to se shodou, jestli bys neměl mít spíš mehe'eylan (resp. jestli se věta "vy jste blbci" řekne aynga lu ayskxawng, což je pravděpodobnější, nebo aynga lu skxawng, což se mi sice nelíbí, ale také to může Frommer použít)
• V té poslední větě tiše předpokládáš, že 'eko může fungovat i jako přechodné a že přímým předmětem bude ten/to, na koho/co se útočí, tedy jako anglické attack someone/something. Může být a je to pravděpodobné, ale není to zatím jisté. Ve filmu bylo jen v rozkazovacím způsobu, ze kterého se toho moc nepozná. Takže to máš nejspíš správně, jen opět trochu opatrnosti - může to nakonec být i jinak.
• Myslím, že to chápeš správně, ale pro ostatní upozorňuju, že <ats> je "asi" jen z tvého pohledu - kdyby váhala Neytiri, muselo by se to říct nějak jinak
• No a na závěr zopakuju to, co jsem napsal na začátku - poslední věta asi měla být v záporu ("nedovolila klanu na ně zaútočit" - tedy snad, ono je to s tou negací kazuativa taky takové vratké...), jinak je to významově nesmysl.

• Dík za vysvětlení zvratnosti ... a já blbec se ještě koukal do gramatiky, že <äp> je jen pro "se" a ne pro "si" ... a napíšu to přesně tak, jak nechci ... tak pro příště
• Mefo proto, protože jsem tam chtěl dva, nic víc
• Dobře, přidávám si k tomu hvězdičku
• Jo, mehe'eylan dává i podle mě větší smysl.
• Píšu si.
• Jo tak jsem to myslel. A kdyby váhala Neytiri, muselo by se to <ats> dát podle mě do lu -> latsu.
• Přesně tak, ještě, že sis toho všimnul, ten zápor tam fakt chybí.

Txo oel awngayä kìfkeyit kavuk si zayene 'ivì'awn Eywa'evengsìn.

Txo oe-l awnga-yä kìfkey-it kavuk si, z<ay>ene '<iv>ì'awn Eywa'eveng-sìn.

Pokud zradím náš svět, budu muset zůstat na Pandoře.

Tady už máš chyb trochu víc, ale vítám tu odvahu

• kavuk si je, stejně jako jakékoliv jiné složené sloveso se si, nepřechodné. Případný předmět může být jedině ve třetím pádě, doslova "udělat někomu zradu". Takže pryč s ergativem a kìfkeyur
• Koncovka druhého pádu je u zájmen trochu mrcha a vždy mění předcházející samohlásku (i skrytou!) na e, takže awngeyä.
• Tohle je věc citu, protože po spojce txo je to nepovinné, ale u té zrady bych použil konjunktiv pro vyjádření hypotetičnosti. Přecejen je ta věta významově spíš něco jako "jestli mám zradit náš svět" nebo "kdybych zradil náš svět". To <iv> by to podle mě dobře vystihlo.
• Vzhledem k tomu, že první věta je jen věta vedlejší, bych v té hlavní přece jen uvedl zájmeno podmětu. Dá se to sice z kontextu jakš-takš pochopit, ale je to takhle poněkud nepřehledné. Být ovšem víc vět hlavních za sebou (ať už v souvětí nebo odděleně), tak vyhazuj seč můžeš
• Špatná předložka u Pandory. Ve slovníku už jsem to opravil, ale sìn je spíš "na stromě" nebo "na strom" - vyvýšená pozice. Ovšem pro vyjádření jakéhokoliv umístění, nacházení se někde (třeba "na náměstí", prostě skoro kdykoliv odpovídáme na otázku "kde") máme podle Pawlových instrukcí používat generickou lokativní předložku ro +. Záznam u sìn jsem už ve slovníku opravil, aby se z tvé chyby poučili ostatní
• No a nakonec: na konci bych dal sloveso na konec

Txo oel awngeyä kìfkeyur kavuk sivi, zayene oe ro Eywa'eveng 'ivì'awn.

• Sakra, načínám tu (ne)přechodnost nenávidět
• Bez komentáře *stydí se*
• Jo, uvažoval jsem o tom, ale myslel jsem si, že Txo bude pro to vyjádření hypotetičnosti dostatečný, ale je pravda, že ten konjunktiv se tam prostě hodí.
• Okej, to vyhazování zájmen je jen zvyk z češtiny ...
• Tak dobře, já si právě jen našel předložku "na" a dál jsem to už neřešil, dík za objasnění.
• To dávání sloves na konec mi je prostě proti srsti, nemůžu si pomoct ... budu se to muset nějak naučit

*******************************************************************************
EDIT:
*******************************************************************************

Ayhunsìp io na'rìng tswamayon a krr, fraioang txopu seri. Ayhunsìpìl kelutralit nolekx a krr, frapol olomum futa lamu fraporu oeyk txopuyä nìngay.

Ay+kunsìp io na'ring tsw<am>ayon a krr, fra-ioang txopu s<er>i.
Letoun(mn.č.) nad les letět(min.) kdy každé zvíře strach mít(nedok.)
Když letouny letěly nad lesem, mělo každé zvíže strach.

Ay+kunsìp-ìl kelutral-it n<ol>ekx a krr, fra-po-l <ol>omum futa l<am>u fra-po-ru oeyk txopu-yä nìngay.
Letoun(mn.č.)-ERG rodný strom-AKU spálit(dok.) kdy všichni vědět(dok.) že být(min.) všichni-DAT příčina strach-GEN opravdu.
Když letouny spálily rodný strom, všem došlo (všichni zjistili/se dozvěděli), že opravdu bylo proč mít strach. (tím koncem překladu si nejsem úplně jistej, tak mě klidně opravte)

A já odkopávám:
na'rìng - ngim
io - omum

Oel ngati tìkameru fra'uyä kayeiar a oengeyä ngima tìreymì ale'awsiteng ayomum.

[Yanari]

Oel ngati tìkameru fra'uyä kayeiar a oengeyä ngima tìreymì ale'awsiteng ayomum.

Já(erg.) ty(akuz.) (abstrakt. předpona) spirituálně vidět(dat.) všechno(gen.) učit<bud.><laud.> který my dva(gen.) dlouhý-přívl. (abstr. předpona) žít-v (?)spolu <bud.> učit.

(Já)Budu tě učit zření všeho, co se spolu v našem dlouhém životě budeme učit.

Wow... nemám slov, jsi tu z nás nejkratší dobu a už jsi daleko nade mnou... nechápu... /salute

ngim - mokri
omum - mikyun

Oe ke (angličan by na tohle místo přidal tsun) nìltsan mikyun si, slä poaneyä mokriru oe mikyun sìmängi ta alìma tsenge. (Nevím jestli mikyun si dává smysl, ale snad jo + jaksi nemůžu najít slovo pro "dálka", složil jsem ho tedy jinak ^^)


edit: gratuluji, ma Alìm Tanhì, k získání ranku Tawtute

[Alìma Tanhì]

(Já)Budu tě učit zření všeho, co se spolu v našem dlouhém životě budeme učit.

Myslel jsem to spíš jako: Naučím tě zřít vše, co v našem dlouhém společném životě poznáš.
Ale ten začátek je věc vkusu, dalo by se přeložit i tak, jak jsi to napsal, jen jsem nevěděl, jak tam dostat infinitiv "zřít", když navijština infinitiv vlastně nemá
Omum není učit, ale znát/vědět, takže <ay>omum je poznat.

Wow... nemám slov, jsi tu z nás nejkratší dobu a už jsi daleko nade mnou... nechápu... /salute
edit: gratuluji, ma Alìm Tanhì, k získání ranku Tawtute

Ono když mě něco baví, tak to jde tak nějak samo no Ale zas mě tak nepřeceňuj
Irayo, ma Yanari

Oe ke (angličan by na tohle místo přidal tsun) nìltsan mikyun si, slä poaneyä mokriru oe mikyun sìmängi ta alìma tsenge. (Nevím jestli mikyun si dává smysl, ale snad jo + jaksi nemůžu najít slovo pro "dálka", složil jsem ho tedy jinak ^^)

Oe ke nìltsan mikyun si, slä poan-eyä mokri-ru oe mikyun s<ìm><äng>i ta alìm-a tsenge.
Já ne dobře slyšet, ale on-GEN hlas-DAT já slyšet<nedávná minulost><nelíbí> z daleké místo.
Neslyším dobře, ale nelíbí se mi, že jeho hlas slyším z dálky.

Jen mám jednu připomínku - slyšet není mikyun si, ale tìng mikyun.
Takže podle mě by to spíš mělo být takhle:
Oe ke nìltsan tìng mikyun, slä poaneyä mokriru oe tìmängìng mikyun ta alìma tsenge.

mokri - ioang
mikyun - nìrangal (procvičíme novou gramatiku )

Nìrangal fraioangur sìltsana kato tìreyä lirvu, fte ro Eywa'eveng tì'engeng livu.

[Yanari]

Tak vidím že mikyun si bylo pochopeno správně

Původní věta zněla "neslyším dobře, ale jeho hlas slyším (už) z dálky. (a nemám z toho zrovna radost)

äng jako takové se nepřekládá, jen tím prostě řekneš že se ti to nelíbí

edit: teď si pořádně čtu ten tvůj post... pozor na to, tìng mikyun = POSLOUCHAT (a nejlépe někoho, kvůli své idiomatické formě "dávat ucho"), schválně jsem to nepsal přes tìng ale přes si. Stejně tak tìng nari = dívat se (na někoho - "dávat oko NĚKOMU- házíš tam dativ ) nari si bych já osobně přeložil jako "sledovat / dívat se" (ale ne na někoho), jenže Tsu'tey mi s tím trochu zamával, pokud bylo jeho nari si přeloženo správně.

+ edit2:

Taky nějak nevím, jak je to se shodou, jestli bys neměl mít spíš mehe'eylan (resp. jestli se věta "vy jste blbci" řekne aynga lu ayskxawng, což je pravděpodobnější, nebo aynga lu skxawng, což se mi sice nelíbí, ale také to může Frommer použít)

Nebo s tím můžeš vyjebabrat tak, že řekneš Aynga leskxawnga sute längu. ^^ <= vím, že tam ten druhý plurál je, ale aspoň tam není dvakrát ay-

[Yanari]

-bump-

vzhledem k neaktivitě - už více než 10 dní - odkopnu já.

Nìrangal fraioangur sìltsana kato tìreyä lirvu, fte ro Eywa'eveng tì'engeng livu.
Kéž by každý-zvíře(3.p) dobrý rytmus života být(nedokon. konj.), aby na Pandora vyrovnanost být (konj.).
Kéž by každé zvíře mělo dobrý rytmus života (pouze za 19 Kč,- ! ), aby byla na Pandoře vyrovnanost.

Tady mám jen jednu připomínku - to není zase až tak nesplnitelné přání, je to celkem přirozené, podle mého názoru

ioang - ngopuyu
nìrangal - lu

Oel (ayoeru ke lu lì'u a nìTseski lu san nesnášet sìk) skxawng'eyktan sì peyä pongut, taweyka ayfol speykaw awngaru mì ayfoyä ngopuyuti, kehe mì Eywat. (tím eyk si fakt nejsem jist )

[Alìma Tanhì]

Oel (ayoeru ke lu lì'u a nìTseski lu san nesnášet sìk) skxawng'eyktan sì peyä pongut, taweyka ayfol speykaw awngaru mì ayfoyä ngopuyuti, kehe mì Eywat. (tím eyk si fakt nejsem jist )

Oe-l nesnášet skxawng'eyktan sì pe-yä pongu-t, taweyka ay-fo-l sp<eyk>aw awnga-ru mì ay-fo-yä ngop-yu-ti, kehe mì Eywa-t.
Já-ERG nesnášet vůdce blbců () a jeho skupinu-AKU, protože oni věřit<kauz.> my-DAT v oni-GEN stvořitel-AKU, ne v Eywa-AKU.

Nesnáším vůdce blbců (lepší překlad mě nenapad) a jeho skupinu, protože nás nechali věřit v jejich stvořitele, ne v Eywu.
Mě to docela smysl dává, takže je tady určitá možnost, že to máš dobře Jen malá drobnost, stvořitel je ngopyu, ne ngopuyu A to nesnášet taky nevím, když jsem ve slovníku nenašel nic, co by se podobalo "mít rád" ... Možná by šlo Oe 'efu vä' ..., ale to je dost krkolomný ...

ngopyu - unil
lu - ukxo

Larmu oeru ayunil, mì a unil samì oeru, fwa oe ukxoa tei kä. Oel larmok 'orati mìso, slä kawkrr oe ne tsa'ora ke pamate. Unil 'armi'a frakrr hìkrrmì aleasim tìterkupur.


(jen prosím, nikdo zatím neodkopávejte ... toho, co to překládá, by to nejspíš zabilo a já ho nechci mít na svědomí, díky )

[Yanari]

Zamýšlený smysl věty byl Nesnáším papeže (koukni do slovníku ) a jeho skupinu, protože nás nutí věřit v jejich stvořitele, ne v Eywu.

Odkop prozatím přenechám, odkopnu jen v případě že by to neudělali ostatní

edit: MUHAHA, 666 postů! TEĎ VÁS VŠECHNY ZNIČÍM, VYMAŽU CELÉ FÓRUM A UŽ MĚ TU NEUVIDÍTE!!!!

[Tsteututan]

ngopyu - unil
lu - ukxo

Larmu oeru ayunil, mì a unil samì oeru, fwa oe ukxoa tei kä. Oel larmok 'orati mìso, slä kawkrr oe ne tsa'ova ke pamate. Unil 'armi'a frakrr hìkrrmì aleasim tìterkupur.

Být(min.nedok.) já(3.p) sen(pl.), v/na který sen dělat(min) já(3.p), že já suchý-> pláň jít. Já(erg) přibližovat-se(min.nedok.) jezero(4.p) daleko, ale nikdy já k tamto-jezero ne dorazit(min.). Sen zkončit(min.nedok.) který nikdy okamžik(v/na) <-blízký zemřít(podst.jm.(3.p))

Měl jsem sen, ve kterém se mi zdálo, že jsem šel po suché pláni. Přibližoval jsem se k jezeru v dálce, ale nikdy jsem k němu nedorazil. Sen končíval vždy v okamžiku blízkému smrti.

unil - latem
ukxo - oe

Mì leasima trr oe amemza'u txana aytìlatem. <- změkčení


Přeloženo s velkou pomocí autora a s vynaložením všech sil a zbytků nálady... Teď, když dovolíte, se jdu zahrabat.

[Yanari]

unil - latem
ukxo - oe

Mì leasima trr oe amemza'u txan aytìlatem. <- změkčení

V blízkém čase já (projít min.) velký (plurál)změna.

Nedávno jsem prošel velkými změnami.

Dobře, jen k txan přilep a - je to přívlastek. U toho změkčování si nejsem jistý, protože přece jen - změkčovat předponu pro vytvoření nového slova je trošku divné.

latem - ma
oe - eo

Eo leasima trr polltxe oe san ma Elis, rutxe, slivu oeyä yawne... sìk - slä poe stamo.

[Tsteututan]

latem - ma
oe - eo

Eo leasima trr polltxe oe san ma Elis, rutxe, slivu oeyä yawne... sìk - slä poe stamo.

Před nedávným-> čas mluvit,hovořit(dok.) já zač.citace Elis(5.p), prosím, stát-se(konj.) já(3.p) milovaný ukonč.citace ale ona odmítnout(min.).
Nedávno jsem řekl: "Elis, prosím, staň se mojí milovanou..." ale ona odmítnula.

První nepovedený pokus, našel jsem slovo na E místo na O.

Spoiler

ma - alaksi
eo - ekxan
Oe sìn fraekxanit alaksi lu.

ma - alaksi
eo - oeyktìng
Oe alaksi lu ngaru fì'uti oeyktìng.

[Yanari]

ma - alaksi
eo - oeyktìng
Oe alaksi lu ngaru fì'uti oeyktìng.

Jsem připravený ti to vysvětlit.

Nìltsan! Mì faylì'u ke leiu kea kxeyey! (fu ke tsun oel ayf/pot tsole'o )
(Výborně! V těchto slovech není žádná chyba! (nebo ji/e nevidím )

alaksi - ioang
oeyktìng -  ngeyn

Fraioang sì frapo mì fìtrr ngeyn längu, taweyka käsatseng kawnga "počasí" längu... -.-

[Tawtakuk]

Doublepost
Multipost
MEGAPOST!

Oel ngati tìkameru fra'uyä kayeiar a oengeyä ngima tìreymì ale'awsiteng ayomum.

Já to chápu jako "Naučím tě zřít vše v našem (já+ty) dlouhém společném životě budu znát."

Drobnosti:

• Ngim je fyzicky dlouhý, pro časový smysl bohužel máme jen txana krr, což se do téhle věty moc nehodí. Takže - řekněme, že je to přenesený význam...
• Le'awsiteng - odvozenina, lepší slovo není, takže OK. Ale přece jen opatrně s tím le-, může to být potvora
• Ayomum není "poznám", ale "budu znát", protože nemá vyznačený vid. Poznáme by bylo alyomum. A pokud bys chtěl "poznáš", musel bys přidat nga, protože takhle se chápe podmět z minulé věty, což je oe(l).

Problém:

• Připojovací a nemáš hned za tím, k čemu patří, takže se to napoprvé dost špatně chápe. Možná se to takhle použít dá, to zatím nevíme, ale raději bych to přepsal a nechal vedlejší větu vloženou (alternativou by bylo dát fra'u na konec věty hlavní).

Oel ngati tìkameru fra'uyä a nga oengeyä ngima tìreymì ale'awsiteng alyomum, kayeiar.

Oe ke (angličan by na tohle místo přidal tsun) nìltsan mikyun si, slä poaneyä mokriru oe mikyun sìmängi ta alìma tsenge.

"Neslyším dobře, ale jeho hlas uslyším (grr!) i z dálky."

(Nevím jestli mikyun si dává smysl, ale snad jo + jaksi nemůžu najít slovo pro "dálka", složil jsem ho tedy jinak ^^)

• Mikyun si? Proč? Slyšet = stawm, poslouchat = tìng mikyun. Co jiného jsi chtěl vyjádřit?
• Alìma tsenge je OK, kratší a taky funkční by bylo ta mìso

Nìrangal fraioangur sìltsana kato tìreyä lirvu, fte ro Eywa'eveng tì'engeng livu.

"Kéž by každé zvíře mělo dobrý rytmus života, aby na Pandoře byla rovnováha"

• NullPointerException
• Bez chyby, nemám co vytknout I to nìrangal je použité správně, vzhledem k (ne)existenci Pandory v současnosti...
• Snad jen, že od té doby, cos to psal, už slova pro rovnováhu máme: přímo vhodné je meoauniaea, a použít lze i obecnější tìme'em.

Tak vidím že mikyun si bylo pochopeno správně

No, asi bylo, ale gramaticky je to bůhví co, protože "slyšet" je opravdu stawm

Tsu'tey mi s tím trochu zamával, pokud bylo jeho nari si přeloženo správně.

Ono jde spíš o to, že nari si je trochu idiomatické - on tím taky myslí "koukejte (okolo sebe, ať nespadnete)!"

Oel (ayoeru ke lu lì'u a nìTseski lu san nesnášet sìk) skxawng'eyktan sì peyä pongut, taweyka ayfol speykaw awngaru mì ayfoyä ngopuyuti, kehe mì Eywat. (tím eyk si fakt nejsem jist )

• Ayoeru? Skoro bych, řekl, že já, jakožto čtenář, to slovo nemám taky, takže správně asi bylo inkluzivní awngaru
• Papež by chtěl čtvrtý pád
• stvořitel, tvůrce = ngopyu, ne *ngopuyu (asi jen překlep)
• mì- plus -ti = chyba. Předložky a pády se vylučují. A bohužel předložku na "věřit v něco" nemáme, takže bys musel buď použít samotný 4.pád (a spolehnout se na význam slovesa), nebo s tím "vyjebabrat" topikálem
• Pokud může být spaw přechodné, tak máš <eyk> použitý správně!

Oel skxawng'eyktanit sì peyä pongut {nesnášet} taweyka ayfol awngaru ayfoyä ngopyuri speykaw, kehe Eywari.

...když jsem ve slovníku nenašel nic, co by se podobalo "mít rád" ... Možná by šlo

Mám rád X = X oeru prrte' lu. Plus mínus autopxus. Tedy pokud to chápeš také jako "líbí se mi X" (španělské gustar je tomu podle mě hodně blízko). Ale znegovat to na "nesnášet" asi taky nepůjde.

Larmu oeru ayunil, mì a unil samì oeru, fwa oe ukxoa tei kä. Oel larmok 'orati mìso, slä kawkrr oe ne tsa'ora ke pamate. Unil 'armi'a frakrr hìkrrmì aleasim tìterkupur.

"Snil jsem a zdálo se mi, že kráčím suchou plání. Přibližoval jsem se k jezeru v dálce, ale nikdy jsem se k tomu jezeru nedostal. Sen končil vždy v sekundě blízko smrti"

Wow.

Pouhé tři věty - a přesto dost dobrý příběh. Až mě mrzí, že teď nastartuju buldozer a ta slova ti trochu pocuchám...

• Ayunil? Myslím, že pro vyjádření toho snění by stačil jeden.
• První vedlejší věta bohužel nedává gramaticky příliš smysl. "Měl jsem sen, ve kterém se mi zdálo, že..." vyžaduje kvůli té předložce "v" to zopakování přes zájmeno: Larmu oeru unil a tsamì oeru unil si fwa... - sen je neživotný, takže používám tsa'u, kterému to 'u s jakoukoliv koncovkou (tedy i předložkou zezadu) upadne. Taky jsem vyhodil infix ze slovesa, protože z kontextu už je jasný. A konečně tiše předpokládám, že "zdát se" je opravdu unil si
• V další větě chybí předložka (nebo pád, jestli je kä také přechodné - což nevíme). Kráčet po pláni sice asi nedáme, ale obyčejné ro+ by asi stačilo.
• Larmok -> lok. Není potřeba opakovat, nezměnilo se. A mohlo by přijít na konec.
• Ke pamate -> ke polate. V minulosti je to celé, podstatné tam je, že nedošlo k tomu dokonání.
• Záleží na tom, jak jsi to myslel (třeba jestli se ti to zdávalo vícekrát), ale asi bych u toho konce snu změnil vid taky na dokonavý (a vyhodil čas)
• hìkrrmì leasim tìterkupur - OK, nic lepšího v době, kdys to psal, nebylo, ale teď bychom použili tohle: pxisre kitx - "těsně před smrtí" (smrt = kxitx, tìterkup je spíš umírání)

Larmu oeru unil a tsamì oeru unil si fwa oe ukxoa teiro kä. Oel lok 'orati mìso, slä kawkrr oe ne tsa'ora ke polate. Unil 'oli'a frakrr pxisre kitx.

Mì leasima trr oe amemza'u txana aytìlatem. <- změkčení

"Nedávno (před pár dny) jsem prošel velkými změnami."

• To "projít" jsi použil výborně, lepší sloveso na změny asi nemáme. Ale nezapomínej, že je přechodné (doslova projít koho, co), takže -l a -t.
• Protože ta příslovce na začátku ti určují čas vcelku spolehlivě, možná by stačilo u slovesa jen vyznačit dokonavost (a posunout ho na konec).
• Mì je u dnu zbytečné, protože pokud se nepletu, může to fungovat i jako příslovce. Ale pro tu minulost bude nejlepší předložka sre+
• leasima trr se mi obecně trochu nezdá - mám pocit, že asim je blízký jen místně a ne časově, ale nic lepšího nemáme, takže pokud nechceš použít pxiswawam nebo jen <ìm>, klidně to tam nech.

změkčení

U toho změkčování si nejsem jistý, protože přece jen - změkčovat předponu pro vytvoření nového slova je trošku divné.

Ať se vám to zdá jak chce divné, předpony se skutečně změkčují, dokonce funguje i krátký plurál samotným změkčením. Ostatně, předpony jsou součástí slova, takže není důvod, proč by pro ně neplatila normální pravidla...

Sìpawmìri oe ngaru seiyi irayo.

Tìpawm -> sìpawm. "Děkuji ti za otázky."

Takže:
Sre leasima trr oel txana sìlatemit olemza'u.

Eo leasima trr polltxe oe san ma Elis, rutxe, slivu oeyä yawne... sìk - slä poe stamo.

Nedávno jsem řekl "Elis, prosím, staň se mou milovanou," ale ona odmítla.

• Sakryš, na to "nedávno" by to chtěl nějaké lepší příslovce, než jen "před blízkým dnem" - je to takové kostrbaté. Co třeba sre yola krr - "před krátkým časem"?
• Pokud je slabikotvorné ll nepřízvučné, infix <ol> ho "zabije", takže plltxe -> *p<ol>lltxe -> poltxe. Totéž platí pro <er> a rr, a naopak když tam přízvuk je, infix se vůbec neobjeví (tvary jsou stejné) - psal jsem to do gramatiky, Fonologie -> Změkčování a zmeny -> Asimilace souhlásek
• Yawne je přídavné jméno. Pokud chceš ten zpodstatnělý tvar, budeš asi muset použít yawntu.
• Čas ti dává to příslovečné určení a v první větě máš správně jen vid, tak bych to rozšířil i na tu druhou: poe stolo.

Sre yola krr poltxe oe san ma Elis, rutxe, slivu yawntu oeyä... sìk - slä poe stolo.

Oe alaksi lu ngaru fì'uti oeyktìng.

Hovorově naprosto OK, každý Na'vi by ti rozuměl

Nicméně gramaticky to úplně košer není - máš tam dvě plnovznamová slovesa a žádnou strukturu vedlejší věty nebo <iv>. Taky chybí nějak vyjádřit, že jsi připravený k něčemu, a že na vysvětlování dojde jen v budoucnu nebo hypoteticky.

Já bych to asi napsal takhle:

Oe alaksi lu tsnì ngaru fì'uti oeyktivìng.

"Jsem připravený, že (já - nevyjádřené) ti to (někdy - až budeš chtít) vysvětlím" -> "Jsem připravený ti to vysvětlit"

Fraioang sì frapo mì fìtrr ngeyn längu, taweyka käsatseng kawnga "počasí" längu

"Všichni a všechna zvířata jsou dnes unavení, protože venku je špatné počasí."

• mì fìtrr je hloupost, protože fìtrr už je samo o sobě příslovce, které znamená "dnes" - tipuju, žes to vymýšlel sám a nenapadlo tě hodit oko po slovníku
• Počasí opravdu nemáme a ani mě nenapadá, jak to vyjádřit opisem. To slovo by se fakt hodilo - doufám, že v L.E.P. bylo v Áčkovém seznamu...

ioang - ngian
ngeyn - näk

Fko plltxe san hawng tìnakä tìnäkä kelfpomtokx lu sìk, ngian fkol mi txana sutet a näk nìhawng tsere'a...

(Omlouvám se těm, kdo čekali složitější větu, ale ten gramatický rozbor mě vyšťavil natolik, že jsem rád, že dám dohromady tohle...)

[hemmond]

Tak jdu ze sebe udělat nekromancéra. 

ioang - ngian
ngeyn - näk

Fko plltxe san hawng tìnakä kelfpomtokx lu sìk, ngian fkol mi txana sutet a näk nìhawng tsere'a...

Fko plltxe san hawng tìnaka kelfpomtokx lu sìk, ngian fko-l mi txan-a sute-t näk nìhawng tsere'a.
Ono mluvit začátek_citace přebytek ??tìnaka?? nezdravý být konec_citace, avšak ono-ERG zatím mnohý-(přívl.) osoby-AKU pít příliš ??tsere'a??
Říká se "přebytek tìnaka je nezdravý", avšak zatím mnoho osob pije příliš tsere'a.

Tomuhle ty říkáš jednoduchá věta?!?!? Jsem asi zaspal dobu.  Ale ty dvě slova jsem fakt nevyřešil. Poradíš?

ngian - ne kllte
näk - karyu

Oeÿa karyu pìmlltxe san ne kllte sìk ulte oe zìmup sìn txayo.