Slovní fotbal

[Tawtakuk]

Ale ty dvě slova jsem fakt nevyřešil. Poradíš?

To první byl trochu překlep, ztratila se mi přehláska na a, správně to mělo být tìnäkä, tedy druhý pád od tìnäk - odvozeného abstraktního podstatného jména "pití"

Druhé je ale zcela normální slovesný tvar od úplně obyčejného slovesa tse'a (vidět) -> ts<er>e'a, nedokonavý vid bez rozlišení času.

Takže - zamýšlený smysl byl: "Říká se, že nadbytek pití je nezdravý, přesto jsou stále k vidění lidé, kteří pijí příliš."

Tomuhle ty říkáš jednoduchá věta?!?!?

Říkám jednodušší, než mohl leckdo čekat - po těch několikavětých minipovídkách, co psal Alìma Tanhì...

Oeÿa karyu pìmlltxe san ne kllte sìk ulte oe zìmup sìn txayo. [/i]

Překlad a odkop přenechám dalšímu zájemci, ale když už odpovídám, tak to aspoň opravím

• Gramaticky je to bez chyby - txantsan, ma hemmond
• Oeÿa asi mělo být oeyä (překlep)
• Trochu se mi nezdá ta nedávná minulost v první větě (<ìm>) - z logiky věci, když tohle někomu vyprávíš, tak už by to byla asi normální minulost. Ale jak jsem řekl, gramaticky to chyba není
• Asi to nejpodstatnější je sìn txayo - jestli tu předložku chápu správně, tak vyjadřuje, že něco je "na něčem", třeba že "na stromě rostou banány". České "na něco" (se 4. pádem) je ale jiný význam - "směrem k" (hodil to na zem = hodil to směrem k zemi), takže by možná lepší překlad byla předložka ne, ale smysl to dává i takhle, jen je to spíš něco jako "spadl jsem na pláni".

A doufám, že to tu definitivně nehodlá umřít - zvlášť s tím, jak se dal do pohybu učebnicový projekt, tak se nestyďte a odkopněte!

[Tanri]

Oeyä karyu pìmlltxe san ne kllte sìk ulte oe zìmup sìn txayo.

Já_2.p učitel říkat_blízk.min. " k země(fyzická) " a já padat_blízk.min. na pole(planina).

Volnější ale významově snad odpovídající překlad:
Můj učitel zvolal "K zemi!" a já sebou praštil na pole.

txayo -> oe
karyu -> Uniltìrantokx

Oeru kea tìprrte' ke leru, taluna sawtutel aletxan Uniltìrantokxit tsalme'a, slä mi fo txanew leru ulte fo foru 'Rrtarusì lekxutu lerängu.

[hemmond]

Spoiler

Já-3p žádný radost ne být<přít.nedok.>, protože nebešťané-1p velký avatary-4p vidět<min.dok.>, ale zatím(/stále) oni(4+) chamtiví být<přít.nedok.> oni(4+) oni(4+)-3p země-3p a nepřítel být<přít.nedok.><negat.>.

Mě žádný radost není, protože nebešťané velké avatary uviděl, ale zatím(/stále) oni chamtiví jsou a oni jim Zemi a nepřítel jsou:( .

"Nejsem šťastný, protože jsem viděl lidské Avatary, ale stále jsou chamtiví a jsou jim a Zemi nepřítelem."

Dost teda hádám, hlavně tu druhou část.

Oe -> emza'u
Uniltìrantokx -> txin

A něco OPRAVDU lehkého:
Oel emzama'u txina tìfmetokti.

[Tsteututan]

Spoiler

Já-3p žádný radost ne být<přít.nedok.>, protože nebešťané-1p velký avatary-4p vidět<min.dok.>, ale zatím(/stále) oni(4+) chamtiví být<přít.nedok.> oni(4+) oni(4+)-3p země-3p a nepřítel být<přít.nedok.><negat.>.

Mě žádný radost není, protože nebešťané velké avatary uviděl, ale zatím(/stále) oni chamtiví jsou a oni jim Zemi a nepřítel jsou:( .

"Nejsem šťastný, protože jsem viděl lidské Avatary, ale stále jsou chamtiví a jsou jim a Zemi nepřítelem."

o.O

*vyhazuje soubor s rozpracovaným překladem do koše*

[hemmond]

Já to přeložil za cca 10 minut s pomocí slovníku, tak na co soubor s překladem? Navíc... ta moje věta je fakt jednoduchá. Tu musíš mít přeloženou do pěti minut!

[Yanari]

emza'u => unil
txin => new

Krro lu oeru tì'efu, tsnì le'aw a oeti kame, lu tsameioang a rofa oe tok - tsakrr sìlpey oe, tsnì tsa nì'aw unil lu, slä tsa kea unìl längu.

[Tanri]

Jen technická poznámka - zamýšlený význam byl "Nemám žádnou radost z toho, že mnoho lidí už vidělo Avatara ale stále jsou chamtiví a nepřátelští sobě i Zemi".
Tím jsem sám na sobě ukázal rozdíl mezi "napsat něco v navijštině" a "napsat něco srozumitelného v navijštině". 

[hemmond]

spíš jsem to nevyluštil a ignoroval jsem jisté části, kde nebyl plurál. a tvé řešení mě, abych pravdu řekl... nenapadlo.

[Blue Elf]

odvážím se nekropostnout, snad mi za to mod nezruší účet...
Je tu ještě někdo kdo by měl chuť pokračovat? Ma Tanri, ma Hemmond - to je hlavně na vás  Zkouknul jsem jen začátek a konec a vypadá to dost zábavně, učit se sám je dost nuda.... Nové pravidla jsem asi moc nepochopil, pokud se někdo přidá, navrhuju založit nové vlákno a ujasnit pravidla

[hemmond]

Pravidla by možná chtělo trochu zjednodušit. Profíci je tam časem přidali... No a pak si odešli... Takže bych to tu trochu "zreformoval"

[Blue Elf]

Nebráním se tomu, můžem si vymyslet i úplně novou, jinou hru. Cílem je učit se zábavnou formu, nebo se pobavit a ještě se přitom něco i naučit a hlavně k tomu mít zpětnou vazbu. Takže jestli máš konkrétní nápad, založ nové vlákno s nástřelem pravidel, odsouhlasíme si je a hrajem.

[Tsteututan]

Já bych hrál zase jen s jedním slovem...

[Tanri]

Vrátíme tedy slovnímu fotbalu život, po nějaké době "u ledu"? ANO!
A myslím, že nebude záležet na tom, kdo odpoví pomocí jednoho, nebo dvou slov.

Krro lu oeru tì'efu, tsnì le'aw a oeti kame, lu tsameioang a rofa oe tok - tsakrr sìlpey oe, tsnì tsa nì'aw unil lu, slä tsa kea unil längu.

takhle nějak by to mohlo vypadat v češtině :
Nějaký čas mám pocit, že jediný, kdo mě zří, jsou ta dvě zvířata vedle mě - tehdy doufám, že je to jen sen. Štve mě ale, že to žádný sen není.

a takhle bych to možná napsal já:
Krro lu oeru tì'efu a oeti kame nì'aw tsameioangìl a rofa oe lu. Tsakrr sìlpey oe tsnì tsa'u livu unil nì'aw, slä tsa'u kea unil ke längu.

a co mě k tomu vedlo?
- "tripartitní cirkus" musí být kompletní, kde je něco s -t/-ti/-it, musí být i protějšek s -l/-ìl.
- tsnì uvozuje vedlejší větu předmětnou, a tady už předmět je (tì'efu), takže jsem tu v.v. navázal jako přívlastek. Mám sice trochu pochybnost v tom, že jsem totéž udělal o kousek dál (věta přívlastková ve větě přívlastkové), ale těžko říct jak to napsat lépe a zachovat význam.
- le'aw je přídavné jméno a zde by muselo být použito jako přívlastek podstatnému jménu s koncovkou -ìl, takže jsem to nahradil příslovcem a zří mě přímo ony dvě bestie.
- místo tok jsem zvolil pouhé lu, tok je přechodné a vyžadovalo by -t -l kombinaci.
- tsa- je jen ukazovací předpona, teprve spojené s 'u to znamená "ta věc". Dalo by se myslím použít i tsaw (= tsa'u speciálně jako podmět nepřechodného slovesa).
- livu unil nì'aw tady jsem doplnil konjunktiv. Po tsnì není přímo vyžadován, souvisí jen s vazbou na předchozí sloveso (sìlpey). Podle mého názoru tvoří sìlpey a lu dvojici způsobové-významové sloveso, a to je ten důvod proč musí mít lu konjunktiv.
- dvojití zápor kea unil ke längu, stejně jako v češtině, je už jen třešničkou na dortu.

Odkopu se prozatím vzdávám, pohled na hodiny mě říká, že tyhle večerní na'vijské seance nejdou moc dohromady se vstáváním ve 4:30 .

[Blue Elf]

Krásný rozbor, na tohle hned tak mít nebudu.... Ale neměli jsme ho náhodou dělat my ostatní?
Já teda zkusím - se startovacím slovem jsem si hlavu nelámal, takže vypálím rovnou větu:

Oe sìlperey, tsnì trr zaya'u 'awlo krr a oel lì'fyati leNa'vi fnan.

Doufám že v tom nějaký smysl najdete, dnes jsem se tu motal do dvou do rána a mám inteligenční útlum
Jestli chápu dobře pravidla, teď nastává fáze rozboru, kdy se každý může vyjádřit a až bude vše objasněno, někdo nahodí další větu?

[Blue Elf]

No tak, žádný player na obzoru? Tak slabou odezvu na tak silné působení jsem nečekal, opravdu to tady agenti RDA kompletně rozvrátili?
Oel 'efängu keftxoti, nì'aw keftxoti.

[hemmond]

Oel 'efängu keftxoti, nì'aw keftxoti.
Já{1.p} cítím{:(} smutně{4.p}, pouze smutně{4.p}

Tipuji, že to má být "Cítím se smutně, pouze smutně." Ale idiom keftxo si nejsem jist nakolik je použié... Ale je pravda, že nic lepšího mě taky nenapadá.

Tak... Teru to tak, že vyberu náhodně jedno slovo a na to slovo navážu...

'efu → ultxarìyun

Uo utral ultxarìyun Ukamtsu ulte Unipey.

A v dalším příspěvku se ve větě objeví alespoň jedno slovo začínající na... N 

[Blue Elf]

Oel 'efängu keftxoti, nì'aw keftxoti.
Já<1.p> cítím<> smutně<4.p>, pouze smutně<4.p>

Tipuji, že to má být "Cítím se smutně, pouze smutně." Ale idiom keftxo si nejsem jist nakolik je použié... Ale je pravda, že nic lepšího mě taky nenapadá.

Tak... Teru to tak, že vyberu náhodně jedno slovo a na to slovo navážu...

'efu → ultxarìyun

Uo utral ultxarìyun Ukamtsu ulte Unipey.

Oel 'efeiu prrte' nìmun No to je dost, že se někdo přidal.
Původní post vypadá nějak divně, zdá se že spousta písmenek vypadlo, nevím proč, ale teď v citaci je to naprosto správně a myslel jsem to opravdu doslovně, tj. bod a potlesk pro tebe
Druhá věc je že to byl jen můj smutný povzdech a měls rozebrat větu z předchozího mého postu, ale já ti to uznám, ať se odrazíme ode dna

No a teď k tvé větě, zřejmě se pokoušíš říct:
Za stromem potkám (v blízké budoucnosti a nečekaně) Ukamtsu a Unipey (to jsou předpokládám jména). Určitě tam má být sì, to s tím "u" nechápu, nebo ses snažil napsat větu kde každé slovo začíná stejným písmenem?
Každopádně mi tam chybí podmět. Dále, pokud se s někým setkáš náhodně, tak to nevíš předem a tedy bych určitě použil infix nejistoty <ats>. A předpokládám že sloveso je přechodné, tj. je potřeba ergativ + akuzativ. Moje verze tedy zní:

Oel Ukamtsuti Unipeytisì ultxarìyatsun uo utral. (všimni si, jak jsem se zbavil toho sì uprostřed věty )

Větu dodám večer, stay tuned

[hemmond]

-> Ano, snažil jsem se začít každé slovo na U
-> Mělo to být, že za stromem se potká ten a ta...nečekaně se potkají.
->Původní post upraven... ten systém to tak nějak považoval za tagy...a nerozuměl jim. Chyba opravena.

[Blue Elf]

No, tak to dost mění situaci, pokud nemám potkat já je, ale oni sebe navzájem, tak to bude muset být jinak, třeba:

Ukamtsul Unipeyit ultxarìyun  uo utral. Možná by to šlo říct i pomocí infixu zvratnosti <äp>:
Ukamtsu sì Unipey ultxäparìyun uo utral. Tady se sloveso podle mě chová jako nepřechodné, tj. obejdeme se bez tripartitního systému. Ale tohle by nám asi líp vysvětlil Tanri, netvrdím že to mám dobře.

Co se týče tagování - jestlis použil hranaté závorky, tak ty se opravdu berou za hranice tagů a když je to nějaký neznámý, tak se ignoruje, ovšem včetně obsahu... Takže je nepoužívej(te). V jiných částech fóra jsem viděl, že pro účely větných rozborů se používají špičaté závorky (jako u infixů).

No a další věta:
Tsa hì'ia ftxozä lu, krr a sa'nokìl prrnenit nolokx. (Jednodušší by bylo: Tsa hì'ia ftxozä lu, krr a prrnen 'olongokx, ale to by mi nic nezačínalo na N )

A přidám ještě tu moji prapůvodní větu, ať nepřijde nazmar (můžeš příště nahodit taky dvě):
Oe sìlperey, tsnì trr zaya'u 'awlo krr a oel lì'fyati leNa'vi fnan.
A prémiová otázka: dokáže někdo vymyslet slovo "zázrak, div" nebo něco s podobným významem? Chtěl jsem ho původně použít, ale ve slovníku není a náhradu jsem nevymyslel.
Písmeno pro příště - třeba Kx

[Tanri]

Kaltxì ma eylan,
oel fmìyi futa law si fì'ur, slä oe ke tsun pänutivìng ayngaru futa oeyä aylì'u layu ngay.
Aynga tsivatsun tivìng nari karyuyä anawm pìlokur alu san Na'viteri sìk, fte tslirvam nìwotx.

Dál raději česky, jinak se toho už moc nedozvíte . Podle mě to bude podobně jako v aféře modální tranzitivity - více variant teoreticky správných, ale některé z nich mohou být Na'vi nelibozvučné a nepoužívané. Ultxarun nemá (zatím) známou tranzitivitu, takže to závisí na úmyslu řečníka.
To, že je odvozené z ultxa + run, které je tranzitivní, nic neznamená, protože odvozením vzniká úplně nové sloveso.

Já jsem tedy za to, že jsou "papírově" správné obě varianty:

1) Ukamtsul Unipeyit ultxarìyun uo utral.
2) Ukamtsu Unipeyhu ultxarìyun uo utral.

Přidám ještě tu třetí, ale ta je opravdu fantastickou spekulací, něco jako "podmět se potká /sám se sebou/, přičemž onen podmět je složený z těch co se potkají:

3) Ukamtsu Unipeysì ultxaräpìyun uo utral. (infixy jdou jen do run)
Odhadovaná správnost klesá s vyšším pořadím.


No a ukousnu si tu starší z vět:

Oe sìlperey, tsnì trr zaya'u 'awlo krr a oel lì'fyati leNa'vi fnan.
já doufat<nedokonavý vid> že den přijít<budoucnost> čas který já-ERG jazyk-AKU Na'vijský být-v-něčem-dobrý

Nějak mě tam přebývá jedno slovo z dvojice trr - den a krr - čas. Zvolím tedy jedno z nich a takhle to dopadne:

Oe sìlperey, tsnì zaya'u 'awlo trr a oel lì'fyati leNa'vi fnan.
Doufám, že jednou přijde den, kdy budu v Na'vijštině dobrý.

Fnan sice nemá infix budoucnosti, ale v kontextu předchozích slov ho tam cítím, nehledě na to, že věta "oel lì'fyati leNa'vi fnan" je jen tučným přívlastkem slova čas (který přijde v budoucnosti).


, najdu za ni zdatnou náhradu začínající na Kx:
Kxawm ayngal fìtsengit teykayätxeiaw ne'ìm tíreyur.
a mým "odkazem" bude písmeno m .